Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNechce se vůbec nic
02. 04. 2010
36
27
2714
Autor
Robinia
Nikdy nepřechodím
jako nachlazení
to jak mě bolíš, když s tebou nejsem.
Vzpomínky za mnou mávají
vykloněné z okna,
když odcházím,
do prstů zadřené povinnosti
cpou se do řady.
Tvoje návraty by měly být častější,
beze slov prosíš očima.
Zbyla mi síla
jen na to mlčení…
Jestli je ještě čas…
27 názorů
kouzelná_květinka
05. 05. 2010sestricka.slunicko1
15. 04. 2010Sal Paradise
13. 04. 2010
Nic se mi nechce,
síla dochází mi,
smutek se lehce
zakuklil v mé rýmy,
cit zdá se býti
setrvačnost zvyku,
v duši mé svítí
spousta otazníků,
jež týkají se
existence Lásky
o které ví se,
že nosí i vrásky.
Odcházím tiše,
myslím na příběhy
z pohádek říše,
z písmenkové něhy,
co verše dávné
jak třešnička zdobí,
než křídlem mávne
drsnost této doby...
"do prstů zadřené povinnosti
cpou se do řady." - Jak přesně vystiženo! Super!*
První odstavec bych dal dětem do čítanek ať vědí jak se dělá opravdu dobrá poezie. Celé je to výberný, ale 1. odstavec je vyšší level
blboun nejapný
02. 04. 2010větroplach
02. 04. 2010
Času je a bude dost, jen mi se v něm jednou už nebudeme vyskytovat...;o(