Přestaňte už skákat pod tramvaje!
Přestaňte už, prosím, skákat pod ty tramvaje
odhodlaně a sebevědomě vstupovat do slepých zorných polí
do kolejí
přestaňte se tvářit uraženě, prosím, když vám plechová tíha zatarasí cestu
Dopis pro Gregoryho Corsa
V tomhle podniku
nadávaj starý na mladý
a posílaj je rovnou
do patřičných mezí
Kampou
Zaslechl jsem pár slov o neoliberalismu
a věčné nespravedlnosti přerozdělení prostředků
pak
nechráněný styk čtyř očí
Krátký film o mně
perspektivou filmový kamery
sám sebe
jak už to tak ve snech bývá
viděl,
reminiscence IV.
Ona to mohla být
úplně poslední noc,
kdy hledal nejlehčí klenutý oblouk slova
úplně první ráno,
Blešák
Měl bych na sobě
starou císařskou uniformu
prožranou molama
bez blech z blešáku vyprodaných lásek
co bys měl
měl bys
vstoupit slovesem
postávat v neklidu a
číhat na rohy
Jdi pryč
Jdi pryč
i se svym teplem
a měkkym stiskem
co čechrá tmu spánku
Přelévání
Jsem expertem v přelévání prázdného času
z března do dubna
z dubna do května
z noci do dneška
zase nic (reminiscence III.)
Mým tématem byla tvář
a trocha větru
v houští holých bytů
židle a žárovka čtyřiceti wattů
Panoptikum
Je to zrcadlo,
které kreslí mojí tvář
neanatomicky
ironicky
V soupravě slov
Natisknul jsem do pixelů
nejrůznější kousky vidění
jenom tak
bez inkoustu
Vlivem času
Jsem pod vlivem času
a pod vlivem se těžko přemýšlí
o smrtelnosti těl
pod jejichž vlivem se těžko přemýšlí
reminiscence II.
Odtušit boj -
pod úrovní desky stolu
- prstů artikulujících dlaně
v něm
Suchá hlína
Do kopce nad nádraží
červnový pleveliště.
tušíš, že
kouzelný bytosti takovejch míst
Na březovou kůru
Ostříhat si vlasy
sám
udělat zářez do dřeva
báseň na březovou kůru
Chodci
Prali se
o první cucky sněhu
kolemjdoucího mraku
co jen tak mimochodem.
Strach ze tmy
Že spoutali jsme v sobě
nespoutané hvězdy do souhvězdí
mívám strach
z té prázdné noční krajiny
Island
Dívka,
která touží po Islandu
v hranicích horké páry
chladu
reminiscence...
Ono to
bývalo jako zelenkavým ohněm
jemně
roztínat vlasy nálad sejících vítr
Lógr
Nějak mi to sedlo pod nehty. Taková jemná, sotva znatelná špína.
Spíš kal, sedlina.
prostě si tam sedla a zvednout se jí nechtělo
a já ji nechal, proč se rozčilovat
Muž, který...
Sám před sebou
schovával plachetnice do lahví
v barevnym skle
hledal bubliny nadějný průhlednosti
V naplocho střiženou dobu
V prosinci, když najednou se
rozestoupí mraky
a jako straky
jedna po druhé
Homo sapiens
Směřovalo by to až
na samotnou linii
dvou bytostí lidského rodu
když při chůzi kolem horký kaše
Kavárna v 19
Skrz na skrz sklem
s virtuozitou fotonových písní
v úhlu dopadu
odražená
Cosi
Ve chvílích
symetrizace s Bachem
nad prostorem
Kvílení kvílí
Chvíle šelmy
Zabouchl jsem za myšlenkou
dost důrazně
a na půl západu
mrknul k východu
Konec nejasnýho tanga
Krok na krok
nestíhal, nedobíhal, rozdupal
svinskou rytmiku blesků
z čistýho nebe
Ty, řekni mi...
Ty,
řekni mi,
jaký je přibližný plán času.
A odkud asi
K moři
Pramením
zřejmě v hlavě, pramením
v tom z čeho nesestavíš větu
stékám
Kašel
Ze středních poloh těla
kašel,
nemocné průdušnice duše, chrchlání z nitra
kašel méněcennosti, Oidipův kašel
Península Ibérica
Jsem si téměř jist,
že v jistých dušepisných polohách
sebe
jsem vleže
Úsvit a jak vždycky skončím u sexu
Předčasně probuzen
sám
vklíněn mezi
tmu a světlo
V tureckym sedu
Kolem mě les
v tureckym sedu
nacvičuje jógu borovic
a v borovicích
Oční klinika
Je v tom…
zvláštní tendence
Polyfémů
věznit se navzájem
Čtyři špendlíky
Měl bych
sundat tě ze zdi
sedm a půl krát pět a půl centimetru
pár tisíc pixelů barvy
Gastroenterologický žalozpěv
Zhubněte pět kilo do plavek
s nejlepší dietou
z plakátu
a že zdraví pejska
Tma záclon
Tma záclon. Neproniknutelno. Prostor pro hmat. Plocha plochou dlaně
sune
záchvěv zvukových vln
siluetu šustnutí
Třikrát přes den
první
Asfalt zasípal
vůni sebe do dálky
panáček
Revoluce
Spolu si, slečno,
přivlastníme revoluci
světovou
lokální
Na zdi visí mi
Tři zrzavý holky
dvě v rámci svýho rámu
třetí v rámci sebe
ve mně
Vzdušný úder
Odzbrojen
bez tužky a bez nápadu
svýmu notesu
vyrvu
Osobní herbář
Vlepím si facku
do herbáře
s popiskem:
"To jsem byl ale
Černá díra
Hlavní nádraží se odhaluje
ze zadu obnažuje
z té méně známé strany
táhne pozornost
Hraniční kameny
Odkrytá místa
z legendy
tvé mapy
i genius loci
Nejspíš na útěku
Pustil mě na kousek
svýho hrotu jehly
složil si perutě
úhledně
Jericho
Na kabátě prýmek
na rameni
i když pochod
je mi proti srsti
Mezi třetí a půl sedmou
Osobní Golgota
Dnes večer
z první i druhé strany
přibit jsem k tobě
Zdědil jsem slečnu z keramiky
Nad stolem
levně prodává
svojí předválečnou cudnost
slečna
S hlavou našišato
Tikaly hodiny
co jsem
jen tak našišato
vkreslil na papír
Praskla mi čtyřka od Kofoly
Praskla mi
čtyřka od Kofoly
kdysi, kýmsi
zcizená
Napjatý (nad)ráno
Vysrážené kapky textů
ze šuplíku
rytmicky vyšeptaných
jednoduchých
Freud by se radoval
Freud by se radoval,
že hlasem svým mohutným
celý večer
kázal jsem slovo své objevné
Petr Pan
Kulaté zrcadlo
skleničky na nožičce
okrouhlý výřez
mapy a vrstevnice
Zjevení mešního vína
Religiózně naladěn
dvě v noci
snad tři nohy
čtyři kroky
Most Legií
Střecha Národního divadla
plaňky plotu
rajská zahrada
koruna Prahy
Zloději
Jsme zloději
toho,
co nikdo nechce
a když snad chce
V doprovodu Orióna
V doprovodu
všech světel
souhvězdí Orióna
doufám
Daidalos
Bílý holub
městem šedivý
vší špínou světa
vauře perutí
Nejasné tango
Tanec
dosti ze široka
vnašem podání
mně nikdy kroky nešly
Malá noční hádka
Malá noční hádka
Volám: jen počkej
jen ještě minutu
vteřinu
Bílý vosk
Bílý vosk
Tvá svíce plápolá
tvá svíčka čajová
a horký vosk
Na počátku nebylo nic...
Na počátku nebylo nic. Nebylo nic, ale něco viselo ve vzduchu, který ještě nebyl. Ranní šero tlačící do unavených očí, které se celou noc nezavřely. Vyprázdněný a vydýchaný vzduch, uspávající odér kouře.
Apollo tvého rána
Apollo tvého rána
Ztěch dalekých tvých hvězdných sfér
my a svět jsme jedno
než zazvoní budík
V tomhle čase
Vtomhle čase
vdobě jistot
včase vánočním
Praha odívá se deštěm
Mlhavou cestou k filtru
Ztrácíme se vmlhách dočasných jistot. Plachtíme vporyvech vlastních výdechů, rozháníme namodralá oblaka.
Své zářící touhy a obavy si omotáváme kolem prstů, rozžhavujeme a vdechujeme spříměsí opojení, klidu a rozsáhlého seznamu jedů.
Nádech a výdech, naše pravidelné denní cvičení.
Plachtící Julie
Sleduji ptáky
letící po bledé obloze
ptáky padající do mraků, nad mraky
sleduji černé body na plátně
Múza
„Jsem múza. Jsem zapomenutá duše,“ řekla snaprostou jednoznačností do tichého setmělého prostoru. Zvláštní, že už mě ani nepřekvapuje, že jsem to od ní slyšel. Co jiného by vlastně mohla být.