Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTicho
Autor
Beketamon
Opona se zvedla zvedla a odkryla jeviště, které okamžitě osvítily reflektory
Hlediště bylo plné
…čekali…
…čekali…
…čekali
Na jeviště vešla zřejmě 15ti letá dívka malé postavy. Měla podlouhlé, vlnité, špinavě blond vlasy
A na nose brýle.
V podpaží nesla židli (doposud bylo jeviště prázdné, až na mikrofon)
Usmála se na obecenstvo a v ústech se zaleskly rovnátka.
Položila židli na zem a před udiveným zrakem publika si na ni sedla a myslela si svoje.
Další půl hodinu strávila stejně.
Má ještě dvě hodiny…
Seděl
a…Seděla…
Seděla…
SedělaSedělaSedělaSedělaSedělaSedělaSedělaSeděla….
…Sakra, už mě to leze krkem, neseď furt jak kráva!!
Zařval ne ni nějaký muž
…Leze mi to už na mozek!!
Zařval znovu.
Vytáhl z kapsy vystřelovací kudlu.
Ona však seděla dál
Běžel k ní..
S
tále seděla..Doběhl až k ní a začal jí bodat do srdce.
Avšak nevypadala že by jí to nějak zvlášť vadilo.
Obecenstvo začalo tleskat.
V první řadě seděl docela dost hezkej kluk, měl krásný černý vlasy (vlastně ani nebyly černý, spíš hodně tmavě hnědý) Měl i hezký oči. Celou dobu se na něho koukala
v němé prosbě o pomoc, on na ni taky koukal, ale když tam tak trpěla, patřil mezi ty co tleskali.A v poslední
řadě si všimla děvčete, které jí připomínalo kasičku, poté však zjistila že má díru, bylo to docela zklamání.Možná nám chtěla něco zajímavýho říct, jen se nemohla odhodlat, Řekl muž nevzrušeným hlasem své přítelkyni, jako
kdyby to, co se stalo bylo na jeho denním pořádku zcela pravidelně.-Možná. Odvětila mu stejně nevzrušeně žena.
-Jen se odhodlávala moc dlouho. Dodala.