Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePukliny hlasu
Výběr: Fouckault, Pacer, Augustin_Šípek, Print, Zbora, a2a2a
15. 10. 2008
38
31
5729
Autor
Markéta
pro R.
kreslím všechny tvé tváře
a nechávám je volně stékat po hraně skla
tam, kde je lom světla
pamětí slunce
hořkost vylomená z tvých opuchlých očí
které cedí tmu v zaťaté pěsti ---
jsi stín, čelem opřený o couvající zdi
a tělo je spatřená dálka, do níž tě oděla nevyhnutelnost
vím,
život nestaví na znamení
ani já se neuchyluji ke zpomalení kroku
pouze rozteč směrů je nyní nezměrná
a noci jsou chladné...
chladné jako náhrobní kameny
31 názorů
Velice to na mě zapůsobilo. Po prvním přečtení mi přišlo, že je tam až přehnaně moc metafor, s každým dalším přečtením mi seděly více a více. Je to krásná báseň.
Asi o to víc, že v současné době mám pocit, že se hořkost zadírá mezi prsty...
*
greenplastic1
15. 11. 2008
pripomina mi to chfilky.. takovy tesne pred smirenim.. dy clovjek este neni schopnej jen tak pokyvat hlavou.. a jit dal.. le us se k temu schyluje. Je mi to blizky... *
Talu ben Kohelet
22. 10. 2008Vaska Halapapa
19. 10. 2008myxomatosis
19. 10. 2008
..na prvy ´pohled´ pripadla mi moc "definitivni", esi pisu spravne, na druhe "poznana" a nevim, ja uz tady jednou psal, jak rikaj deti: vopravdicka.*
Predrag_Tomič
16. 10. 2008
Nemám moc rád přemetaforovaná díla, ale tohle má zvláštní kouzlo, hlavně vyúsťuje dosti srozumitelně, aniž by se uchýlilo k popisnosti. *
hana kupčíková
16. 10. 2008
Když se to tak vezme...ta přirovnání padnou přesně. Tíha tématu má přes metafory potenciál dopadnout na čtenáře v celém svém rozměru. Už mlčím...
Milá Markétko, skvělé, každá sloka má výtečou metaforu, nikoliv jen popisnou, ale přímo s nosnou myšlenkou - lom světla jako paměť slince, čelo protu ustupujícím zdem, nezměrná rozteč kroků. Opravdu krásná, tak krásná že náhrobní kameny tíží už moc.