šílenství je jako noc

..nepovedal som, ze v tvojej verzi sa to citat neda..len som poukazal (teda snazil som sa poukazat) na par 'detailov', ktore mne ako 'citatelovi' prekazali v plynulosti z versa na vers. ..samozrejme, ze moze zostat aj 'nekdo' len potom bud by som to oddelil kurzivou (zmenom pisma) alebo vlozil pred to 'ako nekdo....' (ale to je len moja 'personifikacia' na tvoj text..s cim ty vobec nemusis suhlasit;)

MarKu....nechápu, nevím jak to čteš, ale je to stále v mé osobě, od počátku stále se vracím někdo mezi světy /to tam být musí, jinak by to pozbylo významu, je to tam klíčové/ vrším krabice všechno já jen pak je odkaz na noc na věc, která háže záchrannou udici hodně pomalu takže i "se" je opodstatněné, dokonce více než to

..jedine, co mi nesedelo, bolo 'nekdo mezi svety'..podla mna by sa tam viac hodilo 'nekde mezi svety', lebo hovoris/pises v prvej osobe (cize o sebe) a zrazu (z nicoho nic) premostis na 'nekdo' (on/ona/ono) do neurcitku a v zapati sa opat vratis k sebe (vrsim krabice...) ..najviac vsak zaujala posledna strofa (ale i v nej mi prekaza dvakrat po sebe 'se'..kludne by sa to dalo nahradit: a noc se pomalu vkrada do sveta jako podla myslenka do stastny chvile.

urvi...nakonec má zvonit zvonec a všichni mají být šťastni až do smrti, nečetls pohádky?:-) úsměv, neberu Tě jako nepřítele

T!

..hhm..to se mi líbí..

A noc je šílenství....

rozkošný urvisu, jako vždy...no,rady od někoho jako jsi Ty mě míjejí, ale občas něco v Tvých slovech za zastavení stojí...tentokrýt je to to, že jsem blondýna a že mě tedy škatulkuješ do jakýchsi tTebou vnímaných propozic, které mě jakožto konkrétního jedince, kterýžto si může kdykoli palici přetáhnout třeba uhlově černou,neřadí nikam a jen omezený jedinec si může myslet, že barva vlasů dělí lidi do kategorií... tenhle stupidní mužský názor mě vždycky rozohní co se týče psaní mám ráda češtinu jen velmi těžko očesávám věty na holá sdělení a dělám to v zásadě jen tehdy, pokud to tak cítím takže v tomto tónu hodlám i pokračovat, kdo ví, kam mě to zavede....

...ha, hezky jsi to napsal, jenže já nad psaním takhle vůbec nepřemýšlím...úrostě jen píšu, co mě zrovna napadne, není to nijak propracované, žádný kaukul...všude říkám, že je to pro radost a v tom jsem děsně neukázněná...ale zamyslím se, přirovnání k Marlen Dietrichové mě tedy velmi potěšilo

pröza mi moc nejde, i když něco jsem tady už stvořila, kdysi dávno...ale neříkám, že se na to nezkusím znova...někdy, možná

...to je věc názoru, jak sis jistě mohl přečíst výše...nicméně, já si myslím, že jsou skvělé...samo, mimo ty ostatní

Velmi pěkné. Jsme tu, aby po nás něco zůstalo. Začalas dobře, tak pokračuj. Máš co sdělit.

jo***

Honzy...každý máme ta svá...šílenství a to je jenom dobře, díky za zastávku

Cítím T*

no, zase zevnitř, zase si rád přečtu, ale kategorii "šílenství" vidím jinak a jinde-.-.--proč, nechám si pro sebe ...

prvni by stacila !

...dobrá a to dost**

áno, oslovilo...*

má být jednoznačný janino, přesně tak jsem to chtěla, jinak všm nově příchozím díky

První dvě strofy jsou skvělé. Závěr mi to trochu kazí, jako by patřil k jiné básni. Je moc jednoznačný a postrádá nadhled. I tak ale silný zážitek!*

*

Za první dvě sloky. Třetí my přijde oproti dvoum předchozím prázdná, nahrazující invenci zdrojem nekonečného kýče. *

nadčasová*

ohm...velice působivé***

díky i Tobě - oleandře voňavý

jo

děkuji všem, vážím si toho...tadle věc mě napadla nad ránem a každé další ráno ve mně sílí

...moc pěkný, ale k noci jsem smířlivější :)

...takové známé momenty... prolínání, proplétání.. světlo a stíny... Život nemáme ani za odměnu, ani za trest. Prostě jej máme a vše je jen na nás... jinak to nikdy nebude...*

díky za zastávku - v podstatě stále tvrdím, že nemáme život za odměnu, ale spíše za trest:)

Má to dvě rovnoběžné roviny proťaté ambicemi: - život není snadný ani špatný - mít se kam a ke komu vracet *

také mám takové sny :O)