Ona a on I

Možná chvíli rozumím, chvíli né...ale celkově se mi líbí..asi potřebuje číst víckrát...ale celkově hladí...mám z ní ten dojem...

Skvostná, opravdu. Nádherné obrazy... Ještě se k ní vrátím. Nevím jestli to je nějaká archetypální shoda, nebo jestli přeci jen.... Nečetl jsi před tím Skácelovu "Marsyas" :-)? *************

nadherna

ta se ti fakt povedla, bráško*

člověče - jinovato, mě by ta tvoje interpretace zabila spíš než jakákoliv báseň přijde mi to mnohem zašmodrchanější než sebesložitější báseň ale to jen proto, že jsem líná dešifrovat navíc i tebe. :-)

ne, vpravdě, není ti rozumět. Popis svitřního stavu muže, vypjatost není zdůvodněna (snad v rámci více básní...), jen popsána... Symboly ukládané do těla ... atd. atd. proboha! (následuje velký osvobozující smích, že to luštit nemusím).

a proč mám já avi, Rowi?

protože ta funkce tady existuje, proto asi. Já to normálně nedělám, a nikdy jsem nechápala příliš ty dotčené reakce, ve smyslu proč mám avi? No, tak teď se stydím, omlouvám se. Ale třeba sis ráda přečetla Egilovu báseň znova, ne? :-)

koneckonců, mě tady taky Jinovata přilákal zpátky a nevadilo mi to. :-)

Rowena: Uznávám, že jsem to napsal zmateně :o) Heslovitě. Protože jsem chtěl jen nastínit ale jsem ukecanej tak se to zvrhlo. Jen mě naštvalo, že té básni vytýkáte zastřenost obrazností a ztrátu smyslu... Tak jsem chtěl nasměrovat, ale asi nešikovně, žejo. Tak to skusím shrnout tak, že ta hlavní linka je v dialogu mužského a ženského principu, že je to o procesu dorozumívání a o způsobu, jakým mluví muž, jakým se to dostává k ženě a o výsledném dojmu. Taky mi přijdou strofy obrazně provázané, příbuzné, logicky se doplňující. To je snad srozumitelnější :o)

ano, tomu bych rozuměla. :-) jen - já jsem nevytýkala, já konstatuji, jak to mám já - pro mě může být báseň jen obrazem a melodií, a to všechno na mě působí - ze všeho nejvíc právě tím tajemstvím. Když je pro mě v jednotě melodie a obraz - což tedy umí málokdo, vnímám báseň jako libou, aniž bych ji složitě analyzovala. A takhle na mě působí tahle báseň. Odpusťe hlupačce. :-))

pro mně tajemství není tajemné, nepokusím-li se jej dotknout...

ta je tak archetypálně krásná že snad ani nemusím příliš rozumět příběhu, který se skrývá za obrazy jako nemusím rozumět hudbě a nemusím rozumět obrazům. Poznámka o onanistické poezii je hloupá a cítím tam zlý úmysl ublížit. Bavili jsme se o tom dýchání (já vím, metrum) - mě okouzluje melodie téhle věci. I když něco "cítím" malounko jinak - někde bych vložila jiný "zvuk" - rozuměj, slovo, někde bych ubrala spojku, slabiku. Ta melodie je taková nejednotná, ale kupodivu mi to nevadí. Moc se mi to líbí, opravdu.

Žeňo, děkuju. :)

Rowenno, díky za avízo - příměr "onanistická" poezie jsem vysvětlil, navíc i ve zprávě autorovi, s podsouváním zlých úmyslů se jdi vycpat. Chce to pevnější nervy i při kritice Tvých vlastních děl.

:-))) tak dnes ještě jedno checht to víš, my se slabými nervy se jen hihňáme. :-))

Kurnik... mě přijde skvělá a to nejen obrazně ale i provázaností. Tak zkusím nahodit krátkou interpretaci... Silně cítit Holana, víc než jindy. A to hlavně ve způsobu uchopování ženského a mužského principu: vyhrocenou obrazností realizuješ duševní stav v konkrétní situaci, aniž bys konkrétnost dořekl. i. První strofa je mužýská, nebo spíš o muži. Končí gázou... V dalčí strofě je žena, ale nikoli bez návaznosti na první strofu! Bílá gáza v krku je smích... Napovídá proložení slova smíchem a také napovídá samotné čtení: "než do kaluží/popadalo/a bílou gázou skrylo hrdlo./Smíchem! ... bíllou gázou - smíchem. Výsleddkem je zobrazení napěti ve vztahu obou skrze obrazy, které již pitvat nebudu. Zachycování slov.. komunikace principů... ii. Popis svitřního stavu muže, vypjatost není zdůvodněna (snad v rámci více básní...), jen popsána... Symboly ukládané do těla a tím připisované osobě. Vzhledem k i. jde chápat jako návrat do minulosti. Smíchem se dá zahánět, křižovat... Taky světit, vyrovnánat se ... Kůže je napjatá nakřivo a v další strofě je podle mne nejsilnější moment básně - obraz napjaté tváře ... odpovědi kteá polkla odpověĎ... tváře je napjatá, buben je napjatý nakřivo.. je to jedno a totéž plynule provázané. V minulé strofě šlo mimochodem vše převést rovnou na tělo, krom bubnu.. ten nebyl specifikován konkrétně... Tvář je tedy přirozeně tím bubnem. Ve třetí strofě zas přibývá ženský motiv: jakási smrtelně vážná ironická promluva ženy, která se vztahuje ke slovům jež mužský pricip tak ůzkostně halí do ozvěn a kolem kterých hromadí veškeré vypjetí. Žena mluví daleko méně striktně, mluví volnějí, větrně... zdánlivě o něčem jiném, ale i její promluva je převoditelná na tělo... černoušek je jakési jádro pudla, součást ženské přirozenosti ale i původce problému nedorozumění muže a ženy... žena pohoupe. Vidím opět i erotický obraz.. stříbrná mince, ta, která se furt někomu cpe pod jazyk, je i mincí života (který jediný může umřít) je stříbrná jako spermie, žejo, a to oko ženy... + hupání. Ale to se neděje jen fyzicky, děje se to právě i na rovině rozumění, muž zasívá a žena jej breptu pohoupe ve větru a teskní si krví bůhví kde. "To ne já..." ženská submisivnost... iii. Nakonec dostává i žena vlastní hloubku, vlastní způsob... Pná touhy výt na měsíc jako muž má plnou tvář k prasknutí... ona je plná čehosi nedovysvětleného, jen náčrtkem naznačeného, protože o ženě hlouběji mlčet :o) No jo. Asi mi taky neni rozumět :o)) moc se mi líbí tahleta

Krásná, na výše uvedenou kritiku nemám, ale to snad nevadí - T

Tip už jsem dala výše, když dám další tip, tak mi to píše, příspěvek přijat, takže jeden človek může dát na jedno dílko více tipů, tak já nevím...

Škola poezie a dnes je na pořadu dne Obraznost - nemohl jste vybrat vybranějšího pedagoga, on je jistojistě výborný v rámování obrázků slovy, jak je poutá a vrství, překládá, prokládá, bedlivě sleduje a pořád drží opratě velmi velmi soustředěně, aby vykouzlil ladnost a žáci se také musí velmi velmi soustředit, aby pronikli do mechanismu cizelování obrazu, ale kdo už po nich může chtít, aby z jednotlivin sdýchali komplexnost sdělení? Přiznám se, že jsem jí věnovala dost času a opakovaného čtení, ale ta krása jednotlivých obrazů se mi nesložila do žádného sdělení a zůstala tak jen "školním cvičením", sledem slibných,přesycených fragmentů, které teprve čas a klidná mysl rozředí do skutečné kvality. Myslím, že je to až nelidské pro čtenáře. Jestli chceš kontroverzi, můžu poslat avi, ať se každej vyjádří, o čem si myslí, že ta báseň je, nebo se jen nechal unést na vlnách kouzlící obraznosti, ale moře se z nich složit nepokusil. Makča kritička:-)

Tahle vě je příběh; měl jsem pocit, že když čtenáře povedu po epické linii, neztratí se; evidentně jsem se mýlil — ale to je patrně moje chyba.

Elyn: díky, že ses mě zastal, náčelníku!:) dost podstatná je zde historie této kritiky. asi 5 minut předtím, než jsem ji obdržel, nick Acheron vyjádřil nelibost nad mou reakcí pod básničkou glassy (kritika byla sebeironická - ironizovala mou pseudokritickou minulost; vznikla v reakci na dikuzi pod básní;;; viz). nicméně Acheron označil můj žertík za škodolibý a zlý a... a? následovala tato milá kritika. teď mu pošlu avízo a on začne vypisovat, že se chtěl... mrknout... a... špatná... , či tak něco, ale kauzální souvislost je zde až příliš zřejmá. tudíž takový – emotivně podmíněný – názor je lepší vůbec nekomentovat. nicméně tobě, Elyn, která jsi historii reakce neznala, upřímně děkuji za zastání.

Mám za každým slovem doplňova " podle mě", "dle mého názoru", "můj subjektivní pocit" atd. ?

nádhera a šeřík

Acheron, ne, možná jsem jen nepřesně řekla, o co mi vlastně jde - nelíbí se mi, že podle svého subjektivního neporozumění textu hodnotíš ostatní čtenáře, a to je drobet mimo - resp. reaguju na tuhle tvoji větu: "Typická "onanistická" poezie - autor se baví, ostatní zívají a zbytek - aby nebyl za ignoranty - chválí a výběruje :-)" jinými slovy - nemůžeš přece vědět, proč ostatní čtenáři dílo výběrují... a jak textu porozuměli. Pokud si tohle nárokuješ, jsi buď prorok a nebo demagog. Nic ve zlým.

ok, souhlas. demagog

asi tomu nerozumím, možná jsem jen "blondýna", ale asi tam hloubka bude, jestli na tom vlastně v dnešní době záleží

* Acheron... ok, tvůj pohled možná, ale nezatahuj do svého nepochopení ostatní... že to "nepobereš" ty, neznamená, že ostatní jen přikyvují ...

Ukřižoval panáka, pak tiše skákal nad žebry – on: cizí dítě stříbrné v podlaze letitých fotek zaujalo moc.t

*

plytké - i navzdory kývacímu černouškovi. Snaha o co nejneotřelejší spojení slov hravě přebíjí jakoukoli výpověď. Typická "onanistická" poezie - autor se baví, ostatní zívají a zbytek - aby nebyl za ignoranty - chválí a výběruje :-)

Opakování slov mě vždy vytrhlo z pozornosti. Vím, že mají přesně daný význam a jejich záměna by nemusela působit věrně. Jen postřeh. Báseň se mi líbí. V.

skvělé t. (jen tam asi má být popadalo :o)

je to dobré

není:)

*****

...ale jo :o) t.

Ale nepoznáš měsíc před úplňkem – to věděla čekáním plná všeho, čím vlčice kojí hlad světla..*****

tip

'vhodíš mi do oka stříbrnou minci a já tvůj sen za čelem zvolna pohoupu : tohle moc, jinak pěkná celá - T

území nášlapných ozvěn:) jaro, egile, jaro! (+ ntzvn cklv) *