Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnděl
Autor
Beata
Každý se těsně postaví k vypouklým stěnám sloupů
stanice metra Anděl
a ti co se nevejdou
v lehkých rozpacích
očekávají příjezd soupravy opodál
Dvě babky naznačujou míru své bojovnosti
a žena v sladce růžovém kostýmku
pozoruje, kdo všechno na ni hledí
a většina, ponořena do svých knih a Večerních Prah
dělá, že cesta metrem je pohoda
Ale pohoda je ten opilec
který mi vnucoval se napít
a řval:”Ty vole chceš sodovku?”
Dělala jsem, že nerozumím,
tak mě nechal a šel na
“růžový kostýmek”
A nedocenění kravaťáci
drtí sloupky Ekonoma
a pohrdají lůzou kolem
a lůza se modlí, ať nepřijde revizor
Slečny se hihňají a netuší svůj důvod
a kluk ve velkých modrých sluchátkách
mi kouká na boty
Na ně si navzájem koukáme všichni,
my, co reklamu o Rexoně
nalepenou n
ad sedačkamaznáme až příliš zpaměti
Až příliš nás je, mnoho se všemi
strkáme se, když přestupujeme, vystupujeme, když nastupujeme
a nechceme se dotýkat, když si sedáme
a nechceme koukat do očí
Ten kdo chce, je úchylnej !
A tolik si vadíme,
že to chce jen cestovní plášť
knoflík, zapnout, odletět
aspoň do pohody dětí
co papouškujou s řidičem všechny stanice
bla bla bla bla
“A proč Anděl mami?”