Písmák Podzimní Anruf
Podzimní anruf pro každý list:
Do zimy musíte se všichni,
direkt zum land snýst.
Tam je pro vás nový raum.
Ne dva
Mám hlad.
Chceš mě umořit tím hladem snad.
Jen proto, že mě nemáš rád.
Já jsem tvůj stín.
VNI
VNItřní klid tak mít,
VNImat plně na té vlně,
VNIcotě nekonečné, věčné,
VNIžším mít srdce statečné,
Tvor Netvor
Stal se ze mě netvor.
Mlčení utišilo písně radosti,
a iluze zlámala pravdě kosti.
odmítání otevřelo dveře zlosti,
Heaven inside
Let the lie fly,
she cannot die,
until our hearts are fry,
in oil of our lie,
Let life lie
Let life lie,
v celý širý kraj.
Vždyť jsem jen kůň,
strojem nahrazený.
Rozklad
Pojďme si rozebrat
slovo rozklad.
R, jako rozdělení,
toho co funkční není.
Werše
Nu, trošku mě trápí a mrzí,
že někteří lidové sobě myslí,
že lepší jsou, než ti druzí.
A z té své lepšosti pak pachají hrůzy,
Golem
Hromada hlíny a kamení,
já myslel si,
že z toho nic nebude.
Pak ale přišel,
Agabi
Jsem králem neúspěchu v lásce,
plod hnusící se vlastní matce,
a otce jsem nikdy neměl.
Jak zvláštní.
Dvě léta
Před dvěmi lety,
rozhodl se,
že přátel není nutno.
Po dvou letech,
Zásobník
1cvak,
sednul si hezky na místo,
odkud bránit mě bude na jisto.
2cvak,
Odbíjení
Bože prosím chraň,
neb musím v místa kde světla není.
Mám obrovský strach,
z té jediné chvíle co vše změní.
Žebro muže
Obdivuji krásunahého žebra muže,
velmi nádherné jsou mi jeho tvary,
láskyplná něha, jemnost jeho kůže,
s ním žiji sny, a jak dítě věřím v čáry.
Radikál
Jsi hříšník. Káže mi kardinál.
Podle sebe soudím tebe, pravím mu.
A stal se ze mne radikál.
Kříže vrásek
Slza po tváři mi ztekla,
a za ní tisíc dalších vzápětí.
Sám ďábel, ze samého srdce pekla,
uvalil na mne prokletí -
Rozhodnutí konečné
Co říkáš na Popravu po právu. palica
Rozhodnutí Kdo přijde o hlavu. kralevica
konečné Máš eso v rukávu. mázla
Jak Cítíš z války obavu.
Podzimní stmívání
Vítr kolébavku zpívá,
slunce rdíc se červánky zívá,
již brzy ulehne za obzor,
v lehkosti podzimního večera
Patriarcha v Prátru
Pátrač pátrá ve vídeňském Pratru.
Hnedle spatra praví:
Já jsem s Bohem v bratru.
Avšak neměl vstupní kartu.
Moře chtíče
Ach tiše obdivuji.
Žena bez podprsenky,
svedla mé myšlenky,
a ty jak řeka v divém toku,
TKM
Skje-gnas bar-do,
čas kdy jsem vzniknul,
sebe utvořil,
devět měsíců a o nic dýl.
Poprosím
Prosím, vyprávěj mi pohádku.
Se šťastným koncem.
O lásce, o štěstí,
o dnech zdobených sluncem.
Repetice
V hlavě stálá repetice,
bez naděje myšlenky.
Vášní rděné líce,
odhalené halenky.
Jméno nádechu
Jak chutnáš poslední nádechu.
Sladce, voláním po nekonečné touze,
nebo hořce, po úniku z bolestné nouze.
Budeš trvat krátce, či dlouze.
Krvavý úplněk
Krvavý úplněk,
ten tichý svědek bitev bohů,
dívám se na něj,
a napínám zrak jak jen mohu,
Láska
Láska, to magické slovíčko,
které může beztrestně lhát.
Někomu důvod plakat,
jinému štěstím se smát.
Teskný stín
Zabili nám syna maminko.
Sklo v jejích očích prozradilo,
že už to ví - darmatek.
Ač dospělý, stále její miminko,
Vie et fin
Krev Stapannen,
hrdinný Fin,
přinesl rodnému fjordu,
aby nasytil bestii,
Padlý okap
Padlý okap,
hejna chroustů při západu rej.
Jeden už nevede vodu,
a ti druzí jsou nesmrtelní prej.
Chvění
Chvěji se,
jak osika ve větru.
Ve vánku klidném,
v pohledu tvých očí.
Kouřové signály
Slunce a dlouhá hříva,
k obzoru se dívá,
tam kouřovými signály,
psán do nebeské dáli,
Zlý sen
Kráčím temným hvozdem,
mdle měsíc na cestu mi svítí.
Všude jen bludní kořeni, natáhnuté haluze,
bědné stíny vyplašené větrem,
Městín
Nechceš mě,
a já se tomu ani nedivím,
při pohledu na sebe,
sám se občas zastydím.
Povzdech života
Stvořil jsem člověka,
toho co potřebuje vše takřka na omak.
Přesně toho, co ve chvílích nějtěžších,
prosí mě, neuchopitelného, o zázrak,
Mraky
Temné mraky s příměsí smutku,
jak těžký závěs na nebi visí.
Lidičky dole mají zas nějakou půtku,
a rudá krev se se zeminou mísí.
Modlitba otázek
Sedím v dešti slz a s Bohem hovořím,
mnoho otázek mi bouří v myšlenkách.
Cesta poznání je dlážděna příkořím,
A já Bohu pokládám otázky v modlitbách.
Karafy vína
Naplňme vínem karafy,
už není pravdou co vždy bylo,
a ani dnešní den už není.
Tváře náhrobků plní epitafy,
Bez prologu
Tak co vy hovni, veni
chtěli by jste si býti rovni, vidi
s umlčí lebkou na úrovni. vici
Na to však rychle pomni, perdidi
Asimilace
Napište mi prosím na věnec:
Zde leží starý mládenec,
co ženy asi miloval.
Tesejte mi prosím epitaf:
Nádoby němoty
Prázdné nádoby lačnící po obsahu,ve vitrínách naší prodejné společnosti. Plněné barvenou tekutinou prázdnoty,slouží, dychtí po obdivu za tu námahu,že vystavují povrch, a ukrývají kosti. Ty krásné, barevné vázy němoty.
Bráhmův den
Čtyři nohy pevný stůl,
prostřen na něm je zlatý věk.
Pravdivost, laskavost,
uctívání a soucit,
Bubák
Stvořili jste si mě,
a já vás pozabíjím.
Už jen dvě pečetě,
pak už nic nepromíjím.
Kapka krve
Už jsem znaven lidmi,
jsou mi vzdáleni,
docela stejně jako hvězdy,
na které se právě dívám.
Seven line prayer
Od severu na západ,
v srdci květu lotosa,
přijmul dar všem úžasný,
z lotosu nám vzešel tak,
Doplň si sám
Svou dokonalou báseň,
(doplň si sám)
to je tvé dílo,
(doplň si sám)
Lecha Dodi
Lepší to být nemůže,
Energie pro muže,
CHová-li k ženě čistou lásku,
A ctí slib vložený do skruže.
Devět let
Když budete zlobit,
přijde na vás Kovid.
19,20,21.
Pro poslušné jsou bonusy,
Modrobílá stuha
Kdysi před lety,
když Krkonoše mladší byli,
tehdá teprve krátkou chvíli,
lidé v Trutnově žili.
Havran a drak
Nad tajemným údolím,
ukrytým v hlubokém lese,
černý havran poletuje,
a křik jeho v dál se nese.
Vzpomínky svíce
Tmu prosvětluje svíce,
zbývá jí už tak jen půl.
Trochu osvětluje pokoj,
a o nic více stůl.
Krajina Femina
Uchvácen,
velebím ty krásné kopce,
i cudně zahalené údolí.
Tesám si do kamene paměti,
Zajedno
S Bohem,
jsem zase za jedno.
Úplně stejně, jak v těch chvílích,
kdy celým svým bytím prosím,
Alláhska
Láska je ten skvost,
A je dokonalý.
Inspirující a nečistého prost,
Lidmi zbožňovaný,
Blízkým
Tak stoupaj křídla havraní,
bratra bytí mého.
V duši se mi prohání,
ta láska přímo z něho.
Malé setkání
Setkání,
tak cenné,
když teď není k dostání.
Při něm povídání,
Trik
Otázka bez odpovědi,
shoří vdenní šedi,
jak rébus bez řešení,
není o totiž vědění.
Báseň pyje
Miluju a přece srdce nemám,
chci tě, ale nic ti nedám.
Mazlím a hýčkám tvé tělo,
tak jak to mé libido chtělo.
Věřím
Jak duha v křišťálovém kamínku,
svět barevný a plný krás,
hluboko v srdci nosím vzpomínku,
zářivou jak Orionův pás.
Chvíle ticha
Opětovný okamžik ticha,
kdy nadějí nedýchám,
a jen doufám v sen,
jemuž toužím vyjít vstříc.
Některé věci
Některé věci jsou tak stejné,
svět plný stejných lidí.
Některé věci jsou tak jiné,
ti co za jedinečnost se nestydí.
POEtický západ slunce
Podvečerní krajinou,
zahalenou zlatooranžovou světla dekou.
Mezi nebeskými štíty hor,
protnutými údolím a dravou řekou.
Zlatiny z latiny
Nač se stále ptát,zda je to ono. Když ani netušíme,komu to slouží,Qui bono. Oč čistější je láska,než čistá nenavist. Důležitá je otázka, Quo vadis.
Boj o život
A tak i ti,kdož se bojí,skončí v boji. By projevili svou odvahu, či zbabělost. Život je totiž dvojí,když k smrti nás strojí,v lásky skvostném kroji, kdy pak za naši námahu,odměnou je nám dost. Tedy vy nuzní na hnoji, i vy hrdinové v odboji, stůjte pevně ve zbroji, v tuto slavnou událost,v bitvě o život.
Báseň německého pilota
Auf dem ganzen welten platz,
du bist meine am liebsten schatz.
Auf der grosse ganzen welt,
du bist meine glucke geld.
Svíčka
V kráse slunce západu,umírajícího padající víčka. Táhlý tlukot srdce,podoben houkání sýčka,který vítá tmu. V okamžiku rozkladu,studem rdí se líčka. Nebyl totiž více,než ze slunce jen svíčka,tak blízko snu.
Symbol otazníku
A co je vlastně otazník. Třeba je to jen pokroucený vykřičníkodpovědi. Nebo je to zahnutý vykřičník z vykřičené čtvrti,což je vlastně i, jemuž jen hlava spadla dolů. A možná je to jen smutná pravda, řvoucí litanii nepochopení, k čemuže jsme to jen měli školu.
Dar darů
Ten známý pach rozkladu,to tušení hniloby,smrt nasavám smysly všemi. Kráčím proti času pozadu,dát mrtvým na hroby,co nejdražší je mi. Ulehám na hrob nahý, na těle psán hyeroglyf,jenž ruší těla stěny. Sám jsem ten dar drahý,anžto jediný jsem živ,mezi mrtvými legiemi.
O lani
Potkal člověk v lese nádhernou laň,
očarován hleděl do jejích očí,
poté natáhnul k laňce svou dlaň,
a tiše doufal, že laňka neuskočí.
Babičkq
Povídej babičko,vyprávěj nám příběhy,z oněch těžkých časů. Kdy smrt byla všude,i spousta nepochopení,a strachů z různých ďasů. Povídej babičko. Inu milé děti, čas tak rychle letí,a dávno tomu je, co jako vy, bývaly jsme děti.
Mlčení ztracených
Mlčí, a neumlčí,umlčitele. Ti kteří jsou mlčení,neumlčitelným mlčením. V tichu polykají zlobu,jak hnijící mrtvoly v hrobu,však žijící svou dobu,své prohry o svobodu. Kdy ve vzájemném škrcení,v tlaku trvalého drcení,odpovědnosti zbavení,všichni zatracení jsou ztracení.
Sám, strach, síla
Sám, téměř sám,
jen ti co jsou, ví,
a ten zbytek,
stále ještě spí.
Otázky
Jak dlouho existuje vesmír. O nic déle než já. A stejně dlouho bude také žít. Kolik je světů.
Inkvizitorův průvodce
Sukuby si drží linii,ani úsměv se jim nemění. Oheň ti je odhalí,když v jeho žáru se promění. Čarodějnice nehezké, rády vodu mají, skrze ni obcují se satanem, a skrze ni též odhalíš co tají. Ďáblíci Ti občas zaškodí,chytrý je použije, hlupák s nimi smlouvá, Ty však zabíjej je bez magie.
Pánské setkání
Dobrý den, uctivá poklona,ráčejí prominout milostpane,smím se vás na něco zeptat. Buďte pozdraven, a jen se ptejte pane. Není třeba meškat. Rád věděl bych milý pane,zda i vám se občas stane,věc prazvláštní a podivná.
Om Mani Padme Hum
O pouštím svou pýchu,
M é ego již není můj pán.
M ou žárlivost odevzdávám tichu,
A závist k ní také dám.
První a poslední
První a poslední,
celkem k ničemu,
volající po pozornosti,
však slyšíc jen ozvěnu,
Bratr Boha
Bratr Boha
V útrobách torza věže, ve stínu měsíce, tam do výše stoupá schodiště, jak v nebesa zaťatý ďáblův dráp. A zrovna téměř, když půlnoc bijíce, tak na ty schody jak v jeviště, vstoupil herec s tichým klap. A opět klap, klap, klap, vleklým rytmem toho místa,stoupá po těch schodech,zbídačená postava v černé kápi, scéna útrpná jak muka Krista. Tu chvíli kdy půlnoc začala odbíjet,přesně s prvním úderem, začala postava chraplavě vyprávět.