Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNádraží Vysočany
03. 05. 2010
41
60
6254
Autor
jH
Márovi; za cesty do mimosvětů i po realitě a za to, že mě neustále kope do prdele
Skřípot přestárlejch vlaků
kaluž plná vajglů
čas se zapomněl v podchodu k ulici U Nádraží
tam, kde to páchne po pivních chcankách
tam, kde tag je NEJVYŠŠÍ renesancí
tam, kde v únoru 2007 umřel bezdomovec Pepa
a já ho tam našel
tělo kus studenýho ledu
život vydřenej z kůže
umrznul vožralej
asi i smířenej s koncem
na tváři posthumní úsměv.
Na nádraží Vysočany Času Dost
rezavý koleje
v Lokálce štamgasti v poklidu stárnou
a všem je všechno tak trochu jedno.
V 19 sem si tu v bistru koupil první pražskou knížku
poetistický SATORI
Bassovu bibloidní bichli - Cirkus Humberto
načež sem se nacpal lihem na oslavu Eduardova génia
ujely mi všechny spoje
a poznal sem tak vousáče Pepu
co se tehdá ještě vometal mezi živejma.
Pepu pábitele s odérem krutý ulice
Pepu zábavnou veselou trosku
Pepu Buddhu co se chechtal už po prvním Budvaru
Pepu Ginsberga co sakra nahlas kvílel
Pepu jehož život, chlastání i SMRT byly čirá poesie.
Na nádraží Vysočany spí modrý panťáky
čekají než tudy prokulhají rychlejší pomalý spoje
ty si v klidu zapal startku
a když nebudeš mít ani tu
zajdi za Ivetou do Lokálky
třeba z ní ještě vydoluješ jednu moonku.
60 názorů
selviskhed
20. 09. 2010
zdlouhavé...no...hmmmmmmmm, lyricko-epická poesie o kterou se pokoušim taková často bývá, vyprávim příběh, jsem nucen rozepisovat se, moje poesie nikdy nebude úsporná na slovo, rád "mrhám" slovem
jinak fotka, jak sem popisoval dole je z mobilu, vznikla náhodou, když sme se s kamarádem vraceli odněkud z holešovic přes nádraží vysočany a potkali ve stavu upravenýho vědomí tenhle příšerně krásnej podchod, původně sem měl na fotce skákat, jelikož nám to nešlo zachytit, nakonec sem si jen lehnul a předstíral kohosi, kdo si v tom podchodu ustlal...
dík za zastavení
Přečetl jsem si tři tvé texty, tento je mi jaksi nejbližší, poněvadž mám už léta pocit, že nádraží, jakési synonymum opuštěnosti i okrajovosti mne pobízí k soudnějšímu pohldu sama na sebe a dokonce mne mrzí, že už nejsou tak často místem loučení a shledávání se, jako by tyto momenty zevšedněly.
Obecně bych k tvým textům řekl, že jsou zdlouhavé, tedy mi se to tak jeví, že tím, že postrádají metaforu a jsou vystavěny spíše na akceleraci drobných epizod či známých faktů, jsou jaksi dopředu čitelné. Nemohl jsem si ovšem nepovšimnout např. v této básni jakési chlapské vřelosti, a to je pro mne značná devíza, vlastně klíč k uvěření.
Mimochodem je krásný ten obrázek a docela by mne zajímalo, za je převzatý či z vlastní tvorby.
blboun nejapný
24. 05. 2010nonamebeast
16. 05. 2010
No.. až mi vyrazilo dech. Čistá poezie, Pepa, poslední moonka. Lidé ve vlacích netuší, jak poetické je nádraží
ceder_john
12. 05. 2010
ee, první dobrou ne, přepisuju a už vůbec neopisuju, jestli něco, tak se snažim o originálitamto
tady nešlo vůbec o vindala nebo o buka nebo o cokoliv jinýho, tahle báseň má bejt vostrá jako sám život, má zaznamenávat silnej prožitek, jestli se mi to povedlo nevim, každopádně vytryskla docela rychle, což je u mě dost výjimečný; pokud se ti nelíbí tenhle výrok chápu, že se ti pak nezalíbí ani celek, páč tohle je prostě jedna z částí, na který tahle "báseň" stojí, já osobně si nemyslim, že by byl blbej a stojim si za nim, otázka hodná pohádání se po 9. dvanáctce
CorrimsonTom
09. 05. 2010
já na soutěžení metto moc nejsem, tohle je jedna z mála fotek, který co sme kdy vyfotili s kamarádama sou publikovatelný :) ale díky za poctu, jako aktér fotky se cítím dojat a vyřídím dnes na MMM petrovi fotografovi jaké že pocty se nám dostalo :)))
k obrázku: můj chlap, co dělá umělecký fotky, ti teda vzkazuje, že všechna čest (mobilu) a určitě bys s tím něco vyhrál. Prej esli jich nemáš víc
No že když si za tím stojíš, že ne mezi tím nerozlišuješ, tak si za tím stůj, ale já hodnotím vždycky jen báseň.
Uznávám, že to, jak jsem to řekl, bylo zbytečně ostré a že jsem do toho asi vložil nějakou divnou zášť, za což se ti omlouvám, lagu.
Nicméně, co vlastně chceš, abych hodnotil? Báseň, tebe, nebo Pepu? Přijde mi, že ti to tak nějak splývá.
ceder_john
05. 05. 2010
to je něco, z čeho se mi mimoňi ježí chlupy na koulích; pokud interpretuješ záznam toho, co sem prožil jako glorifikaci bezdomovce a dehonestaci jinejch, tak bych to byl ještě ochoten přijmout, ale pokud mi řekneš, že vsázim na jistotu a dopouštim se literárního manýrysmu, tak mě fakt nasereš, protože jestli něco nedělam, tak je to tohle, nepíšu tak, abych se líbil, nebo abych šel po citovosti, ze který vydřu obdiv místních literárních paštik; zapisuju něco, co sem prožil a docela mě to zasáhlo a mám v sobě potřebu se s někym o to podělit, poněvdž sem jeden z posledních lidí, který si na nějakýho Pepu kdy vzpomenou a těší mě, když ho můžu ještě na pár minut nacpat do hlav i jinejm lidem, toť odhalení veškerého kouzla tohoto textu
Od té chvíle, cos to řekl, už tam vidím už jen nahé nohy a naděláno.
K vysočanskému nádraží mě taktéž pojí vzpomínky, kousek od tamtad se dají ještě najít zbytky krásné rozpadlé industrie.
Báseň mi, popravdě řečeno, přijde příliš zaměřená na fakt, že se odehrává tam a tam. Opěvování bezďáka coby jediné autentické existence pod naším sluncem (všichni ostatní jsme vlastně idioti a pokrytci - nejsme bezdomovci!) už je taky literární manýra a sázka na jistotu.
Chtělo by to prostříhat, jako ostatně velká většina tvé poezie (ovšem ne poetiky! ta je moc fajn).
to je foto z mobilu, rok 2008 myslim, kdy sme se vraceli odněkud z crossu s kámošem na prosek a příšerně vymimózněný sme narazili na tenhle podchod, kterej spojuje ulici s nádražím; nejdřív sem na fotce chtěl jako skákat nebo utíkat, dopadlo to ale takhle a dobře za to; jinak to sem já, a i když se to nebude zdát, nejsem nahej a neposral sem se, to sou jenom těsný kalhoty a to co vypadá jako hovno je taška :)
joo a ještě sme pro vás s Markem vymysleli audio, samozřejmě sem se asi dvanáctkrát přežbleptnul
zblblýptáček
04. 05. 2010Pomerančová
04. 05. 2010Whitesnake
04. 05. 2010
ládví, roztyly, kunratice, kafé louvre a iné veci - moje srdce krváca dám si deci do roka a do dna
mezi životem mouchy a touhle básní je toooooolik souvislostí, to by ses divil
třeba jejich život - bude věčnej :)))
dík vši, jako poděkování :
http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=355098
Water Lily
04. 05. 2010
Človeku je skoro ľúto, že ten bordel nepozná - vlastne raz som tam vystupoval, niekde blízko je Sazka aréna a hore na križovatke Skloněnej je reštika, kde mávajú maďarskú salámu.
úžasně popsaná atmosféra, člověk jako by tam přímo byl a viděl, cítil, vnímal *