Muž v uniformě
Zvenku do místnosti tlumeně doléhaly výkřiky, dupot a občasné ostré prásknutí. U okna stál muž ve vojenskéuniformě, ruce sepjaté za zády, zrak zabodnutý do neurčitého bodu na obloze. Chvěl se. Téměř nepatrně, někdo méně vnímavý by na něm nejspíš nic nepoznal.
Pan Strašák
„Stalo se něco. “
Žádná reakce.
„Jste vpořádku. “
Žádná reakce.
Melancholie
Čerň. Totální, neproniknutelná, všeobjímající čerň. Jed zákeřně se rozlévající celým tělem, paralyzující a sžírající zevnitř. Závoj, jenž halí mysl, obestírá smysly a dusí život.
Vůně strachu
Někdo zaklepal na dveře. Muž sedící na vínově červené semišové pohovce sebou trhl, jako by ho zasáhl elektrický proud. Na okamžik zavřel oči a přiložil si pravou ruku ksrdci. Bilo,
zatím ještě bilo, nicméně pro normálního člověka naprosto nepřiměřenou, či lépe řečeno zbě- silou rychlostí.
Výměna
Lidé mají nejrůznější přání. Jak už to tak bývá, ta největší jsou zároveň i nejhůře splnitelná. Agáta si ze všeho nejvíce přála být někým jiným. A to doslova.
Meyipurská slavnost
Ozvalo se jemné zašustění lístků a větviček a kužel světla ozářil mohutný balvan ležící na opuštěné planině. Z houští vystoupili dva mladíci s delšími tmavými vlasy. Ten, jenž vypadal trochu starší a svíral v ruce baterku, namířil prstem na kámen:
“Vidíš. To je ten šutr.
Osobní temnota
Každá rodina je nějaká a dozajista existují i horší než naše. To, s čím se vám chci svěřit, není nic moc příjemného, avšak kdo vás nutí následující řádky číst. Stejně se asi stěží najde psychicky vyrovnaná osoba, která by všechno bezvýhradně přijala a pochopila. No, abyste věděli, s kým máte tu čest, na úvod přikládám stručnou charakteristiku svých drahých nejbližších příbuzných:
Otakar Heřman, 45 let, zedník, má rád dvanáctistupňové pivo, rum a chození po bytě ve spodním prádle, nesnáší pánbíčkářství, poezii a pečeného králíka.
Lovecore
Všiml si jí, hned jak přišel na pódium. Stála v přední řadě a na první pohled se nijak nelišila od běžných návštěvnic jejich koncertů. Načerveno obarvené vlasy po ramena, piercing v nose, vytahané šedé tričko s nápisem „Sick Of It All“, ošoupané džíny a černá potítka na zápěstích. Nebyla to žádná oslnivá kráska, obličej měla souměrný, nicméně nijak zvlášť výrazný, pozoruhodné však na ní byly velké hluboké hnědé oči, jejichž tajemný a podivně ironický pohled ho bodl jako jehla.
Ztraceni mezi sebou
K nejvýznačnějším osobnostem zabývajícím se tímto tématem řadíme mimo jiné Kafku, Sartra či Becketta. Každý z nich po sobě zanechal dodnes živé a aktuální dílo, jež nám danou problematiku nastiňuje, avšak východisko nenachází. O čem je řeč. Nepřipadali jste si někdy doslova ztracení ve světě, osamělí mezi ostatními lidmi, nepochopení a zbyteční.
Ohlasy písní kovových
Heavy metal byl už od svých počátků nekonvenční záležitostí založenou na hlasitosti a rebelství, což s sebou nevyhnutelně přináší větší či menší sklony ke kontroverzi. Ačkoliv kapely jako Metallica tuto hudbu alespoň částečně protlačily do mainstreamu, stále existuje velká spousta undergroundovějších formací (a okolností s nimi spojených), které jsou pro běžného posluchače těžko stravitelné. Na následujících řádcích jsem se proto pokusil zamyslet nad určitými aspekty, jež vedou k nejčastějším názorovým střetům, a dospět pokud možno k objektivním a argumenty podloženým závěrům.
Určitě si mnoho lidí pomyslí „Co to proboha je.