Písmák Asfalt
Dnes jsem sel pres nove stavenou krizovatku Hlinky v Brne. Ve sluchatkach mi hrala muzika a ja se zamyslene koukal pod sve kracejici nohy. Pak jsem si vsiml, jak se na cerstve polozenem asfaltu lame svetlo takovym zpusobem, ze se od nej odrazi duhovy oblouk. Ten pochodoval se mnou a jakoby i on poslouchal hudbu stejnou jako ja a pulsoval v jejim rytmu.
Těžké býti dobrý
Jak je to možné, že každé dobro je opláceno zlem (pokud to dobro není vhodně zvládnuto). Jak tohle může být. Nechce se mi tomu veřit. Začínám mít strach z budoucna.
Být chlap?
Je těžké být sobcem. Je snadné být zbabělcem. Je těžké ublížit, aby nebylo ublíženo. Je snadné strhnout náplast.
Mým nejdražším
Kde bych byl bez vás a kým. Jste mými vlastnostmi. Nebýt vás, nevrhal bych ani stín. Jste mými součástmi.
neobtezujte se to cist
Sakra, co se to děje s tímhle světem. Proč je na mě každý naštvaný. Proč si každý myslím, že jsem já na někoho naštvaný. Proč NIKDO nedokáže pochopit, že všechno co já chci, je žít bez hádek a s úsměvem a vědět, že když nedělám nic špatného, tak na mě nikdy nikdo naštvaný nebude.
Muhehe
Ty zvuky ke mně doléhají. Tvoří se z nich slabiky, slova a věty. Dostávají se až do mozku. Jsou to konečně ta slova, která jsem chtěl slyšet.
Sobecká svině
A až když zjistite, že jste ta nejzkurvenější sobecká svině, pak teprve poznáte sebe sama. Pak si teprve uvědomíte, jak křehké a důležité je přátelství. Ale pak už je pozdě. Pak už je těžká cesta zpátky.
A prisla zrada
Nevěřte nikomu, kdo chce, abyste mu věřili.
Nevěřte nikomu, kdo věří vám.
Nevěřte nikomu, kdo se tváří, že vás má rád.
Nevěřte nikomu, kdo vás má rád.
empty spaces
A opet proudi mym krevnim recistem ta prazdnota, pocit pouhe existence, samota, uzkost.
Rozleza se po celem tele, infiltruje, klade vajicka, dobiji jednu bunku za druhou.
Vleze do ni, uhnizdi se, vysaje ji, znici ji, roztrhne a zbude jen "nic".
Jednu cast meho tela za druhou "plni" prazdnota, vylivam se, vyparuju se, vytekam.
Tridte spravne
Rozesilam osvetu.
Tridte spravne.
Konec sveta je sice nevyhnutelny, ale muzeme ho aspon oddalit.
www.
Jsme srabi
Celý život v podstatě trpíme. A když netrpíme. Jsme šťastní. A když jsem šťastní, jen si sbíráme na další utrpení z toho, až nás štěstí opustí.
Co právě dělám...
Možná vkládám náboj do komory.
Možná otáčím klíčkem v zapalování.
Možná polykám malé kulaté věci.
Možná vykračuju se zavřenýma očima.
Sníh je radost
Nejhezčí na sněhu je, že si nevybírá. Padá prostě na všechny. Asi bych chtěl být sníh. Být rozdroben na miliardy odlišných vloček a padat na lidi, na auta, na střechy domů, být sněhovou koulí, roztát.
Amorres Perros
Láska je jako květina. Nejdřív je to jen malé poupě, které přímo čiší nevinností. Stejně jako láska. Poupátko musí sbírat sílu a vláhu, pak z něj možná vykvete nádherná květina plná síly a odhodlání růst dál a dál.
Čekání
Sedím a koukám ven z okna. Uvažuji naprosto normálně a vyrovnaně. Venku je krásně. Nebe je hezky modré.
Disko
Každý z vás, kdo už někdy ochutnal skvělý vynález disko sušenky, už byl určitě postaven před to strhující dilema – "jak tu sušenku sním. " Tady je trocha nápovědy.
Rozkousnout normálně napůl a pak sníst – bacha, hodně drobí. Tudíž, hodně toho přijde nazmar a naděláte hodně bordelu.
Já CHCI!!!
chtěl bych holku, se kterou bych zašel do kina, do divadla .
chtěl bych holku, se kterou bych chodil na túry .
chtěl bych holku, se kterou bych zašel na pivko .
chtěl bych holku, se kterou bych zahulil .
Nikde
Kde to jsem. Stojím na rozbité asfaltce, ale jinak nikde nic. Je to zvláštní. Jen tráva a stromy a celou tu zelenou masu protíná asfaltová silnice.
Vevíru všedního dne
Všední den je každý den, ve kterém provádíme všední věci nebo všední činnosti. Pokud děláme věci a činnosti nevšedními věcmi a nevšedními činnostmi, všední den se nám mění na den nevšední. Všední činnosti jsou pro mnohé z nás činnosti, které provádíme se všední všedností sobě vlastní. Pro někoho je všední ležet v posteli, sledovat televizi nebo číst knížku a při tom všem si bezstarostně škrábat palec u nohy nebo si okusovat nehty.