Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMnožina prázdných vět
Výběr: dream, Print, Jinovata, Lyryk
13. 10. 2004
21
0
10948
Autor
drfaust
Pokus o vytvoření textu v textu. Kód z části totemu odkazuje na skutečný kód zobrazeného textu.
Miroslawek
19. 10. 2004Pomerančová
16. 10. 2004
báseň aj rozprava za ňou nasledujúca viac ako potešili :)
Všechny hypotézy potvrzeny
budiž z nich axiom ***
veľmi sa páči, obsah aj forma :) experimentuj ďalej ;) T
Good, vida, že mi ta madurída z matiky taky na něco v životě je! Ejhle další rozměr básníkova života!!! DÍKY a obdiv posílááám ***t****
no nejdřív jsem tě chtěl poslat do řitního šípku:o) pak jsem zjitil že to nestíhám. a pak jsem to stihnul. Musel jsem hlavně nastavit svůj vnitřní hlas na robotické čtení. A smysl taky vysvitl a vůbec je to pěkná hračka na V.
Neměl bych, ale neodpustím si (avšak domnívám se, že text může působit esteticky bez mých příštích slov).
zřetězeno - řetězit můžete cokoli, avšak v algebře, v kapitole o relacích, najdete realci uspořádání... tzv. lineárně uspořádaná množina se nazývá řetězec...
ordinální typ - jistá charakteristika uspořádané množiny... slouží především k rozlišení typu nekonečna u uspořádnaých množin
př. mám-li možinu přirozených čísel a nad ni přidám jeden prvek, tak tato množina je nekonečná, ale má jiný oridální typ, jiný zpsob uspořádání k nekonečnu, než množina, která vznikne, přidám-li tento jeden prvek pod množinu přirozených čísel s uspořádáním podle velikosti... tedy uvažuju-li o nekonečnu a beru v úvahu uspořádání, tak je rozdíl mezi:
0 + N a N+ 0
"každá z množin {0 + N}, {N + 0} je nekonečná, každá jinak..."
uspořádaná množnina, která obsahuje nejmenší prvek se nazývá dobře uspořádaná
Za zmíňku stojí jeden paradoxní výsledek z teorie množin a sice výrok, který je ekvivalentní s axiomem výběru, a sice: Každou množinu lze dobře uspořádat... právě tuto větu můžete s axiomem výběru dokázat... je to moc hezké tvrzení, avšak jeho důkaz je pouze existenční, nikoli konstruktivní, tj. vám se to dobré uspořádání na té množině vůbec nemusí podařit najít a přitom výte, že existuje, avšak také víte, že ho nikdy nenajdete...
a pozor, nejedná se o antinomii ale o paradox!
tj. není to nesmysl, je to pravda, ale vskutku zvláštní...
a teď: Je vám ta pravvda srozumitelná? Chápete to? Je tu skutečně vše vpořádku? Když dalším příkladem je tzv. Sierpinského rozdvojení koule, kdy on (cca v r. 1925? tuším že s Banachem...) dokázal přibližně toto tvrzení: Kouli o objemu V mohu rozdělit na dvě rúzné koule opět o objemu V! Zdá se vám, že je to tu vpořádku?
Rozumíme si? Rozumíme si ještě? Můžeme si rozumět vůbec?
V tomto kontextu nazírám použití dvou kódů, čeština a html, jako významový prostředek... nikoli pouze jako nějakou grafickou blamáž pro čtenáře...
rozštěpení srozumitelnosti....
MNOŽINA PRÁZDNÝCH VĚT!
---------------------------------------
mimochodem; zdaleko to neznamená, že by matematika přestala být funkčním nástrojem k popisu světa! Naopak.
Pouze to ukazuje k čemusi, co stojí za tím...???
Omlouvám se za rozvleklost, nesrozumitelnost... a za případné nepřesnosti či chyby... je to už víc jak cca, 7 let, co jsem tu zkoušku dělal:))
no, té matematice nerozumím ani trošku, ale snad rozumím jako jedna ta oddělená koule - takže rozumím si a nerozumím ... nojo
no, to je ale nářez, tak teď už vůbec nevím..... ale snažím se pochopit, což ovšem nedokazuje, že to vůbec kdykoliv a jakkoliv pochopím.... :o)
Škoda, že tak pomalu čtu, dala bych si to ještě jednou, abych stějně neporozuměla.
promiň ale pro samý smích jsem ten matematický guláš nedočetl do konce:o) nestih jsem ani prd:o))
celou báseň chápu v ironické rovině, kdy kažý odborná název symbolizuje právě vysoce odborný název sžitý s robotickým světem právě tak dokonale, jak dokonale mu nerozumí běžný čtenář." Odmítám přílišné předporozumění a nahrazuji je ironizující rovinou která podle mne v básni smysl také vede(jako alternativa k teorii množin). Jak ostatně tučně křičíš před tím než to do nás napereš z brokovnice ležaté osmičky. Takže jsi chráněn:o). Připomíná mi to cimrmanovské vtipy typu "H2SO5"
prosím o prominutí, moc tomu taky nerozumím, je nás tady více, tak bych se pokusil o zjednodušený výklad pro nás, co jsme primitivnější :
množiny jsou zobecněním pojmů množina a náležení do množiny. Vyjádřují neurčitost a mnohoznačnost prostředí a jevů kolem nás a rozdílnost subjektivního nahlížení či hodnocení tohoto prostředí a jevů. Tato neurčitost kolem nás může být popsána jako statistická neurčitost nebo nestatistická tj. fuzzy neurčitost. Svou podstatou je fuzzy způsob vhodným pro popis atributů objektů i míry náležení do některé ze tříd při řešení problémů klasifikace. Některé z atributů nelze popsat jasně danými numerickými hodnotami, ale pouze neurčitými a víceznačnými jazykovými obraty používanými v každodenním životě (např. asi tak, velmi mnoho, více méně, přibližně apod.).
Konvenční množina (např. ) a náležení do ní mohou být popsány charakteristickou funkcí mH
která svými hodnotami pro libovolné určí jednoznačně, zda x náleží do H (mH=1) nebo nenáleží (mH=0).
V případě jiné podmnožiny , která obsahuje všechna čísla blízká číslu 7 už nelze použít předchozí charakteristickou funkci. Náležení x do množiny Hf není v tomto případě tak jednoznačné. Míra náležení tohoto čísla do množiny Hf je dána mírou vzdálenosti čísla x od čísla 7. Čím dále bude číslo x od čísla 7, tím menší bude jeho míra náležení do množiny Hf. Charakteristická funkce mH je v tomto případě nahrazena tzv. membership funkcí , neboli funkcí náležení do dané fuzzy množiny.
Pro daný příklad může mít funkce např. následující tvar:
Náležení objektu do dané fuzzy množiny je tedy dáno hodnotou fukce náležení dané množiny pro daný objekt. Tato hodnota neurčuje pravděpodobnost, náležení objektu do množiny (např. pravděpodobnost, že x je číslo 7), ale míru podobnosti s ostatními objekty, které nabývají vlastnosti dané neurčitě zkoumanou fuzzy množinou. Tento vztah mezi fuzzy a pravděpodobností je popsán v [#!Zad2!#] a [#!Wang!#]
Funkce náležení získáváme z dat, která rozdělujeme do fuzzy podmnožin oboru hodnot pro daný atribut. Vycházíme často z funkce pravděpodobnostního rozložení (hustoty) pro danou vlastnost.
Z toho je pochopitelné jednoduchým převodem vytvoření matrixu,
jak už tady bylo řečeno :
což je technokultura a virtuální architektura...............sonet_:-)
tip už jsem dal !
sonet!: Tak teď jsi vykouzlil na mých rtech neopakovatelný úsměv! A za něj rozhodně dík. (jakože potěšený úsměv)
děkuji.
tak na to už dneska nemám sil, což neznamená, že si to třeba zítra bo v brzké budoucnosti virtuálně možná i přečtu.... :o)
pardon, až na font, který samozřejmě, jak se můžete dočíst, odkazuje na Verdanu... tu mi bohužel korel nekodoval diakriticky (byť mě tím velmi udivil), takže zobrazený text je bohužel Arial Unicode MS
Sn_vojáček
13. 10. 2004Sn_vojáček
13. 10. 2004
eštěže tomu nerozumím... :o)) naštěstí.... ale fakt zajímavý.... dochtore... :o)
já bych se chtěl jen zeptat, zda jsou tu čtenáři zběhlí v teorii množin...?? je tu někdo?
Sn_vojáček
13. 10. 2004Sainte_Berenique
13. 10. 2004
nemam slov, taky by mě nenapadlo, co se dá všechno v počítači vykouzlit :-)
to je jak volání o pomoc... :o) ne a ne a ne... jen pro ten hezký pocit ... :o)