čitelnost

Hmmm ale já tam zahlédla i šmouhu modré v posledních Slovech T

"čitelnost rozpínající se s tvrdošíjnou něhou" Jak hlubinný vrt a rovnou k pramenu... Už mlčím.

ano, přesně tak

Úsporně, úhledně a velmi přesně vyjádřeno. Závěr je brilantní.

:) t

Moc pekny obraz !*

Zvláště řečeno A hodně záleží na tom, jak to člověk přečtě pokaždé to dostane další rozměr...

*

Ovšem aplikuj to na konkrétní situaci a bude problém :-)

připomíná mi jedny zavřené dveře...jakoby spíš o tom, co je za nimi *

závěr je opravdu krásný...jsou věci, které člověk nemůže slovama nikdy opravdu popsat. Myslím, že tenhle pocit je jedním z nich..*

*

Tvoje téma: hmatatelné rozpory mezi jazykem a jsoucností (černá versus bílá)... Úniky z osidel řeči do nevysloveného, či nevyslovitelné představy bytí. Závěr, zdá se mi, malinko zjemňuje ostří filosofické struktury textu, zvláště spojím- li si poslední slovo s poslední strofou: "bílá čitelnost rozpínající se s tvrdošíjnou něhou"... Krásný závěr, jakoby záměrně spojoval onu nesmiřitelnost, vyjevující se v prních odstavcích***

:-))

a stejně je to jen přiblížení k tomu....ne? *

můj text se nikdy nevysloví skutečně mimo kontext díla: krásně řečeno. být georg cantor básníkem, napíše to samé. v kontextu díla: podařilo se ti (v mé interpretaci) vystihnout jeden z aspektů mimovolního pocitu, pro nějž nemá jazyk ani pojmenování. *

Můj text se bohužel nikdy nevysloví tak přesně...

zejména a především závěr, ale také úvodní verš

tvrdošijne*