Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJeho mámě
12. 11. 2010
30
51
5160
Autor
sestricka.slunicko1
Letí....
je v dešťových kapkách
v jeho slzách
umřela...
já vím
i pro její nelásku
jak moc
soucítím
bílý kostel na rozcestí
tvé a moje kroky
zima mi je...miláčku
a to celé roky
teď tu stojím
v kostele
teskno je v mé duši
i pro její nelásku...
tak se to prý sluší
51 názorů
sestricka.slunicko1
29. 11. 2010sestricka.slunicko1
16. 11. 2010sestricka.slunicko1
15. 11. 2010sestricka.slunicko1
15. 11. 2010sestricka.slunicko1
15. 11. 2010
Pěkně napsané. Jen mě napadlo, že si třeba moje děti a snacha také myslí, že je nemám ráda, ale já mám a moc, jen to neumím dávat moc najevo. T*
sestricka.slunicko1
14. 11. 2010Sebastiana
13. 11. 2010sestricka.slunicko1
13. 11. 2010sestricka.slunicko1
13. 11. 2010sestricka.slunicko1
13. 11. 2010
Šel jsem rovnou k veršům, k motivu a důvodu jsem se dostal pak. Verše - tip. Není na Písmáku hodnotit pohnutky autorů k jejich tvorbě. A čím niternější, tím lépe to čtenáři chápou, aniž by častokrát věděli.
sestricka.slunicko1
12. 11. 2010sestricka.slunicko1
12. 11. 2010sestricka.slunicko1
12. 11. 2010sestricka.slunicko1
12. 11. 2010sestricka.slunicko1
12. 11. 2010sestricka.slunicko1
12. 11. 2010sestricka.slunicko1
12. 11. 2010sestricka.slunicko1
12. 11. 2010sestricka.slunicko1
12. 11. 2010sestricka.slunicko1
12. 11. 2010
jsou chvíle, kdy to v kostele s člověkem sakra zamává. nikdo mu nepomůže, snad jen čas všechny rány zhojí