Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senázev je nejsnazší - nepotřebuje souvislosti
Výběr: Fouckault, jenyk, Print
03. 06. 2006
21
2
3238
Autor
šeptala
připomínáš mi: jeli jsme starou škodovkou deštěm
a já myslela, že potahy jsou z kůže
bylo mi sedm - vůně kůže? malá neznámá
hudba minulosti; dnes je to jinak
nenadávám
...tu změnu jsem ani nestihla zapsat do vzpomínek
jak byla pomalá
teď vykřesávám dny jen z nutnosti nebýt sama
když hvězdy krákorají a nejsou pěticípé
idea noci utopená v kofeinové krvi
tluče pěstmi do oken
ačkoliv báseň má končit spíše slovy: probouzím se v tajemné zahradě
2 názory
Líbí se mi tvoje výstižné a přitom celkem civilní vyjadřování, zbytečně nenazdobené.
Myslím, že ten pocit znám...bude líp:-)
Tvoje věci se mi celkově moc líbí, piš dál:-)
*t
Naprosto souhlasím s Fouckaultem. Hrozně se mi líbí "idea noci utopená v kofeinové krvi".
"...tu změnu jsem ani nestihla zapsat do vzpomínek
jak byla pomalá"
překvapivě zaujat (zaujatě překvapen)
T.
tři_černí_mravenci
03. 06. 2006
začalo to hezky
ta druhá část mi připadá taková heslovitá, jak z nějakýho manifestu
Přijde mi to prázdný povídání tak trochu na efekt. Vzpomínky a samota, to je zaručenej recept. Necítím opravdovost. Necítím, že jsi v té škodovce vůbec kdy jela.
pozorovatel
03. 06. 2006
mi to tam právě sedí.. jako dva světy.. tenkrát a teď.. a napětí mezi nimi je pochopitelné včetně tlučení na okna.
Závěr excelentně poetický a ..literární. autorka vyskakuje z poetického světa umnou metanarativitou.. paradoxně do.."říše divů" .-)
Inspirovaná setkáním s jedním z rodičů? Líbí se mi první část...působí samozřejmě, civilně, prožitě a nabízí potenciál pro "vcítění se"....druhá mi připadá vynucená, kladoucí důraz na sílu výrazu.