Víš Ty co, strejdo?

Arcs - mám tu zkušenost, že můžeš mít hodně rád i člověka bez sexuálního kontextu. A strejda byl pro mě vzor ve spoustě směrech. Byl jeden z mála lidí, kteří ve mně věřili, který ve mně viděl nějaký potenciál, člověk, který mě měl rád bezvýhradně. A nedával to nijak slovně nebo snad činama najevo - ale tu podporu a víru ve mně, jsem u něj vždy cítila a v mém dětství pro mě tehle pocit měl nevyčíslitelnou hodnotu. Měl mě prostě rád, přesně takovou jaká jsem. Rakovina nebyla nemoc, která ho skolila a pokud sis všimnul ani jsem se o ní nijak nerozepisovala, protože to nebylo podstatou díla. Smrt k životu patří stejně jako jiné životní etapy a jediné, proč jsem o ní psala byl snad pocit, že v jeho případě přišla moc brzy a mě prostě pořád chybí. 

Tobě děkuji za to, žes tohle dílko četl a že v tobě natolik vyvolalo nějaké emoce, žes měl pak potřebu něco pod něj napsat. 

(měl jsem rozepsaný různý texty v různejch oknech mezi prací :) a vlastně jsem svůj příběh napsal: http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=498275

mno, to vpíjení a poznání... co tam jako poznal? kam tam jako ty a text míříte? jsem na pochybách, co čtu za žánr. v bibli se píše "muž poznal ženu" a má to jasný význam. A skřípe to tam s tím strýcovstvím, jsem celý nesvůj - svádíš mě, autorko jemně romantickým popisem přírody k čemu? Já vím, řekneš, že jsem zkaženej pornoserverama, který kdovíproč tlačej různý incestní kategorie, že moc čtu místní výběry jako Delectatio ap., může být, přistihlas mě, přiznávám se. A vzpomínám si na svoji milovanou tetu a svoji bezmeznou lásku a obdiv k ní - no jo, tehdy tam nebylo nic z toho, na co teď narážím. Hmm, bylo devět, deset a byl jsem kluk, žádný pískle v rozpučení. Nebo bylo a já to nevěděl. Jak to dopadlo... Od tý doby, co zemřela žena, si jen dělám čárky za každej film, kde použijou rakovinu, jako by to byl univerzální recept na úspěch. Sorry, asi je to tvoje autobiografický, takže jsem za hnusnýho cynika, ale už i děti si jen tak vzdychnou - tati, zase. A je mi to líto dvakrát, protože tím jakoby nějak kradou sílu i mýmu vlastnímu příběhu, kterej tam pořád čeká na napsání. Takže tohle je spíš můj osobní povzdech. Napsaný to máš fakt hezky.

Chvilku si nejsem jistý, do jakého žánru míříš (po setkání s díly Delectatio ap.), ale je to napsané hezky, jemně a připomíná mi to můj možná podobný vztah s tetou, kterou jsem miloval - a vzpomínám si, že ta láska byla úplná a zároveň čistá (pitomé slovo, ale fakt jo). A konec... to vždycky zabere, ale jo, je to tak, i to mi něco sakra připomíná. Takže si to čtu ještě jednou, abych viděl tvoje a ne jen svoje. Ale možná i to je úspěch autora, když se příběhy propojí.

Chvilku si nejsem jistý, do jakého žánru míříš (po setkání s díly Delectatio ap.), ale je to napsané hezky, jemně a připomíná mi to můj možná podobný vztah s tetou, kterou jsem miloval - a vzpomínám si, že ta láska byla úplná a zároveň čistá (pitomé slovo, ale fakt jo). A konec... to vždycky zabere, ale jo, je to tak, i to mi něco sakra připomíná. Takže si to čtu ještě jednou, abych viděl tvoje a ne jen svoje. Ale možná i to je úspěch autora, když se příběhy propojí.

začínám se rdít :c)

..umím.. ..no..spoustů lidí pozororuje..avšak nevidí..natož popsat..o tom to je..)

asi proto, že si umíš představit, jak blízkej člověk může chybět. a však sem se jich něco napozorovala, po ránu, ještě se zalepenýma očima :c)

..věřím..že byl..tak nevím proč brečím.. ..ba ne..trvám na tom.. ..ten popis bublinek je přímo neuvěřitelný..přesně tak to je..:)

žádný splín, on byl - báječnej a k tomu napsat jak, mi bohužel moje slovní zásoba nestačí, tak aspoň takhle. Díky za čtení, možná jsem mizernej pozorovatel jen na poezii ;c)

..sakra..to jsem dnes neměla číst..jde na mně nějaký splín.. ..jsi skvělý pozorovatel..

fereny - děkuji za zastavení a za příznivou kritiku :c)

Je to hodně citové, takže jsem nedokázala pořádně vnímat chyby nebo tak.. spíše jsem vnímala krátký pohled dvěma lidem do duše. Ale píšeš dobře, bavilo mě to. Obsahově i stylem. Je to silné.

on byl - krásný člověk - děkuji.

krásné vyznání

arkp - mé velké díky k Tvojí kritice.

Jinotajná - tvoje písmenka mě moc těší, obvzlášť u tohohle dílka. A zase sem si na něj vzpomněla, takže děkuji i za vzpomínku.

Ohromně mě to vtáhlo do děje, i když ze začátku jsem čekala nějakou kulišárnu (jsem zkažená, vím)Ale pak z toho vylezlo něco tak neskutečně lidskýho, že mě až mrazí.

potěšení je na mé straně :c)

Pohádkářko - díky jsou na mé straně - že stálo za to, se tu na chvilku zastavit a možná i zasnít. Ty to umíš - vím to :c)

Craerassy - děkuji Ti za milá slůvka, ráda jsem Tě nechala nahlédnout pod pokličku, protože Ty máš zase veliký dar pod ni vidět. Přeji jen to pěkné do nového roku! :c)

máš velkej dar...dokážeš nakreslit obrazy...víš co myslím...ne každý umí člověku ukázat kousek svého světa a ty maluješ a jen to podbravíš písmenky...ráda jsem četla * nevím, jestli to děvčátko nakonec našlo odvahu, jestli našlo toho "svého člověka", kterému se mohlo svěřit, ale tuším, že "je to dobrý"...:-)

takhle jsem to taky dělával. sotva jsem provedl poslední šťouch do klávesnice, už to bylo na písmáku. leckdy jsem to ani zpětně neupravoval. jen minimálně. dnes mi text leží týden v PC. každý den si jej jednou, dvakrát přečtu... přepisuju, všímám si chyb... někdy opravdu hloupých... u recenzí je proces kratší, ale už ani nepamatuju, kdy jsem něco napsal za jeden den a hned to lepil na nástěnku :) ... tohle dílko se mi líbí i takhle. takže v pohodě :)

vida, jsi všímavý, moc děkuji, opravím, jak budu mít chviličku, jsem trdlo :c) k obsahu - možná když Ti jen nastíním, jak tvořím, tak pochopíš. Ani jedno moje dílko mi ni minutu neleželo v šuplíku. Já je sem dávám "horké". Resp. mam úporné nutkání to, co se mi v tom určitém okamžiku honí hlavou (třeba i pár dní) - a to nutkání mne převálcuje a donutí sednout ke kompu a psát a psát a psát a pak dát vložit a je to :c) čili pak několikrát klikam na vlastní díla - upravit - protože si všimnu nějaké té chybičky. Asi bych neuměla si nad to hotové dílko sednout a říct si - hm, tady by to šlo jinak, tady by bylo lepší to, tady tohle. Jsem nekritická a vždycky si myslím, že tak jak je to dané na papír rovnou z hlavy je to ideální :c) tohle dílko je vlastně vyznání a je opravdu dílem okamžiku, kdy jsem si na strejdu vzpomněla a všechno tohle se mi vybavilo. A proč zrovna tohle? Asi proto, že to byly ty nejdůležitější momenty, nebo spíš - ty nejsilnější. A protože se jedná o pocity - je pak těžké je čtenáři připodobnit jen slovama, tak aby byly věrohodné, skutečné. Jo, jde to, ale pak to chce více detailů - více prozradit - a to jsem nechtěla, protože to víc, to je už moje přísně střežené soukromí. Kdyby to byla povídka, která je dílem mojí fantazie - ano, tam bych byla schopna se více rozpovídat atd atd. U téhle nejsem - protože není vymyšlená. A já jsem si spíš potřebovala ulevit, než něco vytvořit :c) pokud se to ale i tak líbí, tak mě to jen těší. Moc Ti děkuji za trpělivost, s jakou se dílkům věnuješ.

Uhnu se před mokrými vesly? :) a pak: Zadívám se tím směrem a jediné čeho si všimnu je pokroucený kmen borovice. tady chybí čárky. ... jinak ano. opět dobrá práce. silně pocitová záležitost, silná, co se vyznění týče (což platí nejen pro autora, ale i pro čtenáře). tip máš jasný, ale... ale... přece jen tady spousta věcí chybí. jak už padlo výše (níže), rybaření je popsáno perfektně, cukání pohledy taktéž... naopak váš vztah, ten je lehce naklepnut až v samotném závěru. Mohlo jít o záměr, protože sám jsem byl do té doby mírně zmaten = napnut (o co tady gou?), ale... myslím, že by pár dalších ťukanců do klávesnice neuškodilo. ať tak či onak, mohl bych napsat totéž co posledně. takových povídek je tady sakra málo. *

možná poděkovat Ti za čas, který sis našla na přečtení mých písmenek - a ten Ti patří - díks :c)

jednoduse perfektni....co vic dodat?

Marrio - no tedy :c) moc dík. jen bych prosila od života trošičku lepší scénáře - než byl tenhle. ale oni jsou - já vím, že jo - sem tam si prubnu hlavní roli a což teprv ty vedlejší :c) díks - potěšils mě - vážně.

jo, rozumím tomu co píšeš. jen pár dovětků k Tvojí kritice, které si mimochodem nesmírně vážím - jen, nechci, abys je bral jako obhajobu, to ne, spíše jako vysvětlení. takže to zkracování je tam záměrně - stejně rychle postupovala totiž ta nemoc. Proč ho má ráda - to je jednoduchý, protože pro ni byl vyjímečný člověk :c) a je jisté, že by bylo vícero historek z natáčení - ale tyhle jsou, v jistém ohledu, ty nejdůležitější a o nich to vlastně je. Ale ve spoustě věcí máš pravdu a Tvoje poznámky jsou zase nadmíru trefné. Moc děkuju! btw. Kamennou volbu si klidně přečti - já posuny v tvorbě nemám, nejsem typický autor totiž :c)

výborně! moc děkuji za připomínky i když tady u téhle nic měnit nebudu, protože je to opravdu psáno trošku účelově, aby mi bylo líp. ale nad připomínkama se zamyslím, protože se mi určitě budou hodit třeba při psaní nového dílka. díks za schovívavost a za objektivitu! a za ty emoce ;c)

Pokusim se zustat u objektivni kritiky (protoze se stejne nikdy nikdo znovu nesetka) - Povidka urcite splnila svuj ucel - vyvolala emoce (a to dokonce i ve mne! :]) presto (nebo prave proto), ze je podana jemnym, nijak zvlaste patetickym zpusobem. Co se tyce slohu, uz to tady bylo nekolikrat zmineno, ctive, plynule (i kdyz ze bych se nemohl odtrhnout - to je trochu prehnane ;]), nektera slova ovsem plynulost trochu kazila, napr. aktivator, je to pest na oko (navic bych spise pouzil "induktor privalu slz" :]) - chtelo by to nejake ceske slovo (spoustec, spoust atp.), nebo to uplne vynechat a napsat: "zpusobi dalsi prival slz". Jinak souhlasim se StvNem, ten konec byl takovy hodne skokovy, ale nerekl bych, ze je to zase az tak hruba latka, spise takovy uz skoro hebky, vonavy satek. :] Nakonec jsme si nechal v podstate bezvyznamnou drobnost, ktera neni nejspise ani tvoji chybou a tedy s ni nic nenadelas :], - odsazeni odstavcu (obcas ano, obcas ne) - rusive.

moc děkuji! Pisces :c)

smutné, ale krásné... tip

bestye: nechci, aby to znělo blbě, je mi jasný, jak niterný to pro tebe je, ale právě proto: vypiš to na papír, praskej pod tíhou toho, co musí ven. Pomůže ti to, účel to splní. Takhle si to ulož doma, a pak to dej na Písmáka bez toho, co je jenom pro tebe. Víš, strašně rád bych to viděl v téhle podobě, mohl to takhle číst. :-) A výtka to nebyla, protože v tuhle chvíli tě nevedl talent, ale Ztráta. Každej se časem naučí nepsat báseň nebo povídku okamžitě ve chvíli, kdy ho třeba opustí holka, ale počká si, až to v něm uzraje. Pak z toho vyleze něco dobrého, nejen sentimentální výlev. Tohle vychází ze stejných principů, i když je to samozřejmě nesrovnatelný - ženskejch bude, že? :-)

crayfish - já tohle vím, a proto prosím o trošku shovívavosti, protože ta kurzíva je tam jen kvůli mně. Vím, že čtenář není vůbec hloupý, a že i kdyby tam ta kurzíva nebyla, věděl by, domyslel by si to, ba co víc - dalo by mu to prostor pro jeho fantazii. Je to opravdu dost osobní a já jsem to sem dala jen proto, že jsem se potřebovala o náhlou bolest ze ztráty - která každého, kdo někoho ztratil, někdy přepadne - podělit. A moc mi to pomohlo, takže to svůj účel splnilo :c) Tobě moc děkuji za pochvalná slůvka, která i přes oprávněnou výtku, moc moc těší.

Moc dobrý a silný čtení! Ale přece jen: kdybys v poslední části jen naznačila (a ty to umíš!) a kurzívu dala pryč (zabíjejme své miláčky), zasáhlo by mě to daleko víc. Pocit prázdna, velké ztráty a něčeho nevyřčeného, hrozně krásného a silného. Někde mezi řádky. Ten se z konce malinko vytratil. Ona kurzíva, jakkoliv je pro tebe důležitá, to (pro mé vnímání) z literárního a emotivního hlediska rozmělňuje. Přesto: výjimečné psaní!

těšo - moc děkuji za kritiku a pokusím se příště nespěchat, ale ono to bude tím, že nejvíc jsme se vídali, když jsem byla dítě, pubescent a dospělý na prahu reality. Tehdy na mě nejvíc působil a zanechal ve mně mnoho nesmazatelných stop, z některýchž žiju ještě dodnes. A proto možná část z dětství je ta nejdelší. Pak už to bylo jen hodně smutný, ale pravda i z té doby některé okamžiky stály za to, aby se o nich napsalo. Díky Ti - že jsem si ho zase připomenula.

skvělý, jenom mi taky připadá ten konec trošku uspěchanej, klidně bych ho trošku prodloužil.

jarouchu - moc děkuji za přečtení! :c) Lakrovovi smozřejmě také díky za avi :c)

Krásný! :) * Lakrovovi samozřejmě díky za avi

Arnoště - moc děkuji za čtení a za písmenka k tomuto dílku připsaná - moc potěšila :c)

Smrťáku - děkuji :c)

No, nemám slov. Vše, co ve mně povídka zanechala, už bylo řečeno těmi, kdo byli rychlejší než já. Asi bych sem měl chodit častěji, ať si taky občas kecnu. =D TiP

díky za čtení a kritiku - ono celé tohle dílko, je takové mlhavé - ale já doufám, že pro někoho se přeci jen na chvíli ta mlha zvedla - a třeba i pro Tebe :c)

Vyrostlas. Nevím sice ještě přesně kam, protože`s přitom taky znepřehledněla, ale čteš se pořád hezky. Jen ses převtělila v takovou mlhu nad hladinou a já mám pocit, že v ní musím hledat i sebenepatrnější náznaky jakýchkoli obrysů. Možná dělám chybu. TiP a rozhlas

StvN - máš pravdu, je to hodně osobní a proto Ti musím dát za pravdu, že je to i určitým způsobem neuchopitelný. Proto určitě moře sentimentu a možná i trošku patosu. A uspěchané to pak ke konci skutečně bylo a vlastně i napsání celýho dílka ostatně stejně jako u všech ostatních :c) Díky za zastavení a za názor - pokusím se s tím příště něco udělat.

Když se na text dívám jako na osobní poctu člověku, pak ho mohu těžko hodnotit. Je intimní, je přesvědčená, pro nezasvěceného čtenáře zastřená až neúplná. Když text vezmu a začnu ho posouvat směrem k samostatné povídce, začnou se jako někde na počátku věků tvořit pohoří sentimentu strmící k nebi patosu, a údolí nadhledu jsou zaplavována zmateností vzpomínek. Od druhé části povídka působí uspěchaně (po x letech), jako by účelem textu bylo předat informace nezbytné k pochopení závěru. Celkový dojem uspěchané, hrubě sešité látky, která zatím nemá svůj tvar. (avi JiKo za avi)

:c) ten film mám moc ráda a Ewan je v něm naprosto nepřekonatelnej - díkes moc za čtení :c)

nemám co vytknout.. ..svým způsobem smutný příběh, ale na druhou stranu o naději.. o tom, že ona si svou povedenější cestu našla.. ..připomnělo mi to film Velká ryba. ..*

Grafo - já děkuji Tobě, že si to tu našla a tak vůbec :c)

Vrgulnik:..jednou se stejně znovu potkáme krásná slova

ávie

děkuju - a vyhlížím směrem k nádraží :c)

fungusi - moc Ti děkuji, za čas, za čtení, za kritiku a tak :c)

Dobře napsané*

vrgulníčku - já Ti děkuji za slůvka plná pochopení a máš pravdu - někdy úplně stačí jen mlčet.

Jiko - od Tebe mě těší taková krásná kritika úplně převelice mnoho - takže děkuji, že sis udělal čas na čtení náhlý noční vzpomínky :c)

Přemýšlím co napsat jako komentář a tak nějak jsem zatím moc ovlivněn textem. Je vydařený, jak již psal Sybian, vtáhne a nepustí, ku konci (text kurzívou) jsem přemýšlel nad nátlakem na čtenáře pomocí patosu, ale nakonec myslím, že okořeněno je to tak akorát. ps: musel jsem se vracet do posledního odstavce znovu pro pointu, ale to je tím, že jsem pomalejší. vTip je samozřejmostí ps2: na rozdíl od Symbiana myslím, že povídka hovoří poměrně jasně a nahlas proč to tenkrát nebylo dobrý

guy - i já se moc ráda vracím k Tvým dílkům, protože ty zase hodně říkají mně. Moc Ti děkuji za Tvůj čas i názor. *

daplerku - Tebe tu moc ráda vidím :c) a ano, trpěli jsme ke konci mlčky takhle spolu párkrát. oč očividnější bolest - tím zarytější mlčení. ale mně to moc pomáhalo a doufám, že i jemu. Odešel moc brzo. Ach jo no. Díkes za zastavení :c)

moc dobře se mi to četlo, bo je mi to velice blízké jak obsahově, tak formálně, podle mě to má přesně ten rozsah, který sem pasuje fakt, hodně příjemný zážitek *

MOc krásná, lidská, protrpěná.Člověk stárne čím dál blíže ke vzpomínkám. T.

to já,já Ti moc děkuji za Tvou povídku:o)

sestřisluníčková - moc děkuju za Tvoje písmenka, těší mne velmi mnoho!

to je tak krásné,tak moc...až k slzám *TIP* !!!

děkuju za připomínku k textu, to mi dost často uniká. A děkuju vůbec za ostatní slova, jejich smysl si uniknout rozhodně nedám a zůstávám s díky Ti.

Styl vyprávění je velmi plynulý, vtáhne a dovede oči až k poslední tečce za poslední větou. Bez zadrhnutí, jednoduše a příjemně. Čtenář (tedy alespoň já) nemá šanci ani pomyslet, že by od textu odešel. Skutečně výborné. Povídka samotná zůstává podobně neodkrytá a naznačující, jako zamlžený pohled v ní a to "něco" za ním. Lze pouze tušit, ale nelze vědět a stejně jako strýci je i čtenářům povídkou naznačeno ... dál se neptejte. A jen snad drobnost k textu samotnému. V této větě: "Napřed se těsně pod čarou hladiny zastaví jakoby tu pomyslnou čáru nemohla překonat, pak ..." - zde mám za to, že je "tu pomyslnou čáru" navíc. Že by bylo plynulejší toto nahradit pouze jedním slůvkem "ji". Celkový můj dojem je ... opravdu velmi zdařilé. Zde přidávám ocenění tipem. G.