Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChladnou hlavu #10: Horká těla
25. 07. 2003
31
2
5864
Autor
Rimmer
chladnouhlavu.cz
„Chci s tebou spát!“ vyhrkl jsem znenadání větu, již jsem bázlivě převaloval dva měsíce na jazyku, a ustrašeně zavřel oči. Otevřel jsem je, až když se ozval Agátin hlas: „Já s tebou taky,“ a já ucítil její rty na svých.
Jak jsme čekali na kýženou menstruaci, během níž bude možné nasadit hormonální antikoncepci, rostlo mé vzrušení a současně s ním také nervozita z neznámého. Agáta už za sebou měla jistou sexuální minulost, ale já, nepočítám-li své početí, jsem se nikdy pohlavního styku osobně neúčastnil.
***
„Jsi tu správně, vole,“ dmul se Radim, „co já se toho nasouložil...“
„Tak to ti přeju,“ pogratuloval jsem mu. „Ale jak na to? Je to něco složitýho?“
„Je to věda, kamaráde,“ zatvářil se tajemně a sáhl do videotéky, „ale jsi u odborníka. Takže nejdřív ti pustím instruktážní video. Nejvhodnější budou asi „Rozverné školačky 2“.“
„A pochopím to? Jedničku jsem neviděl,“ upozornil jsem ho.
Radim mlčky stiskl PLAY a na obrazovce se objevila vzdychající dívčina. Dováděla se svými dvěma spolužáky a zároveň orálně uspokojovala svého profesora.
„To je porno,“ analyzoval jsem znalecky kinematografický počin.
Radim nadšeně zakýval, aniž by spustil oči z rozverné školačky, a otřel si sliny do rukávu.
„Porno znám,“ prohodil jsem zklamaně, „na to teď nemám čas. Já myslel, že mi poradíš. Kde je klitoris a tak...“
Nechápavě se na mě podíval: „Cože? Klitoris? To je někde v Itálii, ne?“
Kvapně jsem se rozloučil se sexuálním expertem, který by patrně ještě ve svých devatenácti letech hledal poštěváček na poště, a vložil jsem své slábnoucí naděje do encyklopedií. Ve Světě poznání jsem objevil jakousi šedivou ilustraci „Průřez pohlavním stykem“. Nevypadalo to vůbec hezky. Všechny ty chámovody, vejcovody a další trubice... Připomínalo to spíš mapu kanalizací. No tak. Vždyť se na to těším jako blázen. Proč bych se tím měl stresovat? Ve spontaneitě je síla.
***
„Hele mladej,“ loučil se se mnou táta jedoucí s mámou na čtyři dny na Slovensko, „doufám, že až se vrátíme, tak bude barák stát a pes naživu. Žádný mejdany a požáry. Nazdar.“
***
Pobíhal jsem vzrušeně po kuchyni a poté, co jsem tu první osolil, hledal jsem cukr do druhé Agátiny kávy. Vstoupil jsem do koupelny s šálkem v ruce. Z magnetofonu na automatické pračce brnkal Karel Kryl, v umyvadle hořel dvouramenný svícen a ve vaně ležela ona. Hebké tělo pokryté pěnou, sepnuté vlasy a v očích odrážející se plamínky. Byla nádherná. Nikdy jsem neviděl nic krásnějšího. Z pěny vykukovala její vlhká ňadra a kolena a já byl pyšný, že se mi podařilo odolat a ušetřit si své panictví pro dívku, kterou miluju. Když jsem se nad tím zamyslel, zas takovou námahu mi to nedalo. Sexuální nabídky, které jsem kdy obdržel, by se daly spočítat na prstech jedné ruky uťaté v lokti. Podal jsem jí roztřeseně její kafe.
„Ty jsi nervózní?“ usrkla nejistě s obavami, zda jsem ho tentokrát neopepřil.
„Ne, vůbec ne,“ zavrtěl jsem křečovitě hlavou a bezděčným rozhozením paží shodil do vany láhev šampónu s aktivními výtažky z ovoce. Prudce jsem vstal, abych ji vylovil, a strhl na sebe ručník. Odmrštil jsem ho do umyvadla a udusil svícen.
„Trochu,“ zašeptal jsem do tmy.
„Tak nebuď,“ políbila mě, „a pojď ke mně.“
Znovu jsem rozžehl svíce, neobratně ze sebe serval stud a trenky a vrhl jsem se na Agátu. Naše rozpálená těla se téměř hodinu líbala, hladila a vášnivě se k sobě tiskla. Páteří mi probíhalo intenzivní mrazení. Topil jsem se v touze a chvílemi i ve vodě...
„Počkej,“ reagovala náhle na mé pánevní výpady, „to chceš přijít o panictví ve vaně?“
Pokusil jsem se nad tím dotazem zamyslet, ale mozek zřejmě neměl dostatek krve, neboť jsem se zmohl jen na nadšené funění.
„Jdeme z vody!“ zavelela. „Pojď! Honem!“
***
Leželi jsme vedle sebe v posteli mých rodičů a povídali si.
„...sestra je u svého chlapce. To mi připomíná, že od tebe chtěla doporučit nějakou knížku,“ vzpomněl jsem si.
„Co vlastně čtou vaši?“ zeptala se najednou a začala se rozhlížet kolem. Agáta byla náruživá čtenářka. Přečetla za celý život víc knih, než já spatřil. Vůbec bylo dost tristní přiznat jí, že čtu prakticky jen televizní program a billboardy, které míjím, když jedu autobusem.
„To nevím. Můžem se podívat,“ otevřel jsem tátův noční stolek. „Myslím, že Vinnetoua, nebo Ivanhoea, nebo tak něco...“ Odhrnul jsem lavinu banánových prezervativů a vyňal z šuplíku tenkou modrou knížečku.
„Co to je?“ naklonila se ke mně Agáta.
Na titulní straně seděl nahý pár. Muž držel v rukou paletu a štětec a maloval po ženiných prsou kytičky. „Sexuální hry pro znuděné manžele,“ stálo nad nimi.
„Ukaž,“ vytrhla mi Agáta znepokojeně publikaci a začala citovat obsah, „Hra na pannu; Messalina; Hra na doktora; Šéf a sekretářka...“
Vyměnili jsme si významné, možná trochu vyděšené, pohledy.
„Skoro se bojím zeptat...“ polkla, „co čte maminka?“
O poznání opatrněji jsem pootevřel mámin toaletní stolek. Když na mě vykoukl háčkovací časopis, spadl mi kámen ze srdce. Demonstrativně jsem jím zamával, aby Agáta viděla, že pokud si doma zrovna nehrajeme na doktora, háčkujeme. Velmi chladně a netečně, prosti jakéhokoli sexuálního podtextu... háčkujeme. Nevypadala však o nic klidnější. Naopak. Mířila ukazovákem na knížku, již háčkovací časopis umně zakrýval.
Na přebalu byl obrázek dvou žen s ručníky na hlavách.
„Gamiani,“ četla Agáta tajemně, „erotická novela,“ a namátkou zalistovala.
„To bude ňákej román pro ženy. Něco zamilovanýho,“ hádal jsem a zadíval se na svou dívku. Byla tak krásná. Už jsem to nevydržel, a aniž by přerušila četbu, začal jsem ji líbat na krku. Několik minut jsem ji hladil a nechal se unášet vzrušením, když mě najednou odstrčila a mrštně vyskočila z postele. Čekal jsem, že následně se vrhne na mě, ale místo toho vykřikla:
„Já tady nebudu!“
„Cože?“ vyrazil jsem skrz našpulené rty.
„Dneska nic nebude, Vojto,“ hodila máminu knihu znechuceně na postel.
„Cože?“ vyrazil jsem ze sebe opět. Mé reakce byly trochu monotónní.
„Jedu domů,“ rozhodla rezolutně a začala si balit věci do kabelky.
„Cože?“ v mozku nebyl dostatek krve na rozsáhlejší souvětí. „Proč?“
„Nepřečetla jsem ani čtyři stránky a hlavní hrdinka už stihla souložit s orangutanem, s oslem a s oběšencem. Dneska nějak nemám chuť,“ hodila přes sebe džínovou bundu, políbila mě na čelo a zmizela ve dveřích. Zaslechl jsem už jen motor jejího odjíždějícího auta.
Tak jsem tu osaměl. Chvíli jsem se jen nechápavě rozhlížel... Pak jsem znovu přeběhl obsah „Sexuálních her pro znuděné manžele“: „Večer u call-girl; Cizinec - svůdce; Muž svázaný pouty...“
Masturbační nebyla ani jedna...
2 názory
chci_slyšet_tvoje_ticho
09. 05. 2008
zajímavé... z konce se dalo možná "vytřískat" trošku víc, ale každopádě tip....
****
mám úplně červené oko, jak jsem slzel smíchy, masíroval oční bulvu a opíral hlavu dlaní :-)
Co na to říct, kámo, včera jsem poprvé přišel na tyhle stránky a slupnul jsem všechna tvá díla jedním dechem. Přijde mi, že ať tu napíšu cokoliv, bude to jen tvá nedokonalá kopie... ale budu se snažit. Tvůj mix humor/láska/život je namíchán geniálně.
Neskutečný. U "zašeptal jsem do tmy" moje nikotinem zdevastované plíce nestíhaly... ;)
„Pobíhal jsem vzrušeně po kuchyni a poté, co jsem tu první osolil, hledal jsem cukr do druhé Agátiny kávy“ – věru ne moc šťastně uspořádaná věta. Tu první kávu zkonkretizuj.
Jinak mapa kanalizací mě dostala:o)
PS: Dutohlave, nevypadáš, že bys čet jen billboardy a TV magazíny. Slovní zásobu máš slušnou:o)
No, hlavně, že ses tomu zasmál . . .
Ale frustrujících okamžiků ve spojení se sexem není nidky dost - na druhou stranu - je o cem vyprávět, ne?
Lasy*
:))) Vezmu si ponaučení!!
Dost pěkně napsaný.. A ještě vtipný,jojo! :)*
Nicollette
01. 11. 2003
To s tim krylem mi přijde moc správňácký, ale jestli ho máš tak rád...Supr povídka!
Ulitko, čemu se směješ? To byla taková atmosféra!
Teď pokaždý když poslouchám Kryla, cítím vůni šampónu a vlhnou mi oči.
dobre, pasaz v koupelne mi prijde malinko moc klisovita a trapna. Dobra je scena v posteli. Je to tak na hranici trpanosti, vaznosti, legrace, a prijde mi, ze tam balancujes vyborne.
několikrát jsem se nahlas zasmál (!), dokud neodjeli rodiče (hrdinovi), pak už ani ne - třeba část "Ty jsi nervózní"... mi přijde trapná... Agáta je fajn holka :)
*
Snaha se cení, ale poutavost příběhu již není taková, aby nějakým způsobem zaujala čtenáře vrcejícího se po těžké práci večer domů. Snaž se užívat nestandartních větných spojení a naopak opomínat obrovské množství, téměř dětských klišé.
Do třetice všeho dobrého...tohle je třetí co jsem dnes přečetl a místy už jsem neměl sílu ani slzet, jen tak tu sípu...tvůj smysl pro humor a styl s postupujícím cyklem (kupodivu) taky postupuje a pomalu se tříbí a myslím že zlepšuje..už se těším až budu slzet u čísla 20:)......*tip*(musím to ještě psát? Vždyť to ani jinak nejde:)
Apropos - doufám že TAKHLE to ve skutečnosti nebylo, to bych ti vážně nepřál..ono už tak jak to je to stojí za to;)......
Po dlouhé době jsem se zase od srdce zasmál. Tip. A ještě si musím skočit na záchod, protože jsem si asi smíchy stříknul do textilu.
Tak to je něco!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Tvuj smysl pro vtip bych chtěl mít. ........ samozřejmě TIP!!!