Písmák Operace "Legenda" Přepis části scénáře
List 1
{První rok svatozemské Revoluce. Sirotčí centrum při klášteře Kajícné Marie Magdalské. Porodnice. Zvuky vyčerpávajícího porodu.
Bar Florida 2004
Relativita času
Kurvy a gambleři
opilci a těžcí frajeři
v baru se sejdou
Faux pas kolem r. 2000
Napsal jsem o ní,
že není kráska ze žurnálu.
Taková věc se prostě nedělá.
Než dodal jsem, že v ní přesto vidím anděla,
Kamira 3
Kupec za běhu supěl jako zvíře, ale jen tak ze zvyku. Světrem vnohách běžel úplně lehce. A možná bylo lepší, pokud supěl. Když ne, pak prokládal nadávky na zrádné žoldnéře modlitbami ke Slunci, za kterých měl snahu padat na kolena.
Kamira 2
„Stůj. “ Spíše než ruka jako závora to bylo to tiché slovo, které ji zadrželo. Tamira ztuhla ve kroku a jen vzlykla: „Ale oni ji zabili. “
„Tak tě zabijí taky,“ sklonil se k ní Paltan a zašeptal jí do vlasů.
Kamira
Schylovalo se k období letních bouří, k času žáru střídaného chladem. Každý příznak ukazoval, že to přijde již brzy a mezi lidmi letěly sázky, jestli se výroční trh v městečku stihne za sucha či ne. A ti, kteří očekávali potopu, se začínali rychle dostávat do sedla. Celé odpoledne se nad krajem sbíraly temné mraky, uzavíraly pod sebou sluneční svit a dusily jím nevolníky i pány.
Grafomanovo alibi
Tam kde umělec sténá či jásá pod břemenem vize,a natruc davům láme klasické formy, tam škrabálek bez sebemenší krize,dál pro ty ostatní plní kvóty, normy.
Ať žijí básnící, rváči s kovem slov,soupeři věční větrných mlýnů,přestože občas vyhlašují lov a nad barbary chtějí vidět sedat hlínu.
O nás se nebudou školní děti učit,po pětce nadávat, jaký to hnus:Cizími daty svoje hlavy mučit. A to je myslím také trochu plus.
Na břehu rybníka
Postřeh první
Vrbové pruty lenivě se klátí
jako chvost znaveného koně.
"Ty pičo. " ječí třináctky
Pár nočních básniček
Lopaťák
Hloupý jsem a hloupým zůstanu
leč to vám lidi povídám:
V příkopě ještě práci zastanu.
Krysař: The Heresy
Heresy: kacířství.
Kacíř: člověk pronášející autoritami neschválené komentáře a kritiky oficiálního filozofického proudu.
Už ani nevím, kde jsem k úryvku z prologu přišel. Myslím, že to bylo na nějaké stránce mapující antisemitismus v Čechách.
Pohádky, sny a... srážka s realitou
Bylo nebylo jednou jedno království. Spíš královstvíčko. Bylo právě tak velké, že na jeho přehlédnutí stačilo moudrému panu králi jen vylézt nahoru na dřevník. Odtud mohl hnedle vidět, jestli nejposlednější z jeho poddaných náhodou netrpí nouzí a v případě potřeby za ním zaskočit s pomocí.
Nic než národ?
Není to tak dávno. Moravskými novinami určenými pro brněnskou oblast proběhla krátká zprávička. Skutečně nic moc. Tři sloupky, sotva na dlaň vysoké.
Poslůchaj ogárku
Poslůchaj ogárku
co dyby sas umyl.
Poslůchaj ogárku
co dyby sas umyl.
Konečné řešení
Říkal mi, abych nemyslel.
. na krásu své sestry.
Měl pro to mnoho slov
a logických důvodů.
Genesis?
V jedné oblasti kontinentu, který bude za pár set tisíc let nazýván Afrikou, přebývala tlupa neobvyklých tvorů. Žili v uzavřené oblasti a neměli to lehké. Příroda se pokusila natvarovat jejich těla na nejvhodnější funkci v určitém prostředí a moc se jí to nepovedlo. Drápy na končetinách nestály za řeč, zuby se hodily jenom na chroupání ovoce.
Mravnost nade vše
Dostal jsem sošku nahé dívky,
krásné, křehké a stydlivé,
pravou si ruku tiskne k ňadrům,
levou zas drží nad klínem.
Muzikál Monte Cristo
V pátek večer jsem se zúčastnil uzavřeného představení nejnovějšího českého muzikálu, hrdě nazvaného Monte Cristo. Myslím, že je vedlejší, jak jsem se tam dostal a co krom duše mě to stálo, pouze bych vám rád sdělil své dojmy.
Jsou - rozpačité.
Na velkoryse pojaté scéně se pohybují důvěrně známé postavy a v doprovodu pompézní hudby vyprávějí příběh, který však jaksi nepoznávám.
Kytice
Nevím, čím to je, ale výuka typu: „Autor žil v letech XXXX - YYYY, byl tím a tím, napsal todlencto a kdo to příští týden nebude vědět, tak má pětku jak vyšitou,“ dokáže spoustu věcí. Zejména nadlouho, možná i navždy, znechutit objekt zvaný žák. Znechutit až tak, že na sebelepšího spisovatele zanevře. Byl jsem také její obětí.
Staré dobré časy
Čas od času, když je hodně silná okurková sezóna, proběhne televizním zpravodajstvím krátký šot o někom, kdo se obrátil zády ke konzumu. Typický příklad vypadá asi takhle: Žije na vsi, chová jednu - dvě kozy, pěstuje si sám zeleninu i obilí a topí dřevem. O televizi nemá zájem, čímž štve reklamní pracovníky.
Je to prostě úžasné.
Ataka průměrnosti
Chtěl jsem psát báseň.
(Složitá byla)
Tisíce slov.
Obratů kila.
Pro dívku s hvězdami v očích
Tam, kde široké W
Cassiopey září,
kde sváří se bohové
a kde osud se tváří,
P.B.E.A.N.M.R.B.P.G.
Je toho víc, řekl bych. Ale já napíšu jen ty největší hlouposti, abych byl snažším cílem.
a) Dlažební kostky - když bouřlivý demonstrant hodí kostkou a rozbije sklo u McDonalda, nic se nestane. Majitel dané výlohy je pojištěn, dostane své peníze zpátky a koupí novou výlohu.
Poslední kovboj
Když souloží poslední kovboj,
tak ochranami nehýří,
slíbí svý holce věčnou lásku
a stříkne přímo pod chmýří.
Osvobození (Od čeho vlastně ?!?)
Mám tak rád podzim.
Z pod tenkých triček přestávají na mne jukat
úžasné kousky tvarované tkáně
a působit mi muka.
Takové divno
Jako bažina,
která stahuje poutníky ke dnu
Jako víra
co poutá souvěrce k sobě
Na hřbitově se svítí
U nás
Pod keřem na stráni
už pár let válí se lebka.
Loni nás prvně navštívil děd,