Písmák Poslední štěnice
Dělím na půlky
tvojí fotku
v prachu ukrytou
Poslední
Z bruslaku
Jestli bych chtěl s tebou kroužit.
V objetí ploužit
asi bez možná
Chci bejt ochotníkem sov
Případová Studie
Za prvé. Přijdu k tobě a řeknu, že se mi vážně líbíš. Flákneš mi jednu nebo na mě vyleješ pití v nejlepším případě se necháš pozvat na paňáka, dejme tomu riziko je riziko. Budu pokračovat v přímočaré konverzaci, druhý den ti zavolám a ty si se mnou nevyjdeš, i kdyby si chtěla, protože se to tak prostě nedělá nebo si možná s hodně malou pravděpodobností i vyjdeš, ale budeš mě mít za úchyla.
Tic Tac
Nevolat, nepsat, nezkoušet
Stesk zahnat skleničkou chilli
ať bolí chvíli i tělo
Zaměstnat, nezevlovat
Pozdě
Je zvláštní jak člověk chce jenom to co mít nemůže. Seděl na posteli, šedavý listopadový ráno. Ona ležela vedle něho. Toužil po tajné ranní cigaretě ale před ní hrál nekuřáka.
Samota
Poetičnost zdá se dnes dočasně nedostupná
převálcována hypertextovými statusy
Nemůžeš jít jen tak ven a někoho potkat
vše musí být domluveno, zapsáno, zajištěno
Kofolní
V nočním svitu
potkal jsem minulost
V požitkářském dýmu
rokovali jsme
Něco se blíží
Na pokraji rtů krčí seV zákoutích se množínevyřčeno s myšlenkouJak neranit ale zasáhnout. Trefit ale nezničit. TichoPod košem hromadí sezbytky starých hádekčekají. NakouknoutRozeklaným jazykem ochutnat to dusno.
R.E.M
V půlce intervalu50 centů od tepladvě noty lavičkujíSvěřujíc faktacvrilikajícím poslouchaj a cítíSentiment promlouvázdají se jednímtabu kazí momentDobře snad, sněnírealita změníneudáno poetizujeV parelelnu chtěliskutečnost rmoutíR. E. M zdá se řešením.
Červený, černý nebo zelený?
Ležela oděna tichemsvětlo středůepicentrum garsonekMlčelanehty na zádech valčíkovalyBluesem nočních autobusůPohřební veselosmutek's mohl krájetslané oči těkalyjak balíček z PalestinyDorazil pyrotechnikčervený, černý, zelenýnebo úprk do bezpečí. zvuk dusna před bouříhavrani zdraví supy bude hostina. vybuchne. nebo začne sněžit.
Šok
Stovky slov víří hlavouvrážeje do sebe šepotajhierarchií chaosuPohřbené i čerstvénahodile brouzdajnad spánkyTen neklid,roztržitostubíjíŠtěstí, bezmocv kakofonické mixážina zastávkách, v běhuKoncentrací mizísubstituce klidemjen tlukot zvolní časem.
Láska
Koupil jsem si láskuza 6 korun v pytlíku20% zdarma, výhodné menuno neberte to za tu cenuPrej to jenom rozpustíš ve voděza chvíli seš s ní v pohoděTak si ji celý natěšený nesu v kapsea cítím se krásně, tak jako hladceA sním o tom jaká budešjestli krásná, nebo vzhledově jen ujdešjestli na mě budeš koukat těma krásnejma modrejma očima jak jsem o tom vždycky snilvíš kvůli tobě bych přestal kouřit, jen pro tebe básnilTak celý natěšený volám svému přítelia on se mě ptal, spal si zase v jeteli. víš brachu lásku nekoupíš na tržniciroste na stromech, je schovaná v kukuřiciJe všude kolem nás, jako vzduch nebo kameníTak měj oči dokořán a nehledej ji kde neníhlupáčku zase si naletěl, přemejšlej přececopak si včerejší. Dneska tě pustili z klece. A tak ji marně hledám v kukuřičné polipo obloze plujou mraky, fouká vítr a stvolyse přede mnou ukláněj, zaháněj mou beznadějOdvály pryč mé úterní splínyasi si tě vysochám z hlíny.
Naivistická?
Ten pocit co mámmi není neznámvšak příjemným mi neníprej se časem změníale slepá víra už mě nebavítáta říká samo se nic nespravíTak teď přemýšlímčím že se lišímod šťastnejch v televizizažívám životní krizi. ale už mám pokrk trable lihem topitpřipustit si to je první krok pochopitŽijem jen jednounot tak neztraťpřed TV-Bednoucelou svou staťUž mám za seboupětinu stoletía co bylo inuž dávno neletíKdyž vidím Arabelu skrývám dojetía bejvalý spolužačky jsou matky od dětíTak teda studujus leností bojujuproč nevim občas pochybujuněco mě trápí, něčeho nelitujuněkdy se směju, někdy žalem vyjukaždopádně rád že s váma žiju.
Spánek
Navlékni plavkyneskákejnepomůžeš sipomalu jen smáčej špičkyspouštěj se hloubšklesejvnímej temnotunech se pohltitstaň se abstrakcísmítkem prachu před projektoremčekejcítíš toelektřinu vzduchudoutnající nedopalek v projekční kabiněkliku co sám jí točíšzačínášZábleskna víčkách honí se mžitkymnoží sev chrčení pískotu klapekkdesi vzaduzapadaj soukolípodvědomíStáváš se personifikacíkonjunkcí vyhaslých vteřinskřívanou reprízou zítřkakoktejlem futura s melancholií dávnav explozivní směsiimploduješ venVe vyvrcholenídiletuješ časodnikud hmotníš setikot vkrádá se do dějeresuscitujeposledním pomázánímVytahuje na břehdo úst vkládá pachuťna krk věší bolestpaprsek loudí se skrz žaluzievítej zpět.
Otázka
Kdybyste měli možnost položit jednu otázku a dostat na ni pravdivou odpověď, jaká otázka by to byla.
Pásmo
Znáš tu vůni starodávnaesence antiky v amforácha zažloutlejch stránkáchmemoárů Akvinského. Brnění v prstech ledový kostky co tajou na zádechkdyž dotýkáš se tisíciletí. Znám roh kde se zastavil časpotkáš tam Nietzehoi Schopenhauerakdyž oponují SokratoviPlatón hlídá u jeskyněmůžeš k nim přisednoutstačí kousek křídynebo jen prst a hrst pískuS Aristotelem čmárat kruhyKdyž vytvoříš smaragd beznadějeV rubín schováš tepNebo jen pergamenem obsáhneš část Staneš se jedním z nichŠpatný chtítHorší nezkoušetStřed těžko najdešZeptej se bezejmenýchCo práchnivěj na uliciZáviděj. Znáš sny o nepopsatelnu.
Tunel
Tři dobrodruzi ošlehaní větremjak skála v oblázek proměněnábohatýři ve zbroji lesku a slávyslovutní domobránci znalci všech cestBrázdili kolbištěmi výhra za výhrouvědomi své vyjímečnosti opilí mocíkráčeli tam kam by se's neodvážilkam i éterové bytosi neprahnouVšak krok za krokem blížili se zkázepo špičkách pomalounku nevyhnutelnějen jeden zdravého rozumu nepozbyla v půlce jejich cesty o cíli přemítalTak stalo se že uprostřed zatraceníopustil své staré principynebyl si jistý možná i plakal Jediný vrátil se a stal se sám sebou.
Schizofrenní
Rozpuštěn v pastu marastukapu po šedých bledýchnervově rozpolcených jáToužím po odpuštěnív mlhavých stavech bděnízvoucích se střízlivění mámPodivný choutkyjak loutky na provázkujak koktejl na zakázkumotejle bezkřídláskuseš snovou podobouzobrazením nás oboutělíčko centimetrovýpodkrovím v podkrovíUkován v ingoty hmotyz alter eg v hrnek trnekthaumaturgií zmijí vytvořenJsem patlanicí tlícídírou v díře zejícítemnotou uvnitř svící přetvořenDo podivnejch foremmým vzorem, někdo jinýz krajiny nehostinnýkrájivými mnohostínyvyťal hluboký díryzanes váhy a mírysociologizoval měčlověkem nazval mě.
Stesk
Zase smutky škytámkapiláry plní se lecitinemSeš tak daleko a přitom tak blízkoCítím tě u srdce, brouzdáš v mých myšlenkáchStrachy šílený nasucho polykámModlím se za vzájemnost, za randevue pod stromyNa stěny lepím obálky z prachu snad abys mi byla blížZ vyčpělých vzpomínek snažím se slepit tvou bystu slzami lepkuTajně věřím v paralelnoKde žijem v čarokrásné harmoniiJak blázen pevně doufám v nadpřirozenoStimulanty navozuji stavykdy s tebou kráčím úsvitem věkůvšak vím že dočasnost není řešením.
Voyerská
Chtěl bych tě vidět takovou jaká sešzrcátkem sledovat tvý vráskyjak se ti spojujou kolem obočíChtěl bych nenápadně studovat anatomii tvejch zadztrácet se v tvejch loknách schovávat se před sponkamaV gumičce vybudovat generalní štábinfiltrovat ušní lalůčkyskákat na lyžích z tvýho nosuA v telemarku končit někde pod podprsenkouPak třeba vylézt na nejvyšší řasua utopit se v azuru tvejch očíCo bys chtěla ty.
Večerníčková
Maková panenka se sjela pervitinemMotýl Emanuel se srazil s Boingem 747nedal mu přednost zprava, hlupákRákosníček prodává botky za 150Maxipes Fík importuje datlea víla Amálka hraje v německym fetišpornu,nejradši to má prej zezaduMach a Šebestová hákujou ve Zlatejch StránkáchKuba, Anče a hajnej perou špinavý prachy,na 40, ručněKde sou ty časy kdy byly na stříbrných plátnechTeď jsou jen hasnoucí uhlíky v kamnech Showbussinesupálící jednu od druhé. Prej se budou hlásit do vily. Chystaj velkej comeback, večerníčky pro dospělý.
Anděl
Stojím a přemítámo tom proč nelítámjsem Andělem ze sněhuuzavřený ve výběhupobývámPomalounku v slzy tajirozmazávají se v Majikapky jako řady tónů Z olověnejch litejch zvonůpozbývámREF : Slunce se jalo jarních úklidů Zvládá to zatím celkem v poklidu Vůbec ho netrápí že záhonky skrápí sněhulákPamatuju tuhý mrazyKdy jenom sebevraziPřišli za mnou na kus řečivsázeli se kdy roztečise v ranní třpytUž si na zem skoro sedámjediný co slunci nedámje má duše sněhobílás kterou nás Někdo vysílána zem žítREF :.
Blizzard
S páskou přes oči chytám se stébelfoukáVítr si nevybíráBere všechnoje těžké plavat proti proudu. Stvol praská pod náporem tělasténáDruhým hlasemdoprovází meluzínuV symfonické básni dekadentního dua. Doluji kdesi v temných zákoutíchmarněVím že tam někde bylsám jsem ho ukládalvšak skrýš zeje prázdnotou, jak holobyt. Těžko říct kdo jsem já a kdo Onpamatuji časy kdy byl ještě se mnouPak ztratil se, já ho vyhnalprosím vrať se, mé lepší já, než mě pohltí blizzard.
Želvě
Chybíš mi jak ranní kávastíhán abstinečními příznakykoušu si nehtyKlepu na dveře bunkruvím, že tam někde jsi zašitámáš puštěný radiopřehlušuje zvuky minometůPomalu rýpu růžemi železobetonobčas otevřeš špehýrkuale jenom na momenttajně mě sleduješbavíš se jak se snažímTrpělivě stepuju u dveřímožná, že jednou vyjdeštřeba nebude příliš pozděa pak půjdu s tebousnad bez fofrklacků a artrózy.
Pátek
Podomním obchodem prodávám sepo kouskách, pomalu, povrchněV slunečnejch dnech zalejzám do nors pláštěnkou na hlavě, brouky uvnitřSleduju skotačící dětijak pozvolna upalujou mravence lupouVykaj mi a bojí se měneví, že já z nich mám strachV lezavejch ránech pojídám sůlkdyž z očí ti padaj kapičky rosyPaní Kadrnožková nám půjčí Jonatánaa půjdem si ožrat držkyTřeba pak bude líp.
Stárnu
Mám fobii z tvejch očí víš že si krásná a to mě děsí teď kolem tebe můj svět se točí a já si nejsem jistej jak kdysi Ztrácím se v nikotinový bouři piju na žal, abych zapomněl nejde mi to přestat kouřit prohrávám, i když sem vyhrát chtěl Jsem jak rozjetej vlak bez strojvůdce na kolejích života hledám odbočky vyhýbky jsou už přednastaveny Pan Strůjcenechal nás tu roztát jak vločkyTak se divte, že už si nevěřim že poslední mé naděje rozplynuty jsou Když se doma každej den hašteřim né s rodičema ale sám se sebou Víš kdysi jsem měl plán že budu úspěšnej a budu mít dceru ale kam se poděl ten elán kam se ztrácí zvlášť k večeru Chce se mi brečet ale došli mi slzy Prej mam víc pít, že to pomáhá Ale nejde to furt na to sem přišel brzy Když jste mě vysvlíkly do naha Už trpím i nespavostí a k obědu snídám vařené krysy dávno už nežiju s tou dětinskou radostí holt už to není tak jako kdysi.
Pocit
Představ si tu vůni přicházející bouřkynebe ti umírá před očimav psychidelickejch barváchJenom tak sedíš,kouříš,Někdo tě drží za rukuA přemejšlíš nad tím,jak je krásnýobčas nepřemejšlet.
Ranni indpispozice
Jak ode dneška bloudím vesmírempotkávám lidi moudré i krásnéCítíš to šepotání kůžePtáci cvrlikaj, slušný lidi budíV budících na víkách pozoruju ptákyjak demagogicky létají vstřícAftová angína, kiláky v nohoua nekončící konečnost do pěti minut.
Make your choice
Koukal jak mu mizí harpunyv terpentýnových odlescích z žlutých autobusůvenku umírala největší fůzní elektrárnadecentně, kýčovitě do karmínovaBrouci mu pobíhali hlavoupřes rezavá kolečka i přes to jedno navícV útrobách napalm, v kapse Gauloisvstoupil do matky všech městJe těžký se rozhodovatVždycky něco najdeš, ale taky ztratíšTak si vyberprotože musíš.
Pocit
Kápnu si do oka slzičku z citrónuabych započal řetězovou reakciMůžu koukat jak se množía stékaj přes ústa řvoucía přesto tak mlčícíHořkosladce píšeš,zakládáš si na tombolí mě každý tvý slovo,všechno co napíšešmyslím že se mě týkáVšak nejsem jediným námětemZtrácím se v tuctech použitejch obalůMožná prázdná schránka, možná nanuk bez dřívka. Možná jádro bez obaluKdo ví. Já ne. Mám pocit že to co mi chybí seš tynebo frenkvence tvejch hlasivektřeba je to temporální disbalanceale proč to trvá tak dlouho.
Pomaturitní
Končí nám protekcety dny beztarostného zevlovánímusíme jít vytvářet hodnotystavět mosty, třeba jen pontonyale proč musíme zamávat tolika lidemco jsme měli tak rádi. Začíná nová dekáda, epizoda,dav od novin čeká na vystoupivšía ptá se co dál, pocity, názory,Přitom jediné co bych chtělje vzít kladivo a rozmlátit si hlavuna prášek a ten pak nechat po vodě ploutDostal sem dárek, od člověka v Tísnisvěrací kazajku, abych nevyvádělaž mě budou vyvádět. Prej abych si něco neudělal, stejně už je pozděVy jste to všechno zvládli za mě.
Občas II
Občas mám pocit, že mě sežehne plamen
že se mnou přiložíš do kamen
a já jako tisíc jisker vyletím komínem
Občas mám pocit, že si se mnou hraješ
Do probuzení
Zdáš se mi
si paprsek duhy vkrystalcích ledu
sněhová vločka v moři z medu
jseš cukrová vata, křehká jak sklo
Abstrakce
Chce se mi plakat, však místo slzrampouchy z očí mi padaj'hledím vzhůru zúženým průzoremskelným pohledempozoruju mžitky
V rámci tělesné výchovyudělém šest kotrmelcůna zlomených rukoubezvadněza jedna
A pak nosem nasaju dusnopodivně flegmaticky zkusím zasadit stena když to nevyjdečert mě vem.
Žádná Legrace
"Neodcházej ještě. " Stačil vyslovit předtím než zavřela dveře. Byl pátek. Nikoliv třináctého,ale dost se mu v tom podobal.
Sandcrew and Jasmine volume I
Sandcrew byl spíš sova než ranní ptáče, celkem viděl za svůj život dva východy slunce, a to ještěv americkejch slaďácích, na který se pokoušel sbalit slečny, co u něj zrovna byly v kurzu,většinou bohužel neúspěšně. Teď ručičky budíku shodně zaujaly vertikální pozici. Všechny -tudíž pacička nad ciferníkemzačala zuřivě tlouct do svých sousedů - zvonků. Sandcrew zaúpěl, včera to opět trošinku přehnal, takžemohl do své sbírky ranních kocovin a nevolností přidat další úporný bolehlav.
Apatie
Vzdávám se tvé krásebez reparací, podmínekVydávám se ti na milostzastřel mě nebo polibnic mezi tím
Věším bílou vlajkunad zkrvavené bojištěa sedm růžína dobírkuvreju ti do památníčku
Je to v tvejch rukourozděl a panujanektuj mě nebo roztrhejhlavně nezapomeňmi odpustit.
Ona, on, ta jeho, tý jeho její
Potkali se nad ránem. On, spíše poet, ona, realistka. Navzájem se dotýkali slovy, bolelo ho srdce, jí také. Nevěděl to.
Bloody Valentine
I've seen the stars dying
even the stones were crying
and asking God for forgiveness
Then comes a big flash
Etuda
V pražcích rozpouštím se
Modeluješ mě prsty
v majový tony
Rezonuju v mahagonu
Prozření
Seděl Tam Na SkáleV Opuštěném LomuJeště To NepochopilStále Nevěřil Tomu
Že Lidi Sou HnusnýŽe Se VraždíŽe Přicházej PovodněA Ptačí ChřipkaA Paroubek S BradavicíTopolánek S ValaškouA Zdravotní Sestra 40000Jak Vyvolení Vyjem Ve Vile
Jako Malej Si Tam HrávalPouštěl Lístky Z JavorůTeď Tu Bejvá NávalOtevřeli Závoru
A Pokáceli JavoryA Poházeli OdpadkyA Postavili RozhlednuA BufáčA Tisíc Dětskejch Snů Pohřbili V KFC S 25% Slevou
Rande
Dotkli jsme se prázdnými slovy
Bylo to jak imploze, výbuch supernovy
A v syntéze kafe a čaje
cítil jsem něco z prvního máje
Pozvánka
Černou konturou maluj stíny
z cihel stav pontony z hlíny
na nohy holiny od tety Oliny
do kapsy poslední cigáro
Vyznání
Solím si tvář, jak mrtvý moře
plavu si v něm, v hoře z hoře
a pálí mě mandle když vzpomínám
jak vedle tebe občas usínám
Osudová
V podzimní depresi přemýšlím o sluncijak ztráceje se světu mává náma my napospas zimnímu spánku měníme si čas. Jak v podzemní garáži, zdá se mi ránoa petrolej místo elektriky, sex místo romantikydvouhodinovka podvádění místo matematiky. Jsem aktérem bolestných herale nemůžu si pomoct, seš nebezpečně skvělávysvlečen z těla piju térHlavně nenápadně, potichu, šeptej. Jsi má osudová, možná je to klišéKlidně se mě zeptej, dostaneš slova z plyšeZabořeni do medvídků bojíme se probuzenía tak blouzníme, trpíme šťastnou nespavostíAle ráno bejvá ke zblázněnís kocovinou bez radosti.
Sten
Unaven k smrti hraji si se stínymění se mi pod prsty jak modelínazmlácený osudem počítám modřinya melancholicky mě doporovází mandolína
Pil sem a kouřil a kdysi se i smálpak mi zčernal svět jak lihovinoupolitej film
Už sem skončil, přestal, dohrálne není to tvojí vinoukdosi mě smyl
A já teď v odpadu tápuplavu si a bojím se autjsem sice starší, stejně to nechápuvždycky sem byl a budu out.
Na dobrou noc
Zalez si pod peřinu z mraků
Zhasni už letadla a měsíc si strč pod polštář
Až se ráno probudíš usměj se na svět
a on ti naoplátku postaví hrad z písku
Rekviem
Už cítím to bujení uvnitř svých plic
dopíšu poslední ze svých skic
Vykašlu trošku krve s hleny
do staré děravé pleny
Sobotní
Vracím se domů z dvoudenního flámunic nemámnic nechcinic nechápu
Sleduju peneryjak si balí cigaratak zručněs děsivou rutinou
Je to jak filmsedíš za sklema chtěla bys to změnitale ono to nejdebrečím do popcornu
Tak se pohodlně usaďtedávaj život nějakýho tragedaco rozmazán v čase hledá sám sebev litrové cole.
Drink
Nalil si třetinku té nejčistčí samotydo ní dal po deci bolesti a beznadějepřelil to do shakeru ze špinavé nahotya z kytary pustil darmoděje
Dal si sedminku té nejsilnější bezmocico byla ve městě legálně k mánízapil to promarněnou láskou, odepřenou pomocí,letní bouřkou a snil o umírání
Dal si pětinku třikrát destilované hořkostizapil to skleničkou vína a půlitrem pivaTa prázdnota uvnitř nazývá se lidskostía co kromě ní mu k ránu zbývá
HOVNO
Lis Tie
Listí z něj opadaloa ve své nahotě stanul mezi Vámia Vy ste vzali bahnoa zaházeli krvácející šrámy
Bolí ho srdcemá otravu krveneví co má dělatkdo je.
Smyl ze sebe špínua vyšel si vena tam byl ten Dava házel kamení
Bolí ho srdcemá zpřeřáženou dušineví co má dělatkdo je.
Horší dílo ste ještě nečetli
Radši zajdu do Secondhandu a koupím si pár použitých myšlenek a z nich splácám tenhle výkřik, kterej stejně stojí za hovno a neříká co by měl. PROČ.
Proč nedokážu vyjádřit ani tu nejjednoduší myšlenku. PROČ.
Hloubš
Zavřu se ještě hloubš
až tam kde mě nikdo nenajde
A postavim zeď
a vodní příkop
Občas
Občas sním
že ráno bude jiné
že voda poteče nahoru
že budu šťastnej
Nescafe
Poslední zbytky MĚ
utopila v lógru
Ten si zabalila do papírku
a nechala ho shořet
Vlakem
Svoje prázdné město
Plné strašlivých příšer,
Požírajících dětskou nevinnost
Bloudím po nástupišti
Krok
Chtěl bych udělat krok
a pohladit vzduch
a prorazit skrz
a nechat stesk téct
Taxíkem na konec dálnice...
Koupili mi taxíka na konec dálnice
A já v něm seděl a tajil dech
Přede mnou polární záře, zuřila vánice
A sníh tál na svodidlech
Věšák
Mám v hlavě díruŠitou na míruA v duši síruŽivot plný pýruNení přes nějVidět. Zapějještě a mějse hezky, smějse životu. jak kus šrotuVypadá mé bytí tu. Jak děravý sejfkterý někdo vybílilnemám však saveabych zpět napravilChyby mého životazkrátka to nejdekatapultovat pilotaon navždy odejde.