Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rytmus, verš a metrika - 2. část

Výběr: Dero, Fouckault, Jinovata, Carodej
07. 11. 2004
12
0
29052
Autor
Jannis

Trocha teorie ni laika nezabije - z cyklu Úvod do teorie básnické stavby

Druhá část stati o rytmu, verši a metrice

Metrika

„Komplementární pojem k rytmu představuje metrum (z řec. metron= míra). Metrum je (1) teoretická míra rytmu, (2) jeho konkrétní norma, tj. omezení při výběru jazykových forem, a v neposlední řadě (3) nadnárodní kulturní statek, tj. součást historicky proměnlivého kódu pro vytváření vnímání a interpretaci básnického díla.

Volba metra, zvláště výrazná odchylka od způsobu veršování v daném momentě zavedeného (a tudíž nejpohodlnějšího), prozrazuje tvůrcův záměr. I když v moderní poesii již ideální metrické modely neslouží regulaci básnické tvorby a metricky pravidelný verš se uvolňuje, popř. i ruší, má tedy povědomí o historické metrice a její výzkum zcela nezastupitelný význam  pro poznání uměleckých kvalit poesie.“ ( Josef Peterka)

Můžeme tedy tvrdit, že jestliže současný trend je nepoužívat metrické modely, pak dílo jejich použitím prozrazuje tvůrcův záměr. Metrum může být součástí nejen formy, ale i obsahu díla.

Nejprve si nastíníme základní rozlišení. Pokud nám jde jen o počet slabik, je to verš sylabický, který je typický pro lidovou a ohlasovou poesii: (F.L. Čelakovský: Ohlasy písní českých)

| Nejel | Toman | doubravou | - 7 slabik, 3 stopy v pořadí Trochej, trochej, daktyl

| Dal se | cestičkou | pravou | – 7 slabik, 3 stopy v pořadí Trochej, daktyl, trochej

 

Pokud používáme pouze rýmy, jde o verš bezrozměrný – ten najdeme především ve starých středověkých textech:(Mastičkář- z poloviny 14. stol.)

Mistře od tebe chcu vzieti hrnec kysělicě

A k tomu tři nove lžicě

 

Časoměrný verš zase používá kontrastu nikoli přízvuku a nepřízvuku- ale slabik dlouhých a krátkých, což není pro češtinu příliš přirozené. Nejpopulárnější byl v době národního obrození. (J. Kollár: Slávy dcera)

Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,

Ten kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.

 

A konečně verš, který je už od 19. století v češtině nejpoužívanější – verš sylabotonický. V něm záleží na počtu a pozici přízvuků, většinou při zachování slabičného rozsahu. A právě o něm bude téměř celá tato stať.

Obecně lze říci, že je metrum posloupnost těžkých a lehkých dob (přízvučných a nepřízvučných slabik). Metrum rozdělujeme podle počtu dob (dvou, tří a vícedobé) ve stopě.

Dvoudobé: ( Marie Čacká: Písně )

| Pak bych | s chloubou | světu |

| Na ni | uká | zala |

* zde se jedná o třístopý trochej

 

Třídobé: (Jannis: Čtyřdaktylka)

| Večer je | ztemnělá | ruka jež | kyne mi |

| Kostřičky | umrlců | plouží se | němi |

* zde se jedná o čtyřstopý daktyl

Vícedobé se v češtině používají jen velmi málo

 

          Stopu můžeme označit za skupinu dob s jedním metrickým důrazem - skupinu slabik s jednou slabikou přízvučnou. Pozor, z hlediska metra nerozlišujeme mezi hlavním a vedlejším slovním přízvukem :

Máma mele maso           ma …                    - 1 přízvuk, 1 stopa

Maminka mele maso       Ma min ka…                - 1 přízvuk 1 stopa

Maminečka mele maso    Ma mi | ne čka…            - 2 přízvuky 2 stopy

 

 Stopa je tedy základní opakující se metrická jednotka, na kterou můžeme verš rozložit. Můžeme říct, že je tvořena slabikou přízvučnou a příslušným počtem slabik nepřízvučných v určitém pořadí. S tím souvisí i dělení na sestupné a vzestupné metrum.

Vzestupné má první dobu lehkou a další těžkou. Taková je v češtině pouze stopa jambická:

| A svůj | že lid | sám zná |

Často se v češtině realizuje jambická stopa ( např. u sonetů) pomocí řady trochejských stop s předrážkou: ( Machar: Confiteor )

| Ó vi | dím jak | v tom va | šem sně |

- Zde sice přízvuky připadají na sudé slabiky verše, ale jambického frázování tím nedosáhneme. Právě vzestupnost stopy zde chybí. V češtině prakticky skutečná jambická stopa neexistuje, což je důsledek pravidla, které umísťuje slovní přízvuk na první slabiku slova.

 

Sestupná stopa má nejdříve těžkou dobu a další jsou lehké. Jednak jde o dvoudobý trochej:

(Zvířátko: Jedník)

| Jednou | možná | jedna | dívka |

| najde | jedník | vprostřed | cesty, |

| tam, co | jednou | plný | štěstí |

| hnal se | kvapem | starý | pán. -|

* Zde se jedná o čtyřstopý trochej. V posledním verši je poslední stopa neúplná. Chybí tam nepřízvučná slabika - je to takzvaný katalektický verš.

 

A jednak o třídobý daktyl: (Cirrat: Čtyřtriolka)

| zamyšlen | do světa | nemocen | odcházel |
| nemyslíc | ve vaně | potichu | krvácel |

 

Verš, ve kterém se daktylské a trochejské stopy střídají pak nazýváme daktylotrochejským: (K.H. Borovský: Smíšené básně)

| Nemožno | povděčných | mladíkův | sboru |

| v slovíčka | ouzká | vtěsnati |levy |

 

Podle zakončení pak rozdělujeme verš na ženský, který je zakončen lehkou dobou: (J.Vrchlický: Sny o štěstí)

Radost čtu v lesklém bystřice | toku |

když do tmy olšin se | ztrácí |

 

Nebo mužský, který je zakončen těžkou dobou: (J.J. Kalina: Básnické spisy)

Toť umíráčku mutný | hlas - |

Bože, věřící duši | spas - |

* Mužského verše můžeme dosáhnout buď použitím neúplné sestupné stopy, nebo jambu

 

Dále rozlišujeme verš stopový, v kterém se hranice stop kryje s hranicí slov, přesněji řečeno taktů:

| Bylo | nebylo |

| světlo | svítilo |

 

A verš nestopový, kde toto neplatí:

| Na ú | bočích | skal - |

| Prochá | zel se | král - |

 

            Za zmínku stojí ještě jeden velmi rozšířený jev- transakcentace. Jde o přesun slovního přízvuku na pozici, kde by v přirozené mluvě být neměl. Tímto se „zachraňuje“ právě pravidelný rytmus. Při recitaci tak mohou mnohé odchylky naprosto zaniknout. Je ovšem nutné vystihnout správnou hranici. Po jejím překročení pak takový přednes zní spíše jako „hotentotština“ a ne jako náš rodný jazyk český. Mezi akceptovatelné transakcentace patří např. ztráta přízvuku jednoslabičného plnovýznamového slova: (Jannis: Nóna)

Jak se píše poesie ve mně

Ostrým drápem perem nebo pilou

Někdy teče krev a někdy jemně

Pohladí mou duši nevysnilou

Verše slzí končí beznadějně

S jantarovou horou všechny splynou

Hlevstříc blok v ruce sto meče

Tužka v zubech inkoust po rtech teče

Nakonec však padnou pod přesilou.

Zde je celá báseň v pravidelném trocheji, proto se i posloupnost slov vstříc blok snaží do tohoto schématu zařadit. Přirozeně bychom ale měli vyslovovat:

 Hlevstříc blok v ruce sto meče

Ve skutečné realizaci bude ovšem mít  buď  blok, nebo vstříc silnější důraz-  a tak místo kontrastu silnější x slabší důraz  použijeme přízvuk x nepřízvuk. Díky tomu je takováto odchylka běžně akceptovatelná.

V podstatě ale záleží na našem citu a na citu posluchačů (čtenářů), co je ještě akceptovatelné a co už ne.

 

A proč metrika (rytmus), jakožto součást formy zasahuje do obsahu? Právě oním (již zmíněným) kontrastem očekávání a skutečného stavu. Odchýlením od schématu způsobíme „zpomalení“ čtenáře. Naopak, vhodnou změnou metriky můžeme dynamicky zrychlovat čtenářovo tempo, můžeme způsobit, aby některou část básně doslova „hltal“ a jinde se zastavil a popřemýšlel, proč zrovna ono místo ho ve čtení zpomalilo- tím můžeme různé pasáže a myšlenky umocnit, podtrhnout, zeslabit… Možností máme opravdu mnoho.

           

Slovníček:

daktyl – stopa, ve které po jedné přízvučné slabice následují dvě nepřízvučné- TAtata*

trochej – stopa, ve které po jedné slabice přízvučné následuje slabika nepřízvučná- TAta*

jamb – stopa, ve které po jedné slabice nepřízvučné následuje slabika přízvučná- taTA*

anakruze – lehká doba na začátku verše, realizovaná většinou neplnovýznamovým jednoslabičným slovem (a, tak, už, …)

katalektický verš-  neúplný verš – Verš, jehož rytmické schéma předpokládá neúplnou koncovou stopu. Verš, jehož koncová stopa není realizována všemi dobami.

          *toto vysvětlení je velmi zjednodušené a platí pouze pro verš sylabotonický

Doporučená literatura:

Peterka, Josef : Teorie literatury pro učitele, Universita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, Praha 2001

Brukner, Josef : Poetický slovník, Mladá fronta, Praha 1997

Hrabák, Josef : Poetika, Československý spisovatel, Praha 1977

Hrabák, Josef : Úvod do teorie verše, SPN, Praha 1978


Miroslawek
21. 07. 2005
Dát tip
mimochodem katalektický = úplný

Carodej
15. 04. 2005
Dát tip
Asi takhle - nedokážu si představit, že bych podle toho básně psal, ale dokážu si představit, že až mne zkritizuješ, tak si tohle otevřu a budu louskat, cos mi chtěl říct:) A pak třeba pochopím a opravím:-)

Carodej
15. 04. 2005
Dát tip
v

alina
16. 02. 2005
Dát tip
.... aví..

Luca_69
17. 01. 2005
Dát tip
Děkuji, nezmohu se na víc než na tip a prostá slova díky. Děkuji

klipeto
14. 01. 2005
Dát tip
a já jsem si myslel, že jamb je nadávka :o) No, každopádně dík... už vím proč mi říkaj, že tam mám blbě rytmus, i když se to rýmuje a verše maj stejnej počet slabik. já píšu sylabicky ;) Ten středověk se mi líbí... něco v tom smyslu zkusim napsat. t* za osvětu. nepřipadá mi to zas tak nesrozumitelný jak tu někteří říkají.

Jinovata
14. 01. 2005
Dát tip
velice záslužné a myslím že i dobře popularizované.

Jannis
14. 01. 2005
Dát tip
to klipeto, Jinovata: Díky:)

Jannis
10. 01. 2005
Dát tip
TO: Slůůůníčko: Jsem rád, že se líbí:)) Pokračování bude - jen co se dostaví trochu víc volného času:))

Moc děkuji za brilantně & čtivě napsané dílo, které je mi velmi vítanou osvětou, bude pokračování?

Evička
18. 11. 2004
Dát tip
*

Annie
16. 11. 2004
Dát tip
Výborně, jak už tu zaznělo, jsem ráda, že se tady tomu taky někdo teorieticky věnuje. Ráda se přiučím ;o) Co se srozumitelnosti týče, nu, mně to celkem vyhovuje, ale obzvláště začátek mi dal docela zabrat a nevím, jak bych si s tím poradila, kdybych netušila opravdu vůbec nic... Ale každopádně díky ;o)

Markel
16. 11. 2004
Dát tip
A proč metrika (rytmus), jakožto součást formy zasahuje do obsahu? Právě oním (již zmíněným) kontrastem očekávání a skutečného stavu. Odchýlením od schématu způsobíme „zpomalení“ čtenáře. Naopak, vhodnou změnou metriky můžeme dynamicky zrychlovat čtenářovo tempo, můžeme způsobit, aby některou část básně doslova „hltal“ a jinde se zastavil a popřemýšlel, proč zrovna ono místo ho ve čtení zpomalilo- tím můžeme různé pasáže a myšlenky umocnit, podtrhnout, zeslabit… Možností máme opravdu mnoho.- tak akorát pro mne-dík T

MeTB
13. 11. 2004
Dát tip
Ano, kolika slovy lze zabít báseň? :-)

Zviřátko
10. 11. 2004
Dát tip
Jenže s přístupem: A vzhledem k tomu, že už nepíšu, není ani tak mým cílem osobně textu porozumět se těžko pracuje, potom se ani nesnažíš to vysvětlení hledat, pokud Tě přímo nepraští do očí, ale to se do Tebe nechci strefovat:-)

Mahoney
10. 11. 2004
Dát tip
Zviřátko, nemusí to být pravda. Předchozí díly jsem se zájmem přečetl. A než jsem sem napsal první kritiku, podíval jsem se do předchozích dvou dílů, jestli tam vysvětlení nebylo a já jen termíny nezapomněl. Fakt je, že vysvětlení pojmu by mělo být při jeho prvním užití, protože jinak půlku textu nevíš, o čem je řeč. U mně takový fakt znamená, že text nečtu, protože nemám důvod ztrácet čas u něčeho, co mi nic neříká. Já rozumím tomu, že pro autora jde o natolik samozřejmé pojmy, že ho ani nenapadlo že by jim někdo nemusel rozumět - ale to je, pěkně prosím, jeho chyba, která padá na hlavy čtenářů. Já si nesu svou zodpovědnost za neznalost pojmů a autor si nese zodpovědnost za jejich nevysvětlení. Uf. :)

Zviřátko
10. 11. 2004
Dát tip
Je pravda, že jsem před čtením těchto statí dostala od Jannise pár informací o daktylech, trochejích atd., tak se mi to asi četlo snáze než Tobě, nemám už takový odstup. Řekla bych, že každý máme svůj kousek pravdy - Jannis, Ty i já:-) Vyhlašuji příměří:-)

Jannis
10. 11. 2004
Dát tip
Mahoney: Já se opravdu nechci hádat,jenže: Když na začátku nejdřív vysvětlím, co je to daktyl, tak to musím vysvětlit pomocí něčeho, co ovšem ještě vysvětleno nebylo... A jsme tam kdy jsme byli.. Rozumíš- bludný kruh_ Spíš mě napadlo, že to dám ještě do slovníčku. PS: Kdybych si myslel, že jde o věci pro laiky samozřejmé, tak bych o tom nepsal vůbec. PS: jediná zmínka o daktylech a trochejích je u definice sylabického verše, kde je důležité pochopit pouze to, že jde o stejný počet slabik a pak někde jako upřesnění s hvězdičkou- Počítám totiž, že si ten text člověk přečte vícekrát než jednou:)

StvN
10. 11. 2004
Dát tip
Jsem vyčerpán. Řekl bych, že laik, ve významu slova laik, z toho nic nemůže mít. Souhlasím s mahoneym. Tvá stať totiž počítá se znalostí pojmů, jako jamb, trochej atd. Možná je to ale tím, že to čtu takhle. Kdybych si to vzal na papír a chvíli nad tím poseděl, možná bych to chytil líp. Nicméně pokud jde o mě, uvítal bych a lépe problematiku pochopil, kdybys vzal ne jednu, nebo dvě, ale třeba deset různých básní, ale ve stejném "stylu" a u těch udělal rozbor. Klidně tady z písmáka. Viděl jsem onehdy někde Derův rozbor a zaujal mě, rád bych pochopil souvislosti.

Jannis
10. 11. 2004
Dát tip
StvN: No, že se tu ty hlasy kupí, uděláme dohodu, jo? Vy mi napište autory, kterým nebude vadit, když si jejich dílka vypůjčím a já vám udělám ještě jednu stať mimo, čistě v příkladech, kde je to jamb, kde trochej a kde daktyl- Souhlas? PS: i když praktické použití je součástí třetího dílu:)))))

StvN
10. 11. 2004
Dát tip
Tak jo. Mně osobně se líbí autor vystupující pod nickem hody. Rád bych věděl, jak je na tom. Ale to je čistě můj subjektivní požadavek. Ale beru to tak, že nějakej návrh padnout musí.

Mahoney
10. 11. 2004
Dát tip
Správně, do slovníčku - tam jsem taky marně hledal. Pokud (tady) jde o pouze o počet slabik, klidně to tak "nadefinuj" a k tomu dodej, že je to HRUBĚ nepřesné, resp. že to vůbec není správná definice. Hlavně je důležité říct, proč ten pojem používáš - co tím chceš vyjádřit. (A kdyby nemělo užití pojmu opodstatnění, hurá s ním pryč, nebo do závorky..) Dávám v plen svou tvorbu, ale pochybuju že v ní najdeš něco užitného, nerýmuju.

Jannis
10. 11. 2004
Dát tip
Mahoney: Tak , je to takhle lepší?

Zviřátko
09. 11. 2004
Dát tip
TLESK TLESK TLESK Je to text pro mě - (zatím) laika, příjemně se čte a dá se snadno pochopit Děkuji

Pjotor
09. 11. 2004
Dát tip
Uřebnice jako vyšitá. Má to všechny její klasické rysy. Spustu dat, názvosloví, kapička teorie - a kýbl nudy.

Jannis
09. 11. 2004
Dát tip
pjotr: Přesně tak. Ale zkus to udělat zábavné a přitom věcně a správně. A taky u toho zkus nezapomenout na nic důležitého... Pak před tebou smeknu... Ano, je to učebnice- ale snažil jsem se, aby byla laikům přístupná- ne aby se u toho nějak náramně bavili... Když si tu někdo zaškrtne , že má zájem o hlubší kritiku a já mu napíšu, že se mi tam nelíbí ten polysyndeton, že by mohl v třetím verši vynechat předrážku a že má na konci pátého verše místo trocheje daktyl- většinou pak neví o čem mluvím. Holt, jestli se chceme dorozumívat na určité úrovni, tak musíme nějaké to universální názvosloví přijmout a naučit se ho. Když chceme podat lžíci, taky neříkáme:"podejte mi, prosím, takový to malý kovový, s tou vypouklinou, co se s tím jí polívka..."

Mahoney
09. 11. 2004
Dát tip
nu, pro mě absolutně nesrozumitelné, tudíž jsem nedočetl - chtělo by to víc příkladů, držme se Komenského :) k nesrozumitelnosti přispívá především to, že (ač povědomé) vůbec netuším, co pojmy daktyl a trochej znamenají.. možná jsem blb, ale vysvětlení jsem nepostřehl jinak doporučuji nejprve nějaké "lidské" vysvětlení a definice až pak, takto je to přesně dle Pjotora

Zviřátko
09. 11. 2004
Dát tip
A přeci to tam je... taky jsem chvilku hledala, ale: "dvoudobý trochej" "třídobý daktyl" - z toho vyplývá - trochejská stopa má dvě doby (MÁ-ma), daktylová stopa tři doby (MA-min-ka) Ale asi by to mohlo být lépe zdůrazněno

Jannis
09. 11. 2004
Dát tip
Mahoney: Sestupná stopa má nejdříve těžkou dobu a další jsou lehké. Jednak jde o dvoudobý trochej: (Zvířátko: Jedník) | Jednou | možná | jedna | dívka | | najde | jedník | vprostřed | cesty, | | tam, co | jednou | plný | štěstí | | hnal se | kvapem | starý | pán. -| ... Zde vydím vysvětlení i příklad:)

Mahoney
09. 11. 2004
Dát tip
Tak daleko jsem nedočetl, protože jsem textu nerozuměl. Pojmy by myslím měly být vysvětleny tehdy, když se prvně užijí. Navíc tebou uváděné "vysvětlení" není explicitní a slovní spojení "dvoudobý trochej" přímo nabízí myšlenku, že by mohl existovat i "třídobý trochej". Nesnažím se ti to ztrhat, naopak, chci jen poskytnout zpětnou vazbu - ne vše, co je pro tebe samozřejmé, je druhým srozumitelné. Píšeš to ale, předpokládám, pro druhé... Zviřátko, dík - ale pozor, lze to vykládat i jinak. A vzhledem k tomu, že už nepíšu, není ani tak mým cílem osobně textu porozumět, jako spíš poskytnutím zpětné vazby napomoci jeho obecné srozumitelnosti.

Miroslawek
08. 11. 2004
Dát tip
Ten Hrabák v seznamu literatury... je vidět, že tentokrát jsi ho použil... takhle jsi měl začít ;o) P.S. Asi bys měl ozřejmit rozdíl mezi metrem a rytmem... a samotnou definici rytmu... možná jako doplnění v rámci tvého předchozího příspěvku.

Jannis
08. 11. 2004
Dát tip
Miroslawek: No, osobně nejvíc vycházím z Peterky. Je názornější a všem ho velmi doporučuji. Brukner je sice kompletní, ale člověk má takový neucelený, jednostranný obrázek. No a hrabák to zcelí dohromady:))) A vycházel jsem z něj i v minulé části - ale rytmus je holt něco jiného, než metrika. Tomu taky odpovídá rozdílný charakter těchto částí jedné!!! stati. Jinak v příští části se budu věnovat praktickému užití. Jak si udělat rozbor, jak napravit pochroumaný rytmus a trochu povídání alespoň o základních klasických žánrech:) O ozřejmení popřemýšlím- myslel jsem , že je to z těch textů jasné, ale možná máš pravdu. PS: Nechtěl by někdo udělat výklad o umísťování slovních přízvuků v češtině? :) Ať nemusím všechno dělat já:)))))

Miroslawek
08. 11. 2004
Dát tip
Hmmm... taky by stálo za to ozřejmit rozdíl mezi slovním přízvukem a iktem, v prvním příspěvku ti to splývá v jedno ;o)

Hurá! Tohle tu bylo potřeba jako sůl....

Jannis
08. 11. 2004
Dát tip
Miroslawek: No, neřekl bych, že zrovna splývá, ale pro určité potřeby se kryjí. Je nutné si uvědomit, že ty stati jsou především pro laiky, kteří z toho neznají skoro vůbec nic. Kdo teoretický základ má, pro toho nebude problém přečíst si Hrabákovu Teorii verše/ vysokoškolská příručka, nebo jeho Verš v češtině (či jak se to jmenuje) a všechno si doplnit:) Samosebou mě těší, ře to čtou lidé, kteří tomu rozumí, ale byl bych rád, kdyby to četli hlavně lidé, kteří tomu vůbec nerozumí:))))

Miroslawek
08. 11. 2004
Dát tip
ale právě proto je třeba jasně definovat pojmy, pokud je potom používáš

drfaust
08. 11. 2004
Dát tip
I přes miroslawkovy výhrady mylsím, že je to pěkné

Dero
07. 11. 2004
Dát tip
Dobrý, záslužné! *v pozn č. 1: předrážka je anakruze, nikoliv anakureze pozn č. 2: Moc bych ocenil, třebas do budoucna, přehled málo využívaných stop (např. spondej, amfibrach, choriamb, anapest a dalších, třebas i velmi neobvyklých, jde mi zejména o jejich názvy a příklady využití v cizojazyčné tvorbě)

Jannis
07. 11. 2004
Dát tip
Dík- ad 1 překlep ad2- Jasně, ale tohle je určeno především laikům, myslím, že spondejem atd. bych je moc neuctil:))) Ale popřemýšlím, až dodělám tohle, možná se do toho pustím...

Nicollette
07. 11. 2004
Dát tip
panečku, tak sem zase o něco chytřejší - děkuju, napsalas to moc hezky a kupodivu jsem si ti poskládala dohromady... díky

Natasha_
07. 11. 2004
Dát tip
Zaplaťpánbu, že se tím ještě někdo obtěžuje :)

(závorka)
07. 11. 2004
Dát tip
jo! (nezabije)

Jannis
07. 11. 2004
Dát tip
Děkuji všem za podporu. Až se trochu vzpamatuju z tohohle, pustím se do další části

Natasha_
07. 11. 2004
Dát tip
Já bych si to s dovolením pak nechala poslat komplet, bylo-li by možné? Třeba na mail :)

Zbora
07. 11. 2004
Dát tip
Hmmm, dobré vědět.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru