leť mysli ke všem, kdo mi zbyli i k těm, kdo už jsou za mlhou....
jooo......hladí.......
Osud si nikdo nevybírá -
věř tomu, co ti povídám:
vždycky se někde najde škvíra,
kudy se radost vrátí k nám!
Rád bych ti také delal stíny,
vystrídal setra, dogu, hovawarta,
v tomto mi nepadla dobrá karta,
Osud rek s prísností: “Bude to jiný!”
Díky, Květoni na koni! a lovu zdar!
velmi se mi líbí opakování toho negování výrazů na začátcích slok...dává to jistotu T
žít- nežít? V tomto případě...
bylo - nebylo... pohádkový podvečer :-)) */
Dík za laskavou kritiku. Jsem moc ráda, že se líbilo. :-)
Na začátku mě napadlo, že neudržíš laťku a verše budou vynucené. Nestalo se. Čte se opravdu fantasticky. Ta práce se slovy...
Jedna věc - třetí sloka mi to trochu (ale jen takle malinko) pokrucuje. T*
Na tuhle báseň jsem nemohl nereagovat,vidím v ní, jak depresi, tak naději, či určitou vyrovnanost, jak něco transcendentálního, tak i něco světského, jak něco banálního, tak i vážného.
Nevím a podle mě, není co básni vytknout...
Na tuhle báseň jsem nemohl nereagovat,vidím v ní, jak depresi, tak naději, či určitou vyrovnanost, jak něco transcendentálního, tak i něco světského, jak něco banálního, tak i vážného.
Nevím a podle mě, není co básni vytknout...
Krásná a lehoučká...
*
nádhera
Ach Di... ta je tak křehká, že jsem se bála dýchat...!
Musím dohnat čtení Tvých básní, jsou to klenůtky, o které se připraví jen blázen.
Ať Tě hřeje vše, co hřát může...*****!
Po stopě sjíždím do peřin...
:-)
:-))
Hellou Diano, bohyně lovu !
Snad to není zvláštní a snad taky je, že jsem Tě objevil až dnes.
Vypadá to s námi na stejnou krevní skupinu a proto Tě navštívím příště, až budu mít dostatek času Tě příjmout do sebe celou. Tak se měj dobře, ja jsem a rád malířský učeň a neumím kritizovat, zato rád se Ti vyjádřím ve verších. Lovu Zdar !
...tak z ty basne je tak krasne citit nalada nedelniho odpoledne na prochazce....v zasnezenem lese...ty tam koukas na tu krasu, pes tam beha dokola...*
..po stopě sjíždím do smířena...
Tak tuhle větu nezapomenu.:-)
Tip
..Holt.. neco pro muj vkus.-)
příliš sladké, příliš naivní, příliš přírodní - těch příliš je příliš :)
a na dně duše klíčí víra:
my neviděli se naposled!
coč napsat:
my viděli naposled netopíra
a skrze jeho uši celý ultrasvět...
:-)
Tiše jsem naslouchal tvým písmenkům... a tiše uděluji ***
V hloubi lesa se nemá rušit ... takže ****
Také mne nejvíc oslovila prostřední sloka, ale krása je to od začátku do konce, Diano-Nediano.
Myslim, ze je to velmi povedene dilko.Opravdu se mi to libi.
Na paloučku u lesa vlají dlouhé hřívy mrazivých běloušů. Stíny zapadajícího slunce barví tohle čerstvé nadělení do úchvatného modra. Opět křupou mé kroky krajem a vítr zanáší zubaté vločky za krk a bodá jimi do očí... Smít s Tebou na Tvé cestě zahalené do bílého příkrovu mrazu sestupovat do hloubi vlastní duše? ... Hezké, TIP!*
Ta prostřední ! *
Komu pak už jsem to psal, že by potřeboval vlastní klub na přírodolidskonádheru ?
a obléká se v hremelín...*