Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTěhodný
Výběr: Elyn, Print, Rowenna, Fouckault, KayTee
09. 11. 2004
23
3
8119
Autor
Marthin
Kdysi se zápalky nelámaly
ani v peřinách
a slunce mívalo pocit,
že mu patří všechny ohně.
Byla to požehnaná doba
jazzu a kolébání.
Chloupky protékal sbor
báječných starců s jednou nohou,
prsty se vracely zpoza trůnu
zašpiněné hermelínem .
Aretha zpívala na špinavé sklo,
Benjamin stavěl železné tyče.
V koutech prošívané zimy
snily třešně a bdění,
dokud všechno nepřeteklo
přes práh.
Bylo kam sáhnout pro barvy,
pro strupy na kolenou,
na zádech.
Neznělo klepání,
nezněl zvonec od večeře.
Svět byl tichý,
svět se myl žínkou
v plechové vaničce,
byl těhodný.
3 názory
Pišta_Hufnágl
18. 11. 2004
Tož, nezáviď, je to těžká melankolie uprostřed podzima...i slza ukápne na klávesnici..jojo
:-)
paráda. promiň to strohé hodnocení, nadto dětinské. mám přímo dětinskou radost za ta slova! tip
Tak jo Marti, asi jsem při tom čtení nedávala moc pozor, teď už to na mě působilo silněji a líbí se mi :o) To špinavé sklo a vanička...moc.
dadík: Sakra, ve třiceti už jsem starej?:-)
Row: Jojo, a musí k tomu být obraz...ech
Děkuju všem...
Ty, kam na to chodíš? Jsou (tam) věci, kterým nerozumím, ale stejně musím obdivovat už nápady...
*