Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVZPOMÍNKA NA VELKÝ DEN
04. 03. 2005
18
0
9386
Autor
vesuvanka
Není to žádné dílo, jenom vzpomínka...
Bylo to před pěti lety... 4. března 2000 byla sobota. Dnes svítí venku sluníčko,ale tenkrát byla obloha hrozivě zatažená, od severovýchodu foukal ostrý, mrazivý vítr. Takové počasí rozhodně nelákalo k výletu, ale i přesto všechny cesty vedly nikoliv do Říma, ale do Lovosic. Cílem krátkého výletu se stalo místo, kde skončila svoje putování čtyřproudá dálnice, která by si ráda razila další cestu Českým středohořím a Východním parkem Krušných hor až do Drážďan. Nad krajinou Českého středohoří se stahují mraky. Dálnice "dé osmička", která bude součástí mezinárodní magistrály Balkán-Skandinávie, neuhne nějaké krajině, kterou chrání zákon. To raději ať zákon padne, ale dálnice povede právě tudy bez ohledu na zákonem chráněnou krajinu - po nás potopa!
Nám ale není lhostejný další osud Českého středohoří. Získali jsme stovky podpisů pod petici, rozeslali stovky dopisů na úřady (dokonce i na Kancelář prezidenta republiky), psali jsme články do novin. Vedli jsme nerovný boj, na jehož druhé straně byla drtivá přesila. Nevzdávali jsme to. Na jedné naší "válečné poradě" na úpatí Lovoše padlo slovo "demonstrace", jejíž datum připadlo na sobotu 4. března 2000.
A je to tady. Už ráno je v Lovosicích před nádražím veselo - policie, stojí tu auta televizního štábu, novinářů několika deníků včetně Blesku. Čekají na vlak od Ústí nad Labem i od Prahy. Je to zvláštní pocit, který v tu chvíli prožívám. Na jedné straně je trochu strachu, ale na druhé je něco mnohem většího, co má sílu ohně. A ten nedovolí, abych se bála. Bude to moje první demonstrace.
Policie a za ní redaktoři nás doprovázejí na místo. Je nás asi čtyřicet. Svoje místo zaujmeme v úseku, kde dálnice končí a zužuje se na dvouproudou silnici. Uprostřed je místo ohraničené několika patníky, kde můžeme stát, aniž bychom bránili jízdě aut.
Stojíme ukázněně asi půl hodiny s rozevřenými transparenty uprostřed po délce obou pásů. Vše probíhá v pohodě, mezi námi i policií panuje dobrá atmosféra. Máme dokonce pocit, že nám snad možná i fandí. Zato řidiči projíždějících aut nám vůbec nefandí. Rozezleně otevírají okénka a častují nás nejsprostějšími nadávkami, jaké v našem slovníku můžeme najít. Nás to nerozhodí ani trochu.
Díváme se na naše milované kopečky, jimž vévodí vpozadí zachmuřená královna Milešovka. Fouká ostrý ledový vítr, oči slzí, ruce mrznou, ale srdce něco mocně hřeje... Jsme tu přece kvůli té nádherné krajině, snažíme se udělat všechno, abychom ji uchránili před necitlivou betonovou ranou, k níž se schyluje. A už jsou tu redaktoři a televize... kamera, mikrofony - berou nás jednoho po druhém. Následují otázky "Odkud jste přijeli?", " Co vás sem přivedlo" Naše odpovědi i s výčtem krás a jediničnosti Českého středohoří jsou plamenné. Mluvím poprvé do mikrofonu, poprvé mě snímá kamera a já vůbec nemám trému.
Demonstrace končí, vracíme se na nádraží s krásným pocitem, že jsme bojovali za to, co milujeme. Zpráva o demonstraci proběhla ještě tentýž den v televizi, rozhlase, slova na obranu přírody Českého středohoří se objevíla i v tisku.
----------
Boj se pomalu blíží ke konci. V jednání je kompromisní řešení (varianta dlouhého tunelu Kubačka pod Středohořím) ze strany ochránců přírody (Dětí Země a dalších. sdružení). K rozhodnutí o schválení či neschválení tunelu Kubačka by mělo dojít ve středu 9. března 2005. Bohužel není vyloučené, že náš boj skončí definitivní porážkou,protože na druhé straně je zase obrovský nátlak v zájmu nejrychlejší dostavby dálnice - tedy v její necitlivé povrchové variantě. . Bude nám to líto, ale kdesi uvnitř nám zůstane hřejivý pocit, že jsme bojovali...
Závěrem bych ráda "jménem Českého středohoří" poděkovala všem, kteří podpořili podpisem petice boj o záchranu této jedinečné krajiny.
Cannisha
velmi opožděně děkuji za milé zastavení i slova. Já bych také byla pro návrat koní... Bohužel, boj jsme nakonec prohráli, varianta dlouhého tunelu byla zamítnuta a špatně dopadla u soudu i žaloba Dětí Země. Nechápu proč je stále upřednostňována (nejen u nás) kamionová doprava oproti ekologičtější železniční dopravě...
I Tobě krásné dny :-)))
hezky napsané Vesuvko, takových lidí by bylo potřeba víc, možná by se potom místo toho zdlouhavého rozhodování našlo mnohem víc přijatelnějších řešení....
Lotoska -
děkuji za návštěvu a milou kritiku... často jsme naráželi nejen na nezájem, ale i na sobectví... podpisy petice jsme sbírali již v roce 1999 (kdy byla ještě naděje) a stalo se nám nejednou, že lidi řekli doslova, že České středohoří jim nic neříká a nezajímá je, takže to nepodeíší, ale prý kdyby jim chtěli stavět za domem dálnici, tak to by nechtěli a petici podepsali....
hm, je to smutný, ale je to tak, chodí to tak ve všem....máš pravdu, je to hlavně o tý sobeckosti, dokud se to lidí opravdu netýká, nesnaží se nic udělat.... ale na druhou stranu, je jistě spoustu lidí, kteří by rádi něco udělali, ale nedostanou se k tomu.
Lotoska -
to je pravda... nejednou jsem se dozvěděla o nějaké akci pozdě a bylo mi líto, že se to ke mně nedostalo dříve....
i já jsem každopádně pro zachování a chránění přírody.......všemi deseti stojím při Janičce a dávám velký Tip
andromeda
díky moc za milá slovíčka, moc mě potěšila a díky i za tip
KayTee - díky za slovíčko, na které jsem hrdá :-))) a díky i za tip
Podepisuji se pod slova, která napsal(a) Craerassy:
... je nádherný, že v týhle uspěchaný době jsou lidé jako ty, ves, kteří se umí zastavit a pořádně zakřičet proti něčemu ...
Máš můj veliký obdiv a držím palce, aby byl Váš "boj" úspěšný. Skláním se před vůlí a vytrvalostí lidí jako jseš Ty, protože bojovat s byrokracií "Made In Czech", to vyžaduje pořádnou dávku energie a odhodlání.
DRAHT
děkuji za milá slova a uznání naší práce, která je často považována za zbytečnou, bohužel... řada lidí, třeba i z řad ochránců přírody to už předem vzdávala, že je zbytečné bojovat, protože "tam nahoře" si udělají stejně co chtějí.... boj byl skutečně vyčerpávající - nejtěžší bylo neustálé vyvracení argumentů těch, kteří byli pro povrchovou variantu dálnice - zejména v tisku - některé články se do novin nedostaly... zřejmě záměrně, aby čtenář si udělal představu, že jsme v menšině. Často jsme si připadali jako buditelé - snažili jsme se probouzet zájem o tak trochu opomíjenou krajinu, která vzhledem k tomu, že je v těsném sousedství dolů a chemického průmyslu, má špatnou pověst, že už je zdevastovaná a není tu co chránit. Posluchači našich přednášek a návštěvníci vernisáží byli často překvapeni, jaké přírodní unikáty se v tomto kraji nacházejí..... Ale, i když prohrajeme, myslím, že náš boj nebyl marný....
"Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo neumí číst."
- Goldoni
"Velké ideály nepotřebují jen křídla, ale i terén, odkud by mohly vzlétnout"
- Hemingway
*
dadík
promiň, já jsem Tě nějak přehlédla, a tak dodatečně díky moc... i za tip
synáček
Petře, díky moc za hřejivá slova, velikou podporu, i za tip...
Arienalia
krásné citáty, je v nich hodně pravdy... díky moc i za tip...
zvedavec - díky moc... i za tip
I Já Janičku moc obdivuji a měla jsem tu čest poznat ji osobně a jsem za to moc ráda, je to úžasný človíček. Držím jí, Českému středohoří a celé přírodě palečky.T
červánky
Jituško, díky moc za milá slovíčka, ale přechválila jsi mě a díky za palečky pro Středohoří a celou přírodu, i za tip
Je tam sopka Milešovka a tím je to jasný :-)
Já mám dálnici taky rád, ale pokud lze najít alternativní řešení jako je tunel, tak jsem pro tunel! Ať žije tunel!
Na druhou stranu lituji lidi třeba v Chlumci nad Cidlinou, kde jim
denně projede tisíce aut a náklaďáků pod okny a dálnice pořád není hotová.
posílám rebelovský tip a držím palce, aby to s tunelem vyšlo!
Jana má ráda Milešovku a Itálii..i já mám rád Milešovku i Itálii. Leč, zatímco Italové ticíce let staví krásné vodovody, krásné mosty i dálnice, které dnes tak nádherně zapadají do krajiny..nejen po Itálii, ale po celém středozemí, my se tisíce let hádáme o každý patník, o tančící dům, o Petřín, o Žižkov, stavíme a bouráme sochy..Nevím čím to je, snad tím, že Italové dokáží skoro ze všecho udělat kulturu a zcela živočišně pro ni jásat..na rozdíl od nás..i zde, na Písmákovi :)) Což neznamená, že Janě nedám tip:))
Já Tě obdivuji, více takových lidí, nemuseli bychom mít o budoucnost naší matičky Země vůbec strach. Zaujatě a pěkně jsi to napsala. Nejvíc ale ničí naše lhostejnost. Jak vztahy, tak přírodu. - T***
glassy
díky za přečtení a reakci. Jsem na své rebelantství dokonce hrdá :-))) Proč hyzdit krajinu, když je možné volit šetrnější řešení - schovat částečně dálnici v tunelu, tak jako to dělají běžně v Rakousku, Švýcarsku, Itálii... právě to zdržování stavby nemají na svědomí ekologové (jak je jim záměrně přisuzováno za účelem, aby je lidi, kteří trpí dopravou ve městech, neměli rádi), ale právě ti, co prosazují povrchovou variantu, která byla schválena v rozporu se zákonem o ochraně přírody. Je to zákon č. 114_92 Sb., který výslovně zakazuje stavět nové dálnice v chráněných krajinných oblastech - a České středohoří je chráněnou krajinnou oblastí, a to hodně cennou - krajinu tohoto typu nenajdeme po celé střední Evropě - takže to není jenom zamilovaná krajina, ale krajina, jejíž hodnota se ani nedá vyjádřit finančně. Tunel už se mohl začít stavět.... jenomže v naší zemi se nachází mnoho výmluv, proč to nejde (když v jiných zemích to jde)... a za tím vším jsou peníze...
Vaud
díky moc za podporu - je to přesně tak. Proč nevolit alternativní řešení - tunel, který by byl dokonce o něco kratší než povrchová varianta.... díky za přání i za tip
Zbora - díky
Pacer
díky moc. Mluvíš mi z duše - Italové mají pro stavby cit již od starověku - jak píšeš, udělají ze všeho kulturu, pro kterou jásají, zatímco my se hádáme... díky za tip
Markel
díky moc za milá a povzbudivá slova. Do tohoto boje jsme dali všichni hodně sebe. Ty naše "válečné porady" o nichž píši, probíhaly na výletech a měly hladký průběh - nikdo nikomu nezadával úkoly - sami jsme vymýšleli a radili se jak dál postupovat, kam napsat. Propagovali jsme krajinu Českého středohoří, která je poměrně u nás neznámá přednáškami, výstavami - tehdy jsem začala zpracovávat soubor akvarelů Českého středohoří a psát o našich výletech....
je nádherný, že v týhle uspěchaný době jsou lidé jako ty, ves, kteří se umí zastavit a pořádně zakřičet proti něčemu, s čím my ostatní nebojujeme...ukazuješ cestu a za to děkuji...
*!
Craerassy
Tvoje slova mě moc potěšila - díky nejen za sebe, ale i za další nadšence. Celá naše parta takhle živelně bojovala - seděli jsme v kamenné suti ve svahu vrchu Boreč, nad námi kvetly nádherné modré kostce bezlisté a my jsme si předávali adresy redakcí novin a úřadů, kopie článků z novin - úřadovali jsme na kamení, psali na kolenou a ještě byla lu toho legrace, i když nám někdy moc do smíchu zrovna nebylo... díky za tip
jan(ek) - díky za přečtení, možná, že máš pravdu - my nějak nejsme schopni "tu Ameriku objevit", ztímco jinde v Evropě ji objevili už dávno... díky za tip
kdybych bydlela blíž, vyrazím s tebou, ves...takhle aspoň držím pěsti:-)
kouzelná_květinka
04. 03. 2005
kouzelná_květinka - Janičko, i já moc děkuji za zájem, který mě potěšil i za tip :-)))