Písmák SLIMÁK
Uprostřed kolony snů. Rozprostřený tajný smích. Nebo spíše škleb, mně vytváří. Řinčím zbraněmi, proti apatii.
KOLIBŘÍK
Krátké nadechnutí a potomponor do bezbřehé nevyhnutelnosti. Slýchávám hlasy, zrovna prý vyšli z basy. Zrnitý monitor byl tam obraz zkázy. Lidé škvařili své sádlo v sídle lávy.
NONSTOP
Ranní rosa, pokrylapřírodu svým tělem. Dělá to každý den. Jako by vystřelila nenuceně, vlhkým dělem. Krajina ožívásvět se staví do pozoru.
PARADOX
Bolest ta co nikdy neutichá. Pulsuje smrtícím rytmem kobry. Co dělat když jsi v lávě odporností. Proč žít nač se probudit znít bdít.
COPAK
To ticho slyším ho. Těžce dýchá jen tak bliká. Tiká, vzlyká jenpomaloučku. V hloučkupitomců, najde se i cvok.
MODRÝ
Vidím ten svět skrze střep. Lahev jako zbraň, tak se braň. Není vidět skrze, žádné vize. Sto kousků tmy, propadnuté sny.
MONSTRA
Mocný vichr náhle ztichl. Tma zosnovala náhlý puč. Půjčím si křiklavé štěstí. Od života pěstí, náhle zuřivě.
KAMELOT
Zlomený rozpůlený opuštěný. Zraje do smrti rozhodující. Ozvěny sází na sluch, pln doteků. Prostě dosazen z útrob pekelných.
TAKY
Otráven omámen ve tvárné nic. Řekni to tiše ať to není klišé. Proč, je to otázka řekni to tiše. Uveden do síně lži, tam jsou samy.
DEGUSTACE
Ztrácím slova kde jsou kurva. Dech už my zdechl, nevyřkl nic. Z plných astmatických plic, užnení dále co říct. Oběšenec ledabyletu se houpe.
KOLEDA
Chcípám tiše, ohlodlaně. Nastal čas kdy tě nechci tě znát. Svoji tvář v zrcadle nechci ji tam,vídat. Utopím se v lžičce.
MONKEY
Stojím nad propasti zřetelnosti. Vezmu svoje kosti zoufalé. Kde se útrpnost bere, zde. Zříkám se potutelnosti, prosvětlené.
VRZNE
Mávám nebo hlouběji se propadávám. Zkouším vytáhnouttank z kapsy, začít válku protivšem co žvásty zvrací. Klackynebo pěsti, kapky v dešti kapají.
Lidé z budov padají na obličejiúsměv umělý.
PROTÉZA
Zůstaň stát a začni řvát. Jen tak potichu, zlovolně. Nastav úsměv, na slunečno. Zkus být jen na chvíli, člověk.
POČÁTEK
Propadám se do jámy lvové. Sním sny mrtvých faraónů. Jsem jen střípek do té mozaikyDovtípil se vtipálek, vystřelen byl do dálek. Ukradený konec začátků, tam a zpět zase pozpátku.
NOMÁD
Světlo zapomnělo svoji tvář. Jas, teplo, kolikáté je to peklo. Přines my něco starobylé město. Chtěl bych to gesto znát, chceš si něco přát.
75 PALCŮ
Zdvihám dům, korpulentní. Utíkám pozadu zpět a vstříc. Chci tě sníst, něco říci, v mýchústech když tě přežvykuji, stroze. Roztál sníh ukryl stopy, zabitých.
TITULEK
Cesta bez konce. Hřmotný třesk, dnes. Zaplať nebo chcípni. Štípni a hned neumři.
NAHÝ
Stojí dům jeho půl. Je mu zle a tak trochuřve. Jen tak aby se neřeklo, nebe nezřeklo. Taky opuštěn ode stěn.
ÚKOSEM
Pošetilý, rozmanitý, rozdrcený. Utíká, před svou nostalgií. Vycení zuby ne není to lev. Je to spíše ovce, na vlka čekající.
COPAK
Spadl jaký si apel. Něco z něj kape. Možná jeho kýčovitost. Zavrtaná do nemohoucnosti.
NOCLEŽNÍK
Dotek něžnosti. Vítr zcela zlý. Jak vlastně zradazní. Překvapil kdyžo celistvosti snil.