Chudáci

0I.

Trochu si poposedla. "Tak se na mě přece podívej!"

Zavrtěl zaporně hlavou - k zemi přímo svěšenou.

"Ale no tak! Přece nejseš srab!" řekla již trochu podrážděně.

Nic neříkal. A ona si stěží všímala jak mu po tvářích stékají slzy.

I.

Chtěl bych být....

jen trochu obdivován,

a v zámořské výšce

nespadnout na hubu.

Tak pojď baby, rozpal to ve mně!

pojď si něco dát,

LSD a marihuana a kokain,

pak s mikrofonem ožralej

válet se v zvratkách

před nadšeným publikem.

Co tak freneticky obdivuje

a ani neví co.

Proti tomu celý život bojuju?

těžko

přesto miluji Paříž

v červenci

se ponořit do vany a

jít si zaplavat mnohem dál

možná ani nevystoupit.

(Jim Morrison).

II.

Chtěl bych být....

malířem

na vozíčku,

a rozpitvávat své vlastní já,

na tisíce

jiných

ve workoholické činosti.
Den za dnem,

obraz za obrazem

pořád

a jen občas sklenku absinthu!

Ach bratře!

V psychiatrické léčebně

jsem nechtěl zůstat,

nebo ty ano?

Mé slunečnice.

Nenávidím vás,

chci vás zabít.

Přesně tou břitvou

kterou jsem si

odřízl ucho.

Inu život je zvláštní.

(Van Gogh).

III.

Chtěl bych

se usmívat

na zdravotní sestřičky

ty jedináčky

plných nadějí

a zaběhnutých kolejí.

Libát je na stehna

jezdit škodovkou

a mít plná ústa keců

o všem,

No ovšem!

Dát jim děti

na jejich zdraví se

(asi to myslel doslova)

napít - až do dna.

Bít je jako důkaz lásky,

když už mám jinou

a nakonec

vzít nůž

a stěží se podřezat.

(můj otec)!

IV.

....no to snad ne.

V.

Chtěl bych být

alespoň jednou - sám sebou.

Chtěl bych být....

                                                                              !ach takové retro......