Informatická o lásce
Kéž znal bych lásky Karnaughovu mapu,
kéž znal bych pro ni matici.
i v derivaci její trochu tápu
tak sčítám její integrály smrtící.
zas tekl čas
Zas tekl čas tím medově pomalým tempem.
Jak hustej černej inkoust se plížil pryč škvírou pode dveřma.
Najednou sedíš a počítáš strojový cykly jak cvakaj při ohromným výkonu – miliardy instrukcí a žádní brouci.
Zářivej monitor, náhražka všech těch lidí.
Porgramátorský blues
Ráno skřehot ptáků
a já už sedím tam,
tichej klapot kláves
vždyť už skoro nevnímám.
Jsem svině
Jsem svině - zavrh jsem přítele.
Pro jednu malu zradu prej.
Měním se - nějak se to semele
a nejsem už ten bezbrannej.
Zas v hlavě blues
|:Zas mám v hlavě blues
seberu se a musím jít:|
Není mi tu zle,
ale jinde mi bude líp.
že ještě žiju
Uříznu si nohu,
abych věděl, že ještě žiju.
Jinak jsem jen prázdnej
koloběh zlámanýho mlýna.
První vločka
Už padá první vločka
a ještě v letu prosí:
"Jen malou chvíli hřej. "
Tvého tepla se dočká,
Mý podzimní blues
Kapky ladně padají
do podzimní noci.
Líbaj ti vlasy potají
je to dost zvláštní pocit.
Chtěl jsem
Chtěl jsem napsat báseň
všeobjímající a dokonalou.
co by řekala spoustu věcí.
O tom, jak je mi líto,
Ulhaným dětem
Ulhaným dětem
jen ulhané rýmy
a bubáka pod zápraží.
Už ani modré
Klubkovitý povídání
Jak se pletem osudama.
Divný je, mý lidi, jak vám všem furt pomáhám. Jsem stejnej sobec jako vy, jen se kolem mě motaj příběhy - Jak milióny rozházenejch klubek - a mě už nebaví je všechny splítat.
Příště třeba nepůjdu kolem, abych se moh chtít taky zaplýst a vy si konečně řekli: "Vždyť ono to nebylo tak zlý, vraťme se zpátky.
Modrá
Jen modrý plamen
střechýly ledovými
ti blýskne do očí.
Míle od kamen
Reality Show
Šedivý opar smogu začal pomalu žloutnout, slunce tím hlásilo celému lidstvu, že nadešel další den. Pro některé to znamenalo nudnou pracovní rutinu odvedenou dobře a rychle, protože se báli přijít o místo. Pro většinu přemnožené lidské populace však začínal každodenní boj o život.
Petr ležel ve svém improvizovaném příbytku z kusu křesla, několika pneumatik a ocelové vany.
Sysel
Sysel si své snůšky syslísysel má své syslí smyslyživota však není smyslembýti syslícím si syslem.
Černí krkavci
Včera kolem letělohejno černých krkavcůpsát krví ti na těloo osudech umrlců-Jedna lebka v koutěprý slzy polyká. Přízraky k tanci zvou těhraje černá muzika. A o čem. Ani nevímvzpomínky svý polykám.
černý rubáš
Jsem ten, kdo bolest nosíJsem ten, kdo skrývá utrpeníjdu sám za smrtí bosýprázdnotu skrývám do znamení. Jsem poutník Mrtvý-živýJsem tenmá róba mesiášeMůj pán je smrťák divýjá klopýtám mu u rubáše. Jen o trýzeň se dělitsvému břemenu ulehčitvěty o bolesti sdělitJá nosím ze své smrti štítJen užít si trochu krveneb krev je život, který chcižít zase jako prvekdyž nevíš o svém soudném dni. ˇPsát, hrát, žít dálžít jako upír krvavýco nad ránem tu stál (krev sál)chci žít a vidět dálavy.
Odpusťte
Obujte si jednou každý z vás
černo černé krémované boty
nenechte si zlomit vaz
když budou hrát moje černé noty
SMRT
Na talismanu z lebekvisí motýli dní minulýchstačí jeden dotek,půjdeš do říše zemřelých.
Skalpel sviští, hledá cíldeětkrát smrt a jednou životkdyž dobrovolně podstoupiltu zkoušku, získá zpoustu výhod.
Ziskem největšímživot by mu bylv náruč smrti vrhnutímby se znovu narodil.
Smrt pořád číháta temná kráskanáladu na hru míváa tak v hlavě ti mlaská.
Morituri nomulus mori
Jen pojď. Vydat se na hřbetech okřídlených hrobůsměrem do Mrtvova. Jen pojď. Neslyš výkřiky rozzuřených bohůže tvá smlouva vypršela.
Co tak si potřást třetí rukou
Život (láska) je jen duhana konečcích řas. Život je vlastně láskaa obojí sežere čas. (SCÉNA ZE ŽIVOTA)ON:"Co tak si Slečno potřást třetí rukou. "ONA:"Promiňte, já ztratila ji když šla jsem včera lukou,zkuste ji hledat o dost dál, nejspíš někde na zemia moc se tam neumažte, na zemi mezi hroudami.
Hlasy ve věčnosti
Do tmy která obklopovala vše, co se zdálo býti světem zazněl zkroušený hlas:"Au, to bolí. " špitl smutně a tiše. "To je dobře, je to lepší, než kdyby to nebolelo. " Odpověděl jiný, rozhodně jistější hlas"Nechci bolest.
DESET DNÍ BEZ TEBE
* * *Už prvního dne večerv srdci se mi stáhly mrakydlouho tě neuvidímv Rakousku máš saky paky. Prskavka první by cestou už zhořela,kdybych sehnal zápalky. Už ta cesta domůuž ta mě bolela. * * *Děvět dní už jenom zbýváa ráno na mě havran kývá.
Balada o rytíři Kosu
Stanuly armády před branou hradurytíře Kosa jež smělou měl braduPřestože zbabělý lid se skryl do hnojestatečný rytíř sám vyrazil do boje.
S sekerou a řemdihem mezi jízdu vtrhlmuže po jednom zabil, válečný vůz zvrhl. Z válečných oří doň kopími bodalipod ranami jeho jak zralý klas padali.
Když sto mužů porazil na hlavua vrhl se hrdinně bít se do davu.
Králičí krev
Ještě stále tomu nemůžu uvěřit. Sedím proti Broqqovi Žabákovi. největšímu překupníkoví "Králičí krve" na světě. Králičí krev je nejsilnější a nejúčinnější halucinogenní látka ve vesmíru, kterou se kdy podařilo vyrobit.
Jak jsem se narodil
Možná mi někteří z vás namítnou, že tahle povídka je smyšlená a nepravdivá. Pokud vám to tak bude připadat, pak jste se ještě nenarodili. Já patřil k lidem a myslel jsem, že vše je takové jaké to vidím a všichni jsou takoví, jací se být zdají. To jsem si myslel až do dne, kdy jsem se narodil.
Zrada
HO HO HO. řká Děda Mráz
s úsměvem jde všechno snáz.
Na zem se snáší první vločky krve
zrada - ta tak strašně zebe.
Abri dlouhonohý (3.část)
… „Při Ekkuovi. On ještě žije. “ pronesl divoch, který srazil Abriho palicí. „je to snad nějaké znamení … věštba.
Abri Dlouhonohý (2.část)
…Abri se vzdal. Co jiného měl dělat. Skřeti by jej vpřípadě odporu stejně udolali. Skřetí náčelník, vysoký skoro půl třetího sáhu, samý sval a samá šlacha, oděný pouze do bederní roušky se na Abriho zle zašklebil a křikl na několik malých skřetů.
Abri dlouhonohý (1. část)
Abri seděl na své oblíbené mýtince smalým jezírkem a smuteční vrbou, jejíž větve se skláněly téměř až ke křišťálově čisté hladině, kterou za větru líně olizovaly. Zapadající slunce se odráželo na jeho bledé pleti, barvilo vše krásně doruda a Odráželo se vpodzimních korunách dubů stojících na kraji paloučku, kde hopsali malí ptáčci. U Abriho bledých bosých nohou ležel jeho oblíbený srnec a líně ujídal bobulí zjeho natažené dlaně.
Idylku podzimního soumraku však náhle vyrušilo cosi cizího.
Kam zmizelo mých předešlých dvaadvacet povídek
Seděl jsem ve svém pokoji jako obvykle. Jen jsem měl (tak jako poslední dobou skoro pořád) takový ten podivný pocit jako když vás někdo sleduje. Měl jsem se učit na maturity, abych se dostal na výšku, ale nějak se mi nechtělo a tak jsem si na stole vykládal pasiáns. Můj kamarád (jak se jmenoval není důležité) seděl kousek dál a houpal se na židli.
Insekticidy
Jednoho dne přiletěli na Zemi mimozemšťané. Byli velicí asi jako dvacetipatrový dům a z části průhlední. Nejdříve vzbudili paniku. Všechny pokusy o komunikaci selhaly.
Malí andílci
"Anděli Bakaliáši. I když se to některým může zdát býti kruté, budeš zde v nebi souzen za svůj hřích, kterým je pohrdání lidským osudem. ""Ale já pouze poukázal na to, že si nedokáží pomoci sami. ""Já vím, avšak i to je velikým podrýváním morálky všech andělů.
Zlý sen o čase
Profesor Jones na své teorii času pracoval mnoho let. "A nakonec jsem objevil klíčovou rovnici," řekl jednoho dne své dceři. "čas je pole. Tento přístroj, který jsem sestrojil, může tím polem manipulovat a dokonce je i obrátit"Když mačkal tlačítko, vysvětloval: "Teď by měl čas plynout Nazpátek plynout čas měl by teď," vysvětloval, tlačítko mačkal když.
Hlas, který zazněl v ráji
Když skončilo bombardování, bloumal poslední muž na světě po troskách Clevelandu, Ohio. Nikdy to nebylo nijak zvlášť veselé město a ani estéti ho neměli zrovna v lásce. Ale dnes se smrsklo, stejně jako Detroit a Ragún a Jokohama a Minsk, na nepřehlednou hromadu trámů, cihel, zkroucené oceli a roztaveného skla. Když si tak klestil cestu kolem rumiště, jež kdysi bývalo památníkem vojáků a námořníků, zahlédly jeho oči, zarudlé pláčem nad osudem lidstva cosi, co nespatřil v Bejrútu, Benátkách ani v Londýně.
Chuť moci
Fenrick seděl na svém koni a shlížel dolů na zástupy svých věrných vojáků. Tak jednoduché bylo stát se mocným. Tak jednoduché.
Vjeho hlavě se zas a znova odehrávala bitva o ten proklatý most.
Víra a láska
Za jedoucím vozem se vznáší prach a právě doznívají poslední tóny písně zpívané vysokým mužem tak okolo 20, který je již řádně zarostlý a na němž jsou již znát následky dlouhé cesty. Jeho společníci mu nevěnují příliš pozornosti. Svalnatá barbarka jménem Kanhira si ostří svůj meč, přitloustlý trpaslík Darnhelm si leští zbroj a pohublý paladin Anomen tráví svůj čas v modlitbách. Bardovy pokusy je všechny rozveselit na ně neměly žádný účinek.
BLÁZINEC
"JÁ. JÁ ALE NEJSEM BŮH. A PROČ MÁTE VŠICHNI BÍLÉ OBLEČENÍ. ""Já jsem svatý Petr.
Sedmý den Valhaly
Strašlivá bolest projela mým tělem, když mne zasáhlo to kopí. Odporné orčí kopí. Mám ho v rameni. Má levá ruka ani nezvedne štít.
Návštěva
"Gruhůši, proč jsme přistáli tak daleko. S tím dítětem na rameni se mi jde špatně. ""Víš přece, že podle mezigalaktické smlouvy nás nikdo, kdo ještě neobjevil tajemství vesmíru nesmí vidět. A ta výměna dětí je pro náš výzkum VELICE důležitá.
Svět literárního škváru
"Pane předsedo, můžete mi vysvětlit váš požadavek na zvýšení nákladů pro FBI. ""to je jednoduché, pane senátore. Jsme ta nejvýkonnější a nejúspěšnější výzvědná služba na světě. Naše práce je úspěšná z 97%.
O STVOŘENÍ SVĚTA
Bůh si setřel upocené čelo a začal se zabývat nesrovnalostmi jedné sluneční soustavy když vtom se ozval zvučný hlas:"VEČEŘE. STVOŘILA JSEM TI MÍSU KUŘECÍ POLÉVKY. ""ALE TA MLÉČNÁ DRÁHA, TA BY TAM NEMĚLA BÝT. " odporoval Bůh.