Písmák Už zase...
Zůstalii vzpomínky
na společné chvilky.
Byla jsem naivní,
ale ani ty nejsi bez viny.
Páteční blues
Po půlnoci zválíme postele
jednoho z nás to semele.
Nechci žádné sliby, ani vyznání.
Následně přijde paměti vymazání.
Nejsem jen pesimista
Když přijde dno
a ty nemáš nohy,
aby ses mohl odrazit.
Když vidíš jen konec,
Identita
Umřelo, jen tak, samo.
Čekám bolest.
Malá tečka v temnu,
hluboká propast.
Jsem úžasná
Mít slova pro pospis citů.
Mít parťáka pro pochopení.
Mít odvahu přiznat si
úspěch, krásu, sebevědomí.
Jen žena
Cigareta jako hříšná vzpomínka,
dychtící po Tvém těle.
Andělská tvář s ďábelskou minulostí,
zapsanou v očích.
Absurdita
utápět se ve vlastních myšlenkách
hnít ve zmatku své duše
vzhlížet obdivně k ďáblu
tak a mnohem hůř
I já milovala
Možná jsem poprvé vživotě milovala,
hrál sis se mnou,
ajá stebou.
A ve vzduchu
Jsou dny
Jsou dny, kdy chci být lepší, hezčí, bláznivější.
Lituji ztraceného dětství
A ty jsi říkala,
že na strarosti bude času dost.
Hrajme si na anděla
Nikdy jsem nevěřila na osud,
on si se mnou o to víc hrál,
jako kapky padaly hříchy,
všechnymi byly vráceny.
Věř si!
Pochyť úlomky bolesti ostatních,
pro pochopení štěstí.
Usměj se pokaždé před usnutím,
využij sílu okamžiku,
Snaha Tobě...
Zpytovat své svědomí,
můžu jednou, dvakrát,
ale nikdy se nevrátím
Nemám šanci změnit
Víra v sebe sama
Nadešel poslední den, snad očekávaný
a nevyhnutelný.
Odcházím ztracena ve svém já.
Nestojím o společnost ani diváky,
Slzy jsou projev citu, víš?
Pláču dětstvím
patřící Tobě
Rány těla či duše
vyber si, jsem odolná.
Jsem všude
Řekni mi prosím,
kde roste květina porozumění.
Kde najdu tvou hlavu pokorně skloněnou,
srdce otevřené.
Věčný čas
Barva Tvého smíchu
ladila se sluncem.
Bosá noha v trávě
narazila na potok.
Bojím se nicoty
Už nemám sílu žít
Zbytky nadějí odvál vítr,
neznámo kam.
Úsměv pohasl
Prázdno
Strach zaklepal na tvé dveře,
podíval ses klíčovou dírkou.
Sebral ti všechny sny
a tvuj pohádkový svět.
Upřímně
Snažíš se pochopit něco co nejde.
(A já tím trpím)
Snažíš se zjistit pravdu, která není.
(A já Tě chápu)
Vám...
Stačilo tak málo,
avšak přišlo pozdě uvědomnění,
které by snad vysvobodilo.
Litovali jste mě,
Návrat domů
Podívala jsem se nejprve na jednoho
a pak na druhého.
Náhle mi to došlo
a já se rozbrečela,
Se slzou v oku.....
. píšu ti poslední dopis,
ten co už si nepřečteš.
Stihli jsme si říct, tak málo.
Ani jeden nevyslovil:
Věčný dík
Chtěla jsem ti jen říct,
jaká byla má radost.
Nevěděla jsem však,
zda-li odpověď poslat po hvězdě.
Zemřít?
Má poslední přítelkyně
ulehla na zvadlé růže.
Neptala se zda-li může.
A já nevím jestli jít za ní.
Bez otázek
Vylézt do výše. (Chce to odvahu. )
Pohlédnout dolu. (Chce to jistotu.
Stejně mi dlaně prázdný zůstanou.
Chtěla jsem umřít
bez rozloučení.
Chtěla jsem žít
mimo pravidla.
Hrob trčící
Pokládám kytici na tvůj hrob
a zadržuji slzy nepochopení.
Odešel jsi náhle
bez pozdravu.
Mlčíš
Prší a ty mlčíš.
Slyším kapky deště.
Chci ale víc,
tvá slova.
Tobě
Koutkem oka dívám se na místa,
kde jsi vždy byl.
Hledám jen malou zmínku
o tom, že seš.
Těžká zkouška
Podívala jsem se mu do očí, uhnul. Hraji tuto hru ráda. Co jiného dělat na nádraží, když čekám na vlak. Vždycky se tu najde dost lidí.
On, já a ona.
V záři slunce stojím.
Dívám se jak odchází.
Nevěnuje mi ani jediný pohled.
Dává mi najevo svou svrchovanost.
Zlý sen
Drahocenný spánek začíná být ztracený.
Otevřu oči do černého prázdna.
Jazyk se mi lepí na patro
a válím se v potu strachu.
Zklamání
Kapky deště stékájí mi po tváři
a mísí se ze slzami zklamání.
Věřila jsem, že je jiný,
že ukáže jak se v něm mýlili.
Neudělala
Jen jedna jediná myšlenka,
jen jedno jediné slovo
mi v uších hučí-NEUDĚLALA
Jakoby se mi celý svět vysmíval.
Pohled
Dívám se do těch očí, které na mě nevinně hledí.
Ta nevinnost se do mě zařezává.
Nedokážu se v tom okamžiku zprostit viny.
Nepříjemné vzpomínky ve mě vyvolává.
Je tu váš právník slečno!
Sedím a přemýšlím. Jsem na pokraji vlastní záhuby. Ale vše bylo tak pěkné. Byla jsem ten nejšťastnější člověk.