někdy

moc a moc *

volání o pomoc

Někdy je šifra přesložitá a  nikde žádný Navaho

a válka příliš dlouho trvá

schovaní v krytech sní

vrátit se není

kam 

jsme dospěli

sluchátko se houpe vyvěšené 

a na druhém břehu jen vítr

 Tip .  

neumím tak psát jako Ty, jen to na mě působí tak nějak dost ztraceně..asi to v bledě modré znám..ráda Tě čtu, jak asi víš..

Nešlo nereagovat:

Víme, že už se nelze vrátit

přec máme strach, že jdeme zpět

že čerň je bílá

rovnost křivá

že pravý opak vlastně splývá

že začátek je koncem trati

k němuž pak stále máme spět

Někdy je obzor v nedohlednu

a všude kolem mlha jen

pak směr nám zmizí

a krok mrazí

neznáme vlastní anabázi

hledáme pravdu – pouze jednu

smysl nám bývá utajen

V kruhu se točit je náš úděl

Lze potom ale vůbec jít?

A něco hledat

něco přidat

Je v našem srdci Atlantida

ukrytá jako kovy v rudě?

V co vlastně smíme uvěřit?

 Dá se žít pouze z fantazie?

Z představ, co urodí se hned?

Jsme dáni rolí

šaška, krále

či kněze kdesi v katedrále?

Co vytváří – co zarazí je?

Co chtít? A čeho neželet?

 Cesta je možná jenom snová

Jak ji pak ale uchopit?

Když chvíli stoupá

chvíli klesá

buď do pekel či na nebesa

vždy stejnou trasou. Stále. Znova

Jen jedno změní pusto: Cit

Dost jsi mě překvapil touhle básničkou. Je to jiné než jsem čekala.

Myslím,že jediná tísňová linka vede dovnitř. Pokud nám nepomůže naše vlastní duše,která je čímsi daleko silnějším než naše pochybná osobnost,pak už nám nepomůže nikdo. Pomoc zvenčí někdy přijít může,to nepopírám,ale spoléhat se na ni nedá.     Tip.

skvělé****

znám, moc dobře znám... a tahle místa v sobě mám... stejně tak, jak jsou někde venku... a nemám  pro to omluvenku:-)

Taková místa mají zvláštní pravidla, a je štěstím, když se jim člověk může vyhnout... vše co jsi napsal, tedy krásně napsal, je tvrdě pravdivé. A bez vlastní zkušenosti, se ani poznat nedá.  Pozdravuji a piš:-) Číst Tvoje verše je krásné...

povedená. se mi líbí ta věcnost a zároveň "intenzita" sdělení.

Vždycky jsem říkávala, ať mě raději odvezou do lesa, než do nemocnice...až ...a teď jsem se vrátila od moře...asi bych raději mezi delfíny ;-)

zavolej do klubu! bejby

jo, ...*

Veru hej.

*

Vázaných není nikdy dost.

Moc pěkné čtení.

apropó... vzhledem, že je okurková sezóna, tipnu si 46 tipů a budu tiše závidět...

L*U*X*U*S*N*Í

kvíčalo, to si sedneš ke klávesnici a je to :) ))

moc pěkná báseň a hezky do živýho

líbí *