Písmák Recenze knihy Golfový sen (Mark Frost)
Tohoto amerického spisovatele jsem totiž znalpředevšímjako spoluscénáristukultovního seriálu Městečko Twin Peaks a "holmesovských napínáků" Seznam sedmi a Šest mesiášů. Měl jsem ho zaškatulkovaného jakoautoradobrodružné literatury plné napětí, který se schováváv zákoutích domůviktoriánskéAnglie akdyž to nejméně čekáte, položí vám kostnatou ruku na rameno.
PodtitulGOLFOVÉHO SNUhlásal, že jde o "Pravdivý příběh o turnaji džentlmenů, v němž se zrodil moderní golf". Vybavilo se mi motto "Příběh odvahy, přátelství, lásky a zrady" z Tmavomodrého světa, které jako prvňáček dojemně recituje Ondřej Vetchý.
Hraju si se slovy
Hraju si se slovy,
s těmi, co osloví.
Zahradní slavnosti.
Ty nechám kozlovi.
Pořádkumilovné panny
Nesnáším bordel :-(
uklízím nerad :-(
mám v tomsystém. :-).
Mandolína kapitána Corelliho (recenze knihy)
Jsem milovníkem (nejen historické) literatury, kde dochází ke střetu kultur, přičemž se nezbytně nemusí jednat o střet násilný a krvavý. Od koupě knihy mě dlouho odrazoval právě onen hollywoodský "trhák". Španělka Cruz představující řekyni a američan Cage jako ital. No co, mexičan Quinn také hrál řeka a skvěle.
Antigona / Sofoklés
Předem musím upozornit, že jsem příznivec antických autorů a proto jsem se na toto představení velmi těšil. Na Internetu jsem si sice přečetl, že je představení moderně zpracováno (. ) a téměř vůbec nepoužívá kulisy (. ), ale jsem přece moderní člověk, říkal jsem si, tak proč se toho bát.
Horalé z Gudrienu 3 a více
Podlehl jsem a pokusím se to dopsat a následně vydat jako knížku. Já naivka. První dvě kapitoly berte jako reklamu :-) Pokud text někoho zaujal natolik, že by měl zájem dělat editora (bez nároku na odměnu samozřejmě), budu rád. Dostane se tak k textům jako první.
Horalé z Gudrienu 2
"Ten už hoduje s bohy u kamenného stolu," pronesl posmutněle Thunn, jeden z náhončích. "Podívej se na něho, vždyť je celý bílý. Nechápu ale, jak to dokázal. "
"Nevěřím tomu," vrtěl hlavou hovorný Lugren, "musí v tom být něco jiného.
Horalé z Gudrienu 1
1. kapitola
Grufholm stál na kamenné vyvýšenině a pozorně sledoval zasněžené pláně očima barvy nebe pozorovaného přes úlomek ledu. Před bodavým chladem jej chránil hustý kožený svrchník a kalhoty. V levé ruce třímal silné kopí, které bylo oporou jeho unavenému tělu a pravou si hladil rozježený plnovous.
Mnich z hory Kója
Pokud čekáte recenzi, tak se nedočkáte . Chtěl jsem se s Vámi spíše podělit o okolnosti, které mě vedly k zakoupení této knihy.
Knížka má 111 stránek a vzhledem k formátu (užší A5) a velikosti písma ji budete mít přečtenouza dvě hodinky. Mně to trvalo jen o pár minut déle.
Jak rudá byla záře vašich raket! - 0 - PROLOG
PROLOG
Drahá Henrietto,
jižnemohu dál. Stále mě pronásledujete ve snech sněmou výčitkou ve tváři. Upíráte na mě nekonečně obviňující pohled, který nesnesu a musím odvrátit zrak. Jste chladná jako polární záře,kterou jsem viděl mnohokrát tam na severu, ale nikdy mi nepřipadala tak znepokojivě blízká.
Jak rudá byla záře vašich raket! - 1 - Henrietta Jenningsová
KAPITOLA PRVNÍ
HenriettaJenningsová
Herbert se s Henriettou poprvé setkal jednoho zářijového rána roku 1911 na rohu Baltimore Road a Gillbert Street. Bylo mu 21 let a měl nastoupit na svou první loď v hodnosti druhého důstojníka. Chystal se právě zahnout na Baltimore Road a odtud se drožkou dopravit do přístavu, když se před ním, pár kroků od pekárny starého Pullingse, zjevil anděl. Krásarusovlásky,snad o rok či dva mladší než byl on sám,v bílých šatech s bruselskou krajkou aslaměným kloboukem, mu připadala doslova nadpozemská.
Jak rudá byla záře vašich raket! - 2 - George McMahon
KAPITOLA DRUHÁ
George McMahon
Již několikměsíců se Herbert potkával s Henriettou a kdesi v hloubi duše mu začala klíčit nebezpečně sladká představa, žeje mu osud příznivě nakloněn. Henrietta jej měla očividně ráda, neboť ho nedočkavě, i když skryta v šeru svého pokoje, vyhlížela z okna. Vždy, když přicházel, drobnýzáchvěv závěsů za oknem v prvním poschodí prozradil, že jej někdo sledoval a na poslední chvíli od okna odstoupil. Dříve než mohl použít zvonek u vstupních dveří, stála na prahu a její rozzářená tvář jej vítala.
Jak rudá byla záře vašich raket! - 3 - Vykoupení
KAPITOLA TŘETÍ
Vykoupení
Herbert měl pocit, že musel v minulém životě spáchat hrozné hříchy, neboť mu nebylo dopřáno zapomenout ani na Henriettu, ani na tu její proklatou loď. Každý den jej obklopovalyplakáty, novinové článkya pouliční prodavači, kteříse chtěli na "jedinečné cestě do Nového světa" zabezpečit až do konce života. S blížícím se dnem odjezdu lístků ubývalo a ceny rostly do závratných výšek. To, že rodina rozprodala svůj veškerý majetek s přesvědčením, že je jejich osudemodjet do Ameriky právě na této lodi,bylozcelaběžné.
Jak rudá byla záře vašich raket! - 4 - Californian
KAPITOLA ČTVRTÁ
Californian
Herbert stál u zábradlí na zádi asledoval racky, kteří čekali na zbytky z kuchyně. Lodní šroubpoháněl Californian nezadržitelně vpřed. Bylo chladno a Herbert při každém výdechupozoroval, jak se obláček páry vznáší nad širokou brázdou za plující lodí.
"Tak co, pane Stone," ozvalo se za ním, "jak se dnes cítíte.
Jak rudá byla záře vašich raket! - 5 - Neznámá loď
KAPITOLA PÁTÁ
Neznámá loď
U kormidelny se před Stonem zničehonic zjevil kapitán a upřeně se naněho zahleděl. Herbert pozdravil, ale k ničemu dalšímu se neměl.
"Pane Stone, poblíž nás se nachází neznámá loď. Asi před půl hodinou zastavila.
Jak rudá byla záře vašich raket! - 6 - EPILOG
EPILOG
Ve čtyři hodiny a třicet minut probudil Steward kapitána Lorda, na jehož příkaz se dal Californian do pohybu. Když v pět hodin a čtyřicet minut probudil Steward také radiotelegrafistu Evanse a odešel s ním vysílat, ke svému zděšení začali oba muži přijímat jednu zprávu za druhou a všechny měly stejný obsah: "Titanic se potopil. "
Herbert se ve spánku usmíval. Celou svou existencí si byl jist, že tu noc vydechla naposledy Henrietta Jenningsová McMahonováajejí manžel George.
Perfect Single
Nick se z ničeho nic probudil, promnul si oči a zaostřil je na obrazovku před sebou. Tři čtvrtě na pět. Už zase usnul u počítače, tento týden už potřetí. Otráveně vstal, šel se do koupelny opláchnoutavplul dootevřené náruče své jediné a stálé přítelkyně - ledničky.
hotel underground
Před přečtením povídky si rozhodně poslechněte skladbu Líbám tě černou od BSP, která byla hlavní inspirací k jejímu napsání.
Smráká se. Stíny se prodlužujía ty na její tváři jsou již dokonalé. Do kůže si vtírá olej s dráždivou esencívůně jasmínu a vanilky.
Před aktem
Spřehnaným důrazem na dokonalost pohybu se snášel níž a níž.
Lehce pohyboval zápěstím, kroutil jím a vyvracel je chvíli na jednu, chvíli na druhou stranu.
Dosedal jemně jak kvočna na své dosud nenarozené děti.
Dráždil řasami, tím nervovým zakončením svého mocného nástroje, povrch, na který každou chvílinarazí.
Nomád
Zatímco se čas ploužil a vytrvale odmítal nabrat rychlejší spád, Sergej Romanov stál zachmuřený a zlostně si trhal zbytky vousůz třídenního strniště. Ačkoliv strávil nad svým objevem už stovky hodin, jeho podstata mu stále unikala. Od západu zadul chladný vítr, z kterého byl zřetelně cítit přicházející déšť. Mongolské stepi byly pro někoho nehostinným místem, které mohly obývat jen primitivní nomádské kmeny, ale pro jiné,Sergeje nevyjímaje, to bylo nejkrásnější místo pod sluncem.
V zelené pasti Rhulů
I.
Vzduch je těžký, síla se ztrácí,
hlavou se honí, myšlenky - ptáci
s černými křídly, víčka se klíží,
Tulák hvězd
I.
Na cestách já ji znám
necelých tisíc let poslouchám
její zpěv, pak jdu dál
Už nejsem jenom tvůj otrok
I.
Slunce zchladí a déšť spálí,
vidím černý pohled v dáli.
Skládám ruce do tvých dlaní
... a na to se ptám
I.
Staneš-li na prahu vítězství,
tak neváhej a pokloň se všem,
kdo tě na vrchol ten vynesli,
Přání
I.
Kráčí spolu noční tmou
pod bezhvězdnou oblohou
promluvit se zdráhají
Mistr Jan
I.
Nad hranicí stoupá dým
slzy smáčí černou zem
zažehlá světla svítí
Žalozpěv (Kolikrát)
I.
Tak kolik můžeš nabídnout
a kolik můžeš dát.
Kdy ústí prázdných portálů
Srdce v plamenech
I.
Srdce v plamenech boží mlýny melou,
srdce v plamenech hvězdy padají
srdce v plamenech vyslov tajná přání
Maska červené smrti
I.
Ponurý klášter je zahalen tmou
jen povyk a smích tě do komnat zvou
princ Prospero pořádá maškarní bál,
Sen o životě
I.
Vznešené oči se setkaly ve chvíli,
kdy rytíř položil život svůj pro dámu,
bravury, kolotoč na němž se zabily,
Svatý grál aneb poslední den Krista na zemi
slovník cizích slov:
". grál - podle středověkého, historicky nedoloženého názoru nádoba (kalich, miska), které prý Kristus použil při poslední večeři a do níž prý Josef z Arimatie (jeho tajný učedník) zachytil krev ukřižovaného Krista, ukrytá a střežená na bájné hoře Montsalvage . "
I. (prolog/refrén)
Králů král, svatý grál,
Právo první noci
Thomas Cunningham, poslední hrabě z Hollsborrow, byl čerstvý čtyřicátník. Měl černé vlasy, černou bradku a urostlou postavu. Byl to požitkář a nade vše miloval radosti života. Teď se ale příliš neradoval.
Elysium
Teď. A ještě jednou. Ne,to nemůže být senv sítích polapen. Krok a za ním zazněl pláč,tak proč bych věřil snům.
Osamělý bůh na nebesích
Horus držel hlavu v dlaních a smutně mžoural z vrcholku pyramidy. Vítrsem tam zvířil tisíciletý písek,sluneční kotouč se líně posunoval od východu k západu a bůh se nudil.
"Rád bych věděl, proč lidé tak touží po nesmrtelnosti,“ zabručel sámk sobě.
Ačkoliv se mu chtělo spát,jeho jediné oko těkalo z místa na místo, až zachytiloněkolik drobných teček na horizontu.