avox, děkuji, tak jsem se zamyslela nad Tvým zážitkem - možná, že opravdu je někdy člověk tak zamyšlený, že toho druhého přehlédne i přeslechne. Ale když bývalá spolužačka otočí hlavu na druhou stranu, tak je to schválně a řeknu si totéž co Ty. A v obchodě si řeknu někdy i potichu: "Bůůůů" a trochu se mi uleví.
Je pravda, že ani mě se většinou klábosit nechce.
Nedávno jsem chtěla psát na toto téma, udělala jsem si pár poznámek, ale zatím leží v šupleti... Zdravím a nečekám na odpověď, v obchodě, v čekárně a tak... ale od známých přece jen... a jednou jsem to nevydržela, potkala jsem známou, pozdravila, ona nic, tak jsem si jen tak pro sebe řekla "tak si trhni nohou!" a vida, zatímco hlasité "ahoj!" prve přeslechla, najednou slyšela dobře. "Jéeee, byla jsem zamyšlená... kde se tu bereš, jak se máš..." vrátila se ke mně, ochotná poklábosit... ale mně nešlo o to klábosení, jen o ten pozdrav... tak jsem to nějakou dobu používala a ono to fungovalo stoprocentně :-))) */
Taublo, děkuji, potěšila mě tvá návštěva, také proto, že na prózu moc nejsem.
zajímavé počtení, líbí T*
A.H., děkuji za návštěvu, potěšila.
Pravda, Diano. Stejně jsem byl vychován.
foto, máš pravdu, jsme ze staré školy a nejspíš stejný ročník. Ale i mezi mladými jsou slušní lidé, jenom na ně nemám nějak štěstí.Díky.
také o tom přemýšlím - asi jsme ze staré školy!
Mě také, Blani, a vítám zpátky z dovolené.:-)
To jsme se krásně shodly, Jarmilko, až mne to zahřálo u srdíčka :-)))
Diano, děkuji, připomněla jsi mi, že se to tak říkalo, jen nevím, jestli to někdo řekne ještě dnes svým dětem. Snad někdo ještě ano.
I mě máma říkala:
Uč se zdravit od mala,
potom ti to půjde samo.
Mělas pravdu, milá mámo.:-)
Můj táta mne učil, že "pozdravit je slušnost, odpovědět povinnost".
Proto budu zdravit dál,
i když nikdo neodpoví.
Táta by si to tak přál.
Snad se dívá - kdo ví?
;-)*
A
zzlatý, děkuji, a jsem ráda, že je nás takových ještě dost.:-)
Já myslel, že je to o mě...hi a občas se cítím podobně, ale příště se tak zachovám zase. Zkrátka jsou lidé, kteří se nedokáží "opičit" jenom proto, že těch druhých je většina. A to je dobře, že tací jsou!
v obchodě většinou maminky s dětma zdraví, ale jsou zákazníci, kteří se na pozdrav prodavačky ani neotočí, natož abych z nich aspoň něco jako pozdrav vypadlo.
Z čekáren to také znám, stejné je to všude...je to v lidech.
javaví, děkuji, jen takový pokus, že mě to někdy přijde trapné i za ty, co neodpoví. Za mě se v čekárně u doktora zdravilo. Někteří zdraví, to je pravda, ale mladí moc ne. Ty sama víš nejlíp, jak to je a o čem to svědčí. Potkávám u dveří mladou maminku s dětmi, jak mají zdravit, když nezdraví ani ona...
koloušku tak s tím zdravením je to opravdu špatné.
Pracuji jako prodavačka(teď teda v půlroční neschopence), ale lidi opravdu nezdraví...kdyby si prodavačka dala k ústúm amplion...tak nic.
Hlavně mladí, ale i ti starší...
Moje děti zdraví, a to i cizí lidi ve městě....to se zase až stydím....protože jdeš po ulici a děti:dobrý den, dobrý den, dobrý den, dobrý den a někdy z nich vypadne ahoooj...
Až odrostou bude to zřejmě pravý opak.
Moc dobře jsi to napsala.
sveřep, děkuji, úsměv nebo pokývnutí hlavou úplně stačí. Nejhorší je úplná ignorace.
Je normální zdravit známé lidi, přátelé, bývalé spolužáky nebo rodinné příslušníky. Stejně tak i neznámé lidi, se kterými se dostaneme do kontaktu - prodavačky, sestřičky v nemocnici nebo kamarády našich kamarádů. ALe nosobně nevidím důvod proč zdravit neznámé lidi v čekárně. To je jako pozdravit při každém vstupu do autobusu. Stejně tak někteří sousedé. Bydlí dva baráky ode mě, ale nikdy jsme spolu nemluvili osobně, tak opět nemám důvod ke zdravení.
dobrá úvaha. osobně jsem ráda, pokud mi pozdravené osoby /třeba v té čekárně u zubaře/ odpoví alespoň úsměvem nebo gestem hlavy...
Kamile, děkuji za kladné hodnocení. Jsou horší věci než pár nezdvořáků, dokud mě nebijí, je to dobré. Radu si beru k srdci, budu dál zdravit, jsem také už dost stará na to, abych své zažité zvyky dokázala změnit.:-)
Kdysi se říkalo: Pozdravit je slušnost, odpovědět povinnost. Na druhou stranu, nikdo neodpovídá za chování druhých lidí, jen za svoje vlastní, proto radím dále zdravit, a netrápit se tím, jestli někdo odpověděl, nebo ne. To je čistě jejich problém, ty máš svůj díl slušnosti pozdravem splněn...
Za dobré téma tip...
Děkuji, Bíšo, jsem klidnější, že je nás víc...
Jsem na tom stejně, jako Ty...
Alegno, děkuji za tip, je to škoda, dřív měli lidé na sebe víc času a nebyli tak otrávení. Já se ale vůbec nedivím...
ano, jak už jiní řekli, za prvé dobře se četla, za druhé jak kde, jen se mi poslední dobou zdá, že lidi se víc uzavírají do sebe a neradi komunikují
maceško, děkuji, to je fakt, že jsou lidi otráveni, ale to někdy každý, slušnost se vytrácí nejen s pozdravem.
renegátko, aspoň víme, že my jsme slušné. A když někdo odpoví, tak je to určitě lepší pocit, než když je ticho.
nostalgiku, já si zas v duchu řeknu: "Bůůů".
baabo, že to nic není? Dokonce to není tak těžké ani napsat, ale možná kdybys mě potkal!?:-)
větroplachu, to záleží asi jací lidi se sejdou v baráku, v našem jsou divné vztahy. Také si říkám, že ty, co neodpoví, už nebudu zdravit a autobusáky zdravím a ti odpoví. Máš pravdu, jsou horší věci.:-)
Ano, snote, psal jsi mi to, někteří lidé si o sobě myslí kdoví co nejsou a přitom.... a naopak. Už tím pozdravením a poděkováním se pozná, co je kdo zač.
Je zajímavé, že mně se ještě nestalo u nás v domě, že by mi někdo na pozdrav neodpověděl. Také bydlím v paneláku, zdravím všechny bez rozdílu, protože nikoho neznám. Snad jen moje dvě sousedky. Možná je to tím, že zdravím hodně hlasitě a těm lidem se dívám do tváře.Asi je jim hodně hloupé mi neodpovědět. Ale to, že mne nezdraví moji bývalí spolužáci, to se mi stává. Asi mají svých starostí dost a nechtějí se s nikým bavit. To se mi také stává, ale když mě někdo osloví, snažím se odpovědět.
Pravdu máš v tom, že lidé moc rádi nezdraví. Myslím si, že děcka k tomu nejsou řádně vedena a dospělí začali být více nedůvěřiví a obávají se jakéhokoli sbližování, byť jen pozdravem. Anebo jsou tak otrávení, že je jim všechno jedno :)
Každopádně dávám za dobrou úvahu tip.... T***
Já pozdravím, jsem tak vychována.Když někdo odpoví na můj pozdrav, je to takové malé ujištění že v místnosti se nachází další slušný člověk.
Zdravím stejně jako ty. A když nepříjde odpověď, k tomu "Dorý den" přidám "vole". Samozřejmě jen tak, v duchu.
***
nesouhlasím, nevidím to tak černě :-) ... a to jsem z anonymní Prahy.
... v domě se zdravíme všichni ... jen já před časem přestal zdravit sousedku která mě neustále urážela...
... v práci jsem už pár lidí /opakovaným zdravením/ přesvědčil, že na tom nic není a ti co to nepochopili..ty už nezdravím... i když ..občas se spletu :-D
občas když se vrátím z chalupy, zdravím i autobusáky v Praze :-D
a tak bych řekl, že: nezdravý nezdraví :)
snot: ano, mám také takovou zkušenost :-)
aj ja mám skúsenosť, že len čo prekročíme hranice mesta, v okolitých dedinkách nás zdravia neznámi ľudia a ja im vždy rada odpoviem
To je fakt, že se lidi odcizují ve všem.
to máš pravdu, ale tady ani kolikrát nevíš kdo v baráku bydlí a kdo je tu cizí
prostě doba je taková, že se navzájem lidi odcizujou
a to je na tom to nejsmutnější...
To je možné, Bivoji. Ale aspoň ti, s kterými se člověk potkává v baráku, by se zdravit mohli.Dík.
nejhorší je to asi v Praze, asi díky aglomeraci a velké anonymitě obyvatel
možná proto, že jsme na vesnici :-)
Robinie, to je dobře, že to ještě někde většinou funguje.Ď.:-)
gagi, přesně tak, mě je také trapné nepozdravit, dřív se určitě zdravilo víc. Časy se mění a lidé také, ale že i ti starší.Díky.
u nás se zdraví... většinou ;-)
Jari, máš pravdu, jsou dny, kdy se dočkám pozdravu i úsměvu, jen si myslím, že by jich mohlo být víc. Děkuji.:-)
ak nie si, tak sme dve :-)
ja vytrvalo zdravím susedu, hoci mi odpovie málokedy, je mi trápne nepozdraviť
dobre sa mi čítalo *
Ferry, děkuji, asi si to všechno moc beru...
Písmák