Písmák tisíckrát důvěrnější
Vykali jsme si, ale bylo to tisíckrát důvěrnější než jakékoli tykání, dokonce důvěrnější než sebeintimnější dotyky. Bylo jedno, jak spolu
mluvíme, co říkáme, protože mezi námi nezadržitelně, nezabrzditelně proudily ty proudy, stěhovali jsme se jeden do druhého, jako by nás obou bylo „nekonečné množství", jako bychom byli bezední a zároveň absolutně plní nějaké silné, výměnné substance. Láska, věděl jsem. Najednou jsem chápal ten archaický pojem „studnice lásky" - i ten, kdo ho první použil, musel vědět o její nevyčerpatelnosti a zároveň o proudění mezi postiženými, milujícími se.
nad sklenicí veltlínského... (od Filipa)
"Uzavřít to, co končí, nebát se toho, co začíná. " přece jen máme každý někdy strach z nových začátků.
Filip
Mlčky mu podám index. Vezme si ho, poděkuje.
"Tak nashledanou na příštím termínu pane kolego, věřím, že tentokrát se vám to povede. a učte se.
jediné, co bych si kdy přál slyšet od své dcery...
Svým rodičům, obzvlášť tátovi, bych za svou výchovu dala jedničku. Ačkoliv dělal chyby, dělal je v té nejlepší víře a já jsem za ně vděčná protože se z nich učím. A taky za tu lásku a trpělivost. Zkrátka dělal co mohl a co uměl, i když to někdy bylo těžký a totéž chci dělat jako rodič taky a totéž budou dělat jednou i moje děti jako rodiče.
...
Neblbni, prosím. ještě než jsem to dořekl, zabouchla dveře.
Tohle bolelo. Ne tak ani kvůli tomu co mi stručně v tříminutovém monologu oznámila, ale že vůbec přišla.
...
ve střetu dne a noci
máme svá tajemství
tak něžná.
(a) ztracená
Vzpomínky...
Vzpomínky vzdálené,
i když na krátké chvíle,
nám zůstanou a s nimi pachuť
nostalgie.
člověk snadno podlehne situaci...2
Dva měsíce zpátky, den před soudním jednáním, na které jsem byla jako svědek předvolána. Deštivé odpoledne, začátkem září v práci. Renata vaří další kafe a očividně se nudí, já se snažím najít v inventáři uložení několika kartonů z Místního výboru Národní fronty Hostovice. "A povídal, že prej si pro to mááá přijet pááán ředitel osobně, chápeš to.
člověk snadno podlehne situaci...1
.
Dva měsíce po tom, co jsme se seznámili, první noc v jeho pražském bytě, po divadle a skvělé pozdní večeři, kterou pro nás připravil.
Chvíli jsme spolu vedle sebe jen seděli, poslouchali hudbu a povídali si. A pak mě učil tančit ("Smím prosit.
přála jsem si...
přála jsem si, aby jsi tím mužem, který se dotýká mých ramen a mých rtů svými, byl Ty.
přála jsem si, že až otevřu oči tak Tě uvidím.
přála jsem si Tvou blízkost, zrychlený dech i tep srdce, rozcuchané vlasy i večerní strniště .
přála jsem si Tvé brýle a kostkovanou košili v trávě vedle deky.
O kostlivcích a milencích ve skříni... 3
"Chci Tě. Tady a teď. " Poprvé jsme si to spolu rozdali při naší první schůzce v její pražské kanceláři.
Doporučil mi ji Milan, kterého zastupovala potom co zavinil tu nešťastnou bouračku u Kladrub.
O kostlivcích a milencích ve skříni... 2
Vraždí se buď pro peníze a nebo kvůli ženské. staré kriminalistické pravidlo, tvrdí ten brýlatý blb na druhé straně stolu, než zapne diktafon.
V mém případě to bylo tak půl na půl. na prachy a na ženské jsem byl odjakživa.
...
23:20
"Mazluško, spíš. "
Z pod peřiny se ozve mírně nevrlé ". hmm. "
Nadechnu se " Víš.
ty jediná sis vzpomněla...
Jen pár slov, která se oslavenci obyčejně přejí:
jen to dobré, pevné zdraví, mnoho štěstí, lásky.
po několika měsících ses mi ozvala
a o to víc to pro mě znamenalo.
někdy stačí...
. někdy stačí jeden pohled, gesto, pár slov, a pak jedna zpráva, jeden email, aby se Vám změnil život. a věděli jste, že pro někoho ještě pořád něco znamenáte. Děkuji Ti a vážím si toho.
kde jsou pochované sny...
občas je třeba vracet se na místa
kam jsme pochovaly svoje sny.
jen taková malá nostalgická...
Původně jsem čekal někoho jiného. ,
sám ve své kanceláři, a myšlenkami dost daleko od reality. Znechucen posledním půlrokem, kdy jsem, čerstvě rozvedený s kulatým razítkem i spal; probouzel se pozdě v noci na hromadě žádostí k dotačním programům a měl prázdnou ledničku.
Neměl jsem náladu na nic, a rozhodně ne na seznámení s novým kolegou, nedejbože kolegyní.
A miesto praktiky si kúpim digitál!
hra striebra, svetla a tieňov
"život nie je len čiernobiely. "
(hovorila si pri našom prvom stretnutí)
červené svetlo a vôňa chemikálií v našej malej kúpeľni
a na velkoformátové si už netroufám...
hra stříbra, světla a stínů
červené světlo a vůně chemikálií v naší malé koupelně
vývojka místo ustalovače…
a tak fotky s Tvými úsměvy
krátka ako život sám ... (nikdy som nevedel dobre písať po slovensky)
vyzlieka sa pred mnou
tak cudná
(však je to jedna z jej cností)
"nepozeraj sa tak"
lezecká...
Promýšlíš si každý další pohyb. každý, který by mohl být zároveň i Tvůj poslední, kdyby byl chybný. Malé zaváhání - na něj není čas. Vše uváženě, s rozvahou, tak jako pokaždé.
kdyby se někdo ptal...
kdyby se někdo ptal.
tak občas si ještě vzpomenu
na ty dva roky
na první i poslední setkání
po jedné noci ...
" v životě tě už nechci vidět. tedy, pokud tě zítra na ulici někde nepotkám. "
v úzkých ...
jsem v úzkých.
když do ticha nocí volám Tě jménem a vím, že už mě neuslyšíš
když se probudím a ráno před zrcadlem si najdu další šedý vlas (tenhle týden už pátý, alespoň že mi už nepadají)
když je můj kartáček v kelímku opět sám
krátká jako život sám...
svléká se před mnou
tak cudná
(však je to jedna z jejích ctností)
"nedívej se tak"
slečně Snové ...
Milá slečno ze snů - protože promě navždy zůstanešslečnou, i když už jsi dávno vdanou paní, aobčas se mi o Tobě, obzvlášť v poslední době,zdá. Promiň, jsem fakt hajzl. Sobeckej. A někdy fakt nesnesitelnej.
krátká textová pro mou milou...
svůj šepot proměnil bych ve výkřik
chtěl bychbýt tam,
kde právě jsi Ty
- zrovna nemám na mysli vaši manželskou postel - i když v jistých situacích. :)
nevěrně Tvůj...
. kdybychom dopředu věděli o svých nevěrách a jejich důsledcích, byli bychom nevěrní.
Bez názvu a konce ...
Hrajeme spolu na babu. Dva dospělí, ale přitom se chováme jak malé děti.
Počíhala si na mě pod starou jabloní. "A máš ji.
...
když víte, že pomalu umíráte, tak to fakt nemáte náladu už vůbec na nic, ani na ten sex
pro ten okamžik...
Pro ten okamžik, o kterém vím, že jsi byla (snad) skutečná.
Stačí pár slov, proč dlouhé věty má milá.
Pro Tebe.
Prolog
Asi napíšu román…
O čem.
O nás. O nás dvou.
Smích.