Parní symfonie

Dějství prdní.

   Scéna: Brno, Hlavní nádraží, 1. nástupiště. V pozadí na 2., 3. a 4. nástupišti projíždějí vlaky. Na konci prvního dějství projede archaická parní lokomotiva, která jeviště i hlediště zahalí směsicí páry, dýmu a mastných sazí, čehož kulišáci kulisáci využijí k přestavění scény.

   Vpravo (z pohledu diváka) oprýskaný stánek s hnusným kelímkovým pivem zn. Starobrno, vpravo (z pohledu herců) služebna OSŽ (Ozbrojená stráž železnic).

   Uprostřed nahoře mechanická cedule s nápisem

VL K  S ER  PR HA  JE  O  180  MIN  OPIŽDĚN  (Některá písmenka nefungují, některá se zasekla.)

   V popředí se pere Vlk s Harykem. Haryk je pevně zahryznut do Vklových koulí. Vlk Piští.

Vlk:Ííííííííííí!

Gorgona: Haryku!

Vlk: Íííííí-ííí-ii, í!!

Gorgona: Haryku, no tak!!

Vlk: ÍÍÍííÍÍííííÍÍííÍ, ÍÍí, ííí-íÍÍ ÍÜüýíí!!!

Gorgona: Haryku, tak co to je?! Nech kočičku!!

Haryk (s plnými ústy): Mwwumfhmgrrr!

Vlk: Jáůůů neííísem kočíííí...

Gorgona: (prosebně): Haryčkúú..

Haryk: (rezolutně, s plnými ústy): Wrff!

Vlk: ...ííčka! Fňaůůůííík!

   Z kukaně OSŽ vykoukne chroustjazzova vyholená, strohá, skinheadská hlava, znuděně přehlédne scénu a houkne směrem ke stánku s pivem:

chroustjazz: Hej!

   Ze stánku s hnusným kelímkovým pivem zn. Starobrno vykoukne chroustjazzova zarostlá, dlouhovlasá, hipísácká hlava, se zájmem přehlédne scénu a zavrčí:

chroustjazz: Co je?

chroustjazz: Hoď mi sem škopka!

chroustjazz: ..si poď, néé?

chroustjazz: ..nemůžu, su ve službě.

chroustjazz: Si trhni.

chroustjazz: (vytáhne revolver a zařve) Chci sto milionů dolarů, mexický pas, dva kulomety

            Hotchkiss s osmi plnými zásobníky, vrtulník, žádný policajty, volnou cestu a jeden

            škopek tý břečky, nebo je (namíří na psy) odstřelím jak psy!!!

chroustjazz: Vrtulník ti dám, ale pro škopka si poď.

chroustjazz: (zastřelí Gorgonu) Žízním-li, zle zřím.

   Na nástupiště přijíždí francouzský rychlovlak, nápis TGV je ale narychlo přetřen vápnem, na kterém se stkví písmena MON TIP. Za lokomotivou je připřažen železniční jeřáb, na jehož háku visí za opasek riflí Francois-Baptiste Chabal. Souprava zastaví a FBCh se počne snášeti dolů na perón. Všichni ustrnou ve svatém vytržení, pouze Haryk, když je FBCh v příhodné výšce, pustí Vlka a prudce vyskočí, aby se zahryznul do koulí FBChovi. Ten však, těchto nemaje, nepiští.

   Harykovy zuby cvaknou naprázdno, pročež Haryk padá a padá, jeho pád se ale záhadně zpomaluje; ostatně pohyby všech se zpomalují, až ustrnou v jakémsi pitoreskním obraze nepřirozeně zkroucených postav - něco jako francouzský hyperžabismus konce 19. stol.

   Jediný, koho se zpomalování netýká, je FBCh, jenž s úšklebkem jemu vlastním *) ladně přistane na peróně, odhákne se, rozhlédne se, poškrábe se, pos.. né to né, a s přízvukem severohorních pastevců lachtanů z hranic Burgund a Provance praví:

FBCh: Já jsemť, vy oulizci, (pateticky deklamuje a vyslovuje tak, jak se to píše) deux es

             machina!!

   Přijíždí parní lokomotiva, aby milostivě zahalila tuto apokalypsu. Avšak dříve, nežli je sál vyplněn bíločernou štiplavěvoňavou tmou, lze spíše vytušit, než uvidět, že další z postav, a totiž Vlk, taktéž nepodlehl kouzlu strnulosti, neboť ji jen předstíral. Pomalu, nenápadně a tiše se plíží, plazí, zvedá, kráčí, jde, pospíchá, rozbíhá se, běží, utíká, odráží se, skáče, vrčí, vyje, štěká, řve a...

...a zahryzává se za hromově ukrutného a ukrutně hromového pokřiku...

Vlk: Za kurvení české poezie!!!...

...FBChovi do prdele.

   Konec prdního dějství

*) poznámka. Francoá se již několikráte snažil zbavit se úšklebku jemu vlastnímu cvičením před zrcadlem. Odmítl se ale svěřit do odborné poradenské péče s tím, že úšklebek jemu vlastní je jeho vlastní, tudíž ho zvládne sám. Výsledkem jeho snah je ovšem onen hrozný škleb z jeho domovské stránky, kterým soudružky učitelky úspěšně pacifikuji jinak nezvladatelné děti.

========================

Dějství druhé.

   Scéna: Medlovský rybník, kemp. Uprostřed scény rozsáhlá vodní plocha. Vpravo bažina a eukalyptový háj, případně krokodýlí semeniště. V pozadí socrealistický hotel Moskva s rudou hvězdou na čele, vůkol březový háj. Vpravo u hráze dřevěný kiosek s hnusným kelímkovým pivem zn. Krušovice, v kiosku nerudná výčepní; každou chvíli pokřikuje na ožralé rekreanty "Dite do háje!"

   Po hladině plave fialová a nafouklá mrtvola FBCh.

   V popředí zelený stan, z něhož se ozývá ohlušující chrápání. Nádražní hodiny připevněné na stanu ukazují tři čtvrtě na dvanást.

   Uprostřed scény, jen tak v prostoru, visí na zem dosud nedopadnuvší Haryk, kterého tam z minulého dějství zapomněli kulisáci. Hrabe nožičkama do prázdna a evidentně ho to nebaví, bo není na blízku nic, čemu by se dalo zahryznout do koulí.

   Chrápání ustane. Poté heknutí, říhnutí, cinkání prázdných lahví od piva a jiné ranní lidské zvuky. Ze stanu vyletí prošlápnutý ešus a konzerva od Trenčianského párku s fazuľou. Zip stanu se rozletí a vyleze Herbert von Karajan.

HvK: (zařve na spící kemp, přičmž mává taktovkou) There she was just a-walkin' down the street, singin' "Do wah diddy diddy dum diddy do"..!

FBCh: Snappin' her fingers and shufflin' her feet, singin'

Oba: Do wah diddy diddy dum diddy do!!!

   Z oranžového stanu vylézá Pomerančová. Z ostatních stanů vylézají ostatní. Kdo nemá stan, nevylézá.

Pomerančová: Dorbé árno! Ja kjst ese vypalis?

Syd: Na piču...

krempi: ..na moju, pojď, miláčik..

chroustjazz: http://www.youtube.com/Bubu9chroust12y

damaxy: Aj já vás ľúbim!

Haryk: Sundejte mě...

Dero: Vzhledem k parapsychomotorické interferroze vztahující se k luteránskorigorózním

             reáliluzím si dovolím deklamovati: Noutbůk za kofolu!!

Jiko: Já mám doma myši,

Haryk: Tak sundejte mě!

LaMouette: Pocem Harýšku, já tě vyžehlím..

sk8tergirl & Gorgona: Já chci chlapáááá...

   Ze všech portálů, stanů a stran se rojí postavy, které jedna přes druhou, vzhledem k pohlaví a zaměření křičí: "Já chci chlapa!", nebo "Já chci ženskou!". Jen Garth řve:

Garth: Mně je to jednóóó!!!

   Středem přijíždí Bíša na mopedu, tváří se jako pravý znalec poezie a před tím, než ho Herbert von Karajan srazí taktovkou k zemi, utrousí:

Bíša: Líbí, tip.

   Mezitím u břehů přistál záoceánský parník TITaNIC, na jehož komíně sedí fialový a nafoukaný FBCh. Bere do rukou hák lodního jeřábu, zahakuje si ho za pásek riflí. Při sestupu se ale pásek trhá a FBCh padá hubou mezi velectěnou společnost. HvK mu odklepne popel na záda a praví:

HvK: Jdem. Lepší Krušovice v hrsti, než FBCh na háku.

   TITaNIC vypouští oblaka páry, smrad spáleného koxu bombarduje chuťové buňky všech uší, sál je vyprázdněn, přestávka.

Konec druhého dějství

==========================

přestávka

==========================

Dějství třetí

   Scéna: Medlov, první násupiště. Mezi ježky je sem-tam vidět noha. Haryk stále visí v prostoru, nadává. Vlevo stále kiosek se Starokrušovicemi, vpravo jakási mlha, patrně sašova.

Co se týče pozadí - krásné pozadí, jen si plácnout!

   Mezi konzervami a kelímky se vznáší FBChův duch a puch.

FBCh: Ó, jak notné jest týhož kvítkou, velekrás vírunosných!

HvK: Co to kafráš, paznehte?

FBCh: Vzbublemež. Něha rádi motýlusněm srdcicit!

HvK: Že tě fláknu taktovkou?!

FBCh: Óch! Ty zlolajněvilný duchatrapiči!

Syd: (odkudsi z lesa) ..piči!

   Vstupuje kdosi, má v ruce futrál na kytaru a tváří se hrozivě.

domin.go: Tak, vážení. Když jsem si objednával seriosní divadelní kus, tak jsem neměl na

             mysli takovouhle hovadinu!

   Vstupuje dalši kdosi, má v ruce futrál na Vlka.

Pišta: (pomalu otvírá futrál na Vlka. Uvnitř však není Vlk, ale černá díra, která hodlá pohltit

             vše, na co pohlédne. Pohltí však jen parní válec s nápisem JÁ JSEM ČESKÁ POESIE,

            u jehož kormidla se vesouvavě džejtují Jarmily. Černé díře sousto evidentně nechutná,

            neb kucká.)

Konec třetího dějství (pára nebude, díra ji polkla)

=================

Dějství čtvrté - finále

   Scéna: Poušť, jen houšť. Pískem potácející se chroustjazz s baskytarou na zádech třímá v ruce klobouk a v něm několik hliníkových mincí vydělaných na poslední štaci Al-El-Džazz-Hamíz-Peníz.

chroustjazz: .........se na to můžu

FBCh: (shůry, tajemně a romanticky) Co se na to můžeš, milý chrouste?

chroustjazz: Na toho milého se vyser! Jsi snad Norsko?

FBCh (dlouhé mlčení)

chroustjazz: (dlouhé vrčení)

Vlk: (dlouhé vlčení)

   Vtom hrčení, přilétá parní dvojplošník a maluje uprostřed scény nápis:

                THE END

   Vstupuje Smyčec a praví:

Smyčec: ...A šmytec!

   Hra končí, všichni jdou domů. V sále nastane Ticho a tma...