STŘEDOHOŘÍ

Ivi, mám radost, že se Ti báseň i obrázek líbily, děkuji za zastavení a milá slova i Tip :-)))

krásná báseň i kresba....vrátila mě do léta...*/***********

Honzo, ještě se vracím - za mnohé výlety po Středohoří vděčím Rodericku Slavíkovi z Lovosic, s nímž a ještě dalšími milovnky Středohoří jsme vytvořili malou skupinku, která si dala název Poutníci Českého středohoří. Roderick fotografoval středohorské kopečky, většinou panoramatické snímky, psal články do novin a dával tipy na výlety - vydal dva nástěnné kalendáře panoramatických fotografií Středohoří  a v roce 2007 založil v Lovosicích malou galerii "Porta Bohemica", kde byly vystavovány obrazy a fotografie Středohoří od různých autorů. Pořádali jsme zde i autorská čtení. Bohužel v roce 2010 Roderick odešel a galerie byla zrušena, protože se nenašel žádný zájemce, který by ji provozoval. 

Jako malou vzpomínku přidávám odkaz na článek Rodericka Slavíka "KRAJINA SRDCE", který jsem s jeho svolením uvdeřejnila na Písmáku:

http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=137810

Honzo, díky moc! Jak je ten svět malý! Proslulého malíře Středohoří Františka Horu jsem poznala osobně na vernisáži své výstavy akvarelů Českého středohoří  v Muzeu českého granátu v roce 2000. Byla to pro mě velká pocta - jsem jen samouk a obrázky maluji vodovými barvičkami  na obyčejné školní čtvrtky. Na vernisáž v Třebenicích ráda vzpomínám, byla hojná účast. To je skvělé, že sis psal deník o Středohoří - byly to jistě krásné zážitky, které by stály za uveřejnění - už ten pohled do minulosti by byl zajímavý.

O Středohoří jsem snila už od školních let, později jsem je vídala z vlaku, ale na Milešovku jsem poprvé vystoupila až v srpnu 1998, Obrovské nadšení nejen z pohledu na krajinu, ale i z pozorování květeny, stromů, motýlů a kamení cestou vrcholu.  Zaujala mě meteorologická stanice a meteorologická "nej", vztahující se k Milešovce.  Postupně  následovaly další výstupy na Lovoš, Hazmburk, Radobýl,  které pro mě byly blízko od vlaku. O výletech jsem začala psát a malovat obrázky podle fotek. Snažila jsem se středohorskou krajinu popularizovat, měla jsem pocit, že je u nás dost opomíjená - doslova popelkou mezi ostatními krajinami.

 

ještě malá poznámka. Od útlého dětství jsme jezdili do Třebenic za strýcem Františkem Horou, který byl zasloužilým umělcem a známým malířem Středohoří. V Třebenicích se také narodil můj otec. V té době byl Hora  i šéfem severočeské pobočky Svazu výtvarných umělců. Mám sbírku jeho grafických listů a v obýváku visí jeho obraz někdy z třicátých let. O Středohoří jsem si psal do deníku již od patnácti let. A nikdy nezapomenu, jak otec, když jsme spolu jednou stáli na jednom z vršků Kozihorek, si potají utřel slzu, abych to neviděl. Po 45 letech bydlení v Praze jsem se vrátil zpět. Sice do Litoměřic, ale je to pořád Středohoří. Tvé obrazy mne opět na chvíli vrátily zpátky do těch let. 

Děkuji za přečtení a milou odezvu :-))). Středohoří mě zaujalo už ve škole, když jsme se o něm učili, že je sopečného původu. Byla jsem jím fascinována, když jsem je viděla poprvé z vlaku. Působilo na mě velice exoticky, a už tenkrát jsem tušila v krajině něco jedinečného, s čím se nikde jinde u nás nesetkáme. Tušení nezklamalo. 

Žiji se Středohoří, znám sice lépe stranu západní, ale je to milý kraj, vnímal jsem ho intenzivně už od dětství a tvé verše jsou stejně tak milé. Díky. 

Irčo, zdravím Tě a děkuji za přečtení a milý komentář :-))).

Středohoří je opravdu nádherné, ale bohužel u nás dost opomíjené a nedoceněné - i to bylo pro mě podnětem k jeho popularizaci svými výtvarnými a literárními díly.

Malý hymnus oslavný na Středohoří...i pěkná kresba:-)

foto, to je skvělé, že znáš ten nádherný kopec :-)))Děkuji za milé zastavení a přeji krásnou neděli :-)))

Osm let jsem bydlela pod Bořněm. Díky!

javavio, děkuji za milé zastavení i slova :-))) Zdravím a přeji krásný den :-)))

Umíš tak krásně čarovat se slovy...paráda. 4lověk jak kdyby tam byl*

prima, díky :-)))

Jiřinko, děkuji za milé zastavení a zdravím :-))) Bořeň je opravdu unikátní vrch už i svým zvláštním a neobvyklým tvarem. Zaujalo mě, když jsem se o něm dočetla, že je to největší znělcový masiv v Evropě. Poprvé jsem Bořeň viděla z vrcholu Doubravky u Teplic, odkud mi připomínal sedícího lva a tak si pro sebe přejmenovala Bořeň na "Lví horu".

Ach tak. Občas je to se mnou těžké, beru věci moc doslova. I když asi ne tak jako syn jedné kamarádky... ten trpí přímo tou nemocí, která se vyznačuje naprostou absencí abstraktního myšlení... Takže bych mu rozhodně neradila, aby po děvčeti, které se mu líbí, "házel očima" :)... No nic... Děkuji za noční avízka a taktéž přeji hezké sny...

Narriel, my jsme neutíkali doslovně, ale vzdali jsme posledních pár metrů výstupu po balvanech a vrátili se zpět - já moc rychle běžet nemohu :-)))

Ale kušuj... To ví přece každý, že za bouřky se ZÁSADNĚ neutíká (resp. neprchá)... Obzvláště ne z kopce !! Jste měli vážně štěstí, že se to obešlo bez zraněných...

Narriel - děkuji za milá slova i tip :-))) Byl to tehdy dramatický výlet, zejména, když jsme prchali před bouřkou z vrcholu dolů.... :-)))

Poutavě, heboučce vykreslená... Tip ;).

Bíšo, děkuji za milé zastavení a zdravím :-)))

Krásné...

Nejlevnější cestování na světě, díky za lístky a za přistavení speciálního vlaku počítač - kamkoliv :) Díky, díky *

I já moc děkuji za přečtení a tip - vlak-počítač ráda přistavím...

Moc děkuji

..tu vůni borovic cítím až sem...a musím dát tip

Presne tak ako Ti to napísala Simona... Vieš vytvoriť atmosféru a dokážeš si čitateľa objať vôkol Tvojej básne... Píšeš veľmi originálne zmyslovo poňaté básne hraničiace s opisom...Ten opis je tam dosť zjavný. Hermann tip

Děkuji za ohodnocení a tip. Snažím se atmosféru čtenáři přiblížit včetně popisu. Kopce Českého středohoří mají silný náboj, alespoň já ho cítím. Jsou to kopce ohněm zrozené...

Umíš vytvořit krásnou atmosféru, zasnila jsem se..;o)*t

To me potesilo.Moc dekuji za oba tipy.

Je to krásné...stoupal jsem tam okolo lišejníků, ve vůni borovic a záchvěvy země pod nohama mi naháněly hrůzu z té obrovské převahy živlů, srazivších se nad touto osamělou horou...takže na kost promáčený usedám s vámi do vlaku...a děkuji za zážitek.. TIP...a díky!

Tady je člověku krásně. Zapomene na starosti a usmívá se.:-) tip

Vhorách jsem zažila hodně bouřek - většinou takhle poetické nebyly, ale s odstupem času se na ně poeticky dá vzpomínat. Pěkné, tip

Dekuji.

Libi se mi to, navic jsem taky zazila bourku na Borni, ale ve stanu, kterej byl jeste navic blbe naimpregnovanej a teklo do nej:-) TIP

Libi se mi to, navic jsem taky zazila bourku na Borni, ale ve stanu, kterej byl jeste navic blbe naimpregnovanej a teklo do nej:-)

Tak to tedy byl zazitek! Boren jako nejvyssi bod v okoli Biliny asi pritahuje bourky podobne jako Milesovka. Dekuji za tip.