Písmák Víno
Jak víno do koberce
vsakuješ se mi do vlasů
už je nikdy nerozčešu
Natekl si mi do očí
Každodenní rituál
Renata stála nahá před vysokým zrcadlem v koupelně a upřeně se prohlížela. Obličej měla úzký, špičatý nos i bradu. Někdy sama sobě připomínala krysu. Jen její oči tento dojem kazily.
Ne/a Konec
a porad mi pises
a porad volas
jak me milujes
a jak te trapim
Hodná holka
Bylo mi deset, když na mě poprvé šáhl. Zajel mi rukou do kalhotek a říkal mi, že jsem hodná holka. Jeho dech páchl alkoholem a já zněho měla strach. Ovinul kolem mě ty své dlouhé ruce jako by to byly chapadla chobotnice.
Na motorce
Už jen ten pocit, smět se Tě dotýkat.
pod sebou nablýskaný stroj
o síle stáda koní
pevně se držet, nedýchat.
Odhodlání
Pevně držet víčka,
aby ani jedna slza neutekla.
nechává jizvy na tváři.
a ty jsou zbytečné,
Tak zůstaň
To není tak dávno
ospalé ráno
my ještě nešli spát
S mlhavým splínem
Němá
Ráda Tě poslouchám, když mi něco říkáš
vždycky se pak zeptáš: víš.
mé odpovědi však už neslyšíš.
Díváš se tak, jako by si mě chtěl snít
Bláznivá
Křičeta zpívat
naivně snívat
běhat po bytě
hledat labutě
Láska na první pohled
Měl jich už hodně. Těch lásek. Petr byl hezounek. Vysoký, urostlý, tmavá hustá kštice vlasů mu padala do uhrančivých očí, z jejichž pohledu se každé druhé podlomily kolena.
Lišejník
zas jako každej den
si na stejným místě
jak starej lišejník
jak pán Bůh
Ty moj
1.
Я знаю, что ты много их мучишь
и много девушкам грустно
я не одно, что проклинает сон свой
Sen
Na tichý les se snesla tma. Seděla jsem schovaná vkřoví vedle malé dřevěné chaloupky. Nevím, kde jsem se tu objevila. Krčila jsem se vprohlubni větví, nade mnou se propínalo jehličí a větévky a já nechápavě mžourala do tmy před sebou.
Vzpomínka
Už je to minulost
tak hluboko vrytá do duše
závan větru
vzpomínek
Miluji tě k zbláznění
Do Daniely jsem se zamiloval na první pohled.
Byl jsem ředitelem Pražské akciové společnosti SAT zabývající se výrobou satelitních přijímačů. Každoročně, začátkem prosince, jsem pořádal vánoční večírek, na který byli pozváni všichni moji kolegové a jejich známí.
Danielu jsem poprvé spatřil stát u vánočního stromku.
Maminko?
Venku jarní sluníčko
tancovalosmraky
chtělo si hrát
házelo nám stíny do pokoje
Kukuřičné korálky
Pondělí. První den v týdnu. První školní den po neděli a hlavně další den mé naděje. Při cestě ze školy, je první místo, kam utíkám, poštovní schránka.
Michal
"Co Michal. "
"Proč zrovna Michal. " odsekla až příliš prudce.
"Jen tak"
"Michal" znechuceně vyprskla.
Kotě
Dostala jsem perský kotě a ono si myslí, že dostalo mě.
Zvláštní den
zvláštní den
stvořenna procházku
toulám se městem
kopu do oblázků
Někdy
Někdy, když na mě mluvíš, já Tě vůbec neposlouchám, prohlížím si Tvoje oči,
hnědý, hluboký a topím se
Někdy se k Tobě jenom tak nakloním, abych se Tě dotkla,
zajímalo by mne, jestli Tě ten náš dotek pálil stejně, jako mne
Zavřený dveře
ZAVŘENÝ DVEŘE Krásnej den Protáhlla jsem se do sluníčka I z vokna bych ho snědla Usmála jsem se sobecky Až pak jsem si vzpomněla že máme u nás doma mámě Jedny zamčený dveře Lomcuju klikou Bušim Nic. Zavřený jak vězení. Vnímám , to jo. Telefon.
Eliška Rejčka
Polsko 1292
Za horizontem zmizel poslední paprsek zapadajícího slunce. Nebe potemnělo. Zpoza tmavých mraků vykoukl ledový měsíc. Pod ním se na skalnaté vrchovině mlčky a důstojně vypínal mohutný zámek.
Wo bist du?
Wo bist du.
Jeder Abend kommst du zu mir
die ganze Nacht bist du hier
aber Morgens gehst du weg
Mladičká slečna a starší pán
Šero válčí se světlem svící,
v rohu piáno pokryté prachem,
za barem obsluha věčně spící
a dvě srdce bojující se strachem.
Milování
Hořela svíčka
a já ve Tvé náruči
díval ses mi do očí
četla jsem v nich lásku
Láska
Láska
Láska jsou růžové brýle
Láska jsou naše společné chvíle
Láska je Tvůj úsměv na tváři
Na prahu smrti
Na prahu smrti
kde stojím sama
v očích slzy, naděje planá
přemýšlím nad sebou
Je mi smutno.
Stojím u prostřed ulice a prší.
Stojím a hledám ta správná slova.
Nevím, co bych Ti na to měla říct.
Tak máš jinou.