Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak jsme svorně žili v jednom domě aneb zabij si svého souseda

20. 03. 2009
37
58
6475
Autor
čučenka

Člověk vydrží hodně.. někdy tak moc, že se až diví.

Tak jako má každá rodina svou černou ovci, tak i mezi nájemníky jednoho domu se najde někdo, kdo těm slušným, čistotným a po většinu času střízlivým členům bytového družstva poskytne možnost srovnání s jejich naprostým opakem.

My jsme měli Radka. Radek měl sametově hnědé oči, duši umělce a extrémní náklonnost k jakékoli lihovině. Pod jejím vlivem se však měnil ve zběsile agresivní individuum, schopné vyrazit zuby každému, kdo by se na něho třeba jen káravě podíval.

V činžáku o pěti bytových jednotkách osídlených většinou slabými a slušnými jedinci nebojovného ražení (až na Katčina manžela), zanechávala jeho noční extempore nezapomenutelný dojem. Poté, co se po příchodu z tahu uklidnil rozkopáním dveří ve svém zdevastovaném bytě, pustil si rádio tak, aby oblažil všechny nájemníky a spokojeně usnul. My se naopak všichni probudili. Někdo z nás pak šel zkusit vypnout jeho hlavní jistič, což někdy vyšlo a někdy nevyšlo. Delikvent se občas náhlým tichem probudil a hulákal, že tu svini, co mu vypnula jistič, podřeže. Potom jsme většinou volali policejní hlídku. Jakmile pod okny zastavil vůz s majáčkem, zalezli nevyspalí pracující do peřin, aby urvali aspoň trošku spánku, protože průběh další akce nám byl již dlouho znám. Bezmocnost příslušníků by byla až dojemná, kdyby nebyla spíš smutná. Zabouchali Radkovi na okno, on se vyklonil a z bezpečí domova dával těm uniformovaným mužům znát svoji převahu. Zásadně jim tykal (ostatně s většinou se již léta znal) a na jejich domluvy odpovídal ve stylu, že on platí nájem, takže má právo si ve svém bytě dělat, co se mu zlíbí, protože platí nájem, ne? V těch pohnutých časech jsem používala žluté špuntíky do uší značky Ear Clasic, které jsem si brala v práci z krabic pro tkadleny.  Dalo se s nimi spát a ani moc netlačily v uších, když si na to člověk zvykl.

Z celého osazenstva domu měl Radek slabost jen pro mě. Patrně proto, že když jeho ožralý otčím takzvaně „dělal pořádek“ s jeho matkou a dalšími 3 dětmi, já jediná tam neohroženě vešla (zuřivost mě zbavuje strachu) a sdělila překvapenému ochmelkovi, že jestliže okamžitě nepřestane, zavolám na něho sociálku i příslušníky VB. Ubrečenému nejmladšímu děcku jsem dala čokoládu a nejstaršího Radka, který vzlykal ve sklepě, jsem pak hladila po hlavě a chlácholila.

Jak šel čas, role se obrátily a posléze řezal Radek otčíma, vraceje mu tak jeho lásku a vychování. A tak mu rodiče ještě rádi přenechali byt, když se přestěhovali o pár set metrů dál do rodinného domku po babičce. Ve věku 25 let byl Radek už několikrát soudně trestán, většinou za ublížení na zdraví a krádeže.

*

Stručný výpis z mého deníčku:

 

Potkávám  celkem střízlivého Radka. Rozhořčeně si mi stěžuje na ty svině (eufemizmus) policajty, kteří mu napočítali 30 tisíc škody, zatímco on za tu utrženou bočnici z náklaďáku dostal ve sběru sotva pár stovek. No není to nespravedlivé? A když přepadl chlapa, kterého obral o peněženku, tak ten hajzl práskl, že měl Radek nůž a tudíž to kvalifikovali jako loupež a ne jako prostou krádež. Svinský svět, všichni se proti němu spikli.

*

Radek se zamiloval. Stěhuje si k sobě o 17 let starší družku Irenu i se synem. Nastávají o něco lepší časy. Chvíle jeho střízlivosti se prodlužují, ale Irena se chce družit a chodí si po domě půjčovat cokoli k jídlu nebo peníze. Také bývá bita a nikdo z nás nechápe, co ji u Radka drží.

*

Noční velmi hlasitá roztržka u Radka. Irena je zbita a zkopána ze schodů, načež utíká k hlavní silnici a v zoufalství si lehá na vozovku. Radek poplašeně pobíhá po krajnici a prosí, aby to nedělala. Po nějaké době ležení se objeví auto a Irenu úslužně přejede. Komplikovanou zlomeninu nohy si pak léčí asi rok. U Radka.

Všichni jsme vyslýcháni, jestli někdo z nás neviděl, jaké auto Irenu přejelo. Já to viděla, volala jsem záchranku a mohla jsem tak potvrdit policii, že to nebyli jejich kolegové, kteří se tam zjevili krátce po činu. Policista si viditelně oddychuje.

*

Irena opouští Radka, vyrazil jí zub a zlomil ruku. Přijde se se mnou rozloučit a šišlavě mi sděluje, že Radka sice stále miluje, ale už se s ním nějak nedá vydržet.

*

Radek si k sobě stěhuje dva bezdomovce, aby se necítil tak sám. Občas je oba bije, aby si pobyt u něho zasloužili.

*

Zvoní zvonek, jdu otevřít a za dveřmi se kymácí Radek. „Pani susedko, možete mi pomoct? Jsem bodnul Mirka nožem do nohy a teče mu krev.“

Ptám se kam přesně do nohy… naznačuje stehno nebezpečně blízko tepny. Beru tlakové obvazy a jdu zachraňovat. Cestou Radek dochází k poznání, že se vlastně přiznal a proto mění výpověď. Mamlas Mirek mu naletěl na nůž, když on, Radek, si chtěl jen ukrojit chleba. Vlastně ne,  zakopnul a spadnul na střep, tak to bylo. Mirek sedí na posteli, na sobě plechové rifle, krev skoro vystřikuje, takže to přes rifle stahuji tlakovým obinadlem a jdu volat sanitku. Doma si uvědomuji, že jsem až po lokty zbrocena laboratorně neprozkoumanou krví a na rukou mám spoustu škrábanců od naší kočky.

Ošetřený Mirek  šupem poslán domů, neplatí si zdravotní pojištění.

*

Přijíždí auto s modrým majáčkem, dole je halas a  většina nájemníků se těší, že Radek bude příští léta trávit v zařízení na státní útraty. Marně. Policisté opouštějí prostor.

Radek na mně zvoní a prosí, aby si mohl zavolat na kriminálku do města, neb místní policajti ho chtějí neoprávněně zatknout. On nic neudělal, Mirek přece spadl na střep. Zcela konsternována sleduji, jak Radek žádá o policejní ochranu před policajty a je nekompromisně odmítnut.

Odchází znechuceně a na chodbě huláká, že dneska někoho zabije. Moji kluci potěžkávají dřevěné meče a pak se rozhodují pro těžkou soustruženou nohu od stolu, kterou mají v pokoji jako solitér. Já natáčím do kýblu vodu a dezinfekci a drhnu podlahu, neb si Radek vyzul boty. Kočka je z toho pachu nepříčetná a mi je špatně.

*

Vracím se domů, Radek sedí na schodech a má zafačovaný krk.  Ukazuje mi zašitou ránu, někdo v hospodě ho sekl střepem z krýglu, fakt skoro u tepny. Jsou to hajzlové a vrahouni. Prosí mě, jestli bych mu to nepřevázala. Jdu pro obvaz a promlouvám Radkovi do duše. Slibuje, že nebude chodit do hospody.

*

V noci mydlí své dva bezdomovce a ti hlasitě naříkají. V bytě nad Radkem bydlí moje kamarádka Katka se svým manželem, kvartálním alkoholikem. Ten je momentálně v abstinující fázi, tudíž nerudný a ještě se mu mimořádně nepodařilo usnout ihned po příchodu domů. Rozkaceně vbíhá k Radkovi a strašně mu nařeže. Bezdomovci se radují, načež Radka soucitně sbírají ze země. Do rána je klid.

*

Radek mě prosí o převaz rány, která se mu otevřela po zásahu souseda. Docházejí mi obvazy, načínám  autolékárničku.

*

Zvonek se ozývá tentokrát už odpoledne, Radek mě prosí, jestli bych ošetřila jeho kamaráda, obvazy tentokrát  potřebovat nebudu, Mirek náhle ochrnul. Jdu dolů, Mirek leží na ušmudlané posteli a praví, že spadl na záda přes zábradlí. Hybnost má zachovanou, jen prý necítí horní část těla. Sanitku nechce, chce, abych si k němu sedla a chvíli ho držela za ruku. Taky by si ještě přál čaj. Volím pouze čaj a nesu Radkovi nenačatou krabičku s ovocnou příchutí.

*

Zima skončila, bezdomovci se někam odstěhovali. Nevíme, jestli se máme radovat, nebo ne, ale za pár týdnů se k Radkovi stěhuje jeho mladší bratr Jacek a začínají žít bohatým nočním životem. Teror v domě se zhoršuje, náš dům je pravidelným cílem policejních výjezdů.

*

Jacek se zamiloval a přivedl si do brlohu k Radkovi nevěstu. Dívka vypadá podivně a zdá se, že jí nevadí život v holobytě, ve kterém není teplá voda, není čím topit, podlaha je vystlána střepy, všechny dveře jsou prokopnuté a zdi postříkané krví bezdomovců.

*

Všichni chodíme jak mátohy od nevyspání, věčně ožralí bratři řádí po domě jako utržení z řetězu, po nocích radostně bouchají na dveře ostatních nájemníků, budí je zvoněním a výhrůžkami zabitím a pouštějí si opravdu velmi nahlas rádio. Policie působí  bezmocně. Sázíme tedy na porušování domovního řádu a jako nájemníci píšeme stížnost na obecní úřad a na bytovou správu.

*

Jacek strašlivě zmlátí svého otčíma, který je v noci neprozřetelně navštívil a dožadoval se svých 200 Kč. Otčím se doplazí po schodech o patro výš, krvácí za Katčinými dveřmi a upadaje do bezvědomí na ně z posledních sil bouchá. Katka se bojí  otevřít, volá policii a poté drhne schody.

*

Radek napadne nožem Jackovu těhotnou nevěstu, Jacek volá policii a pod její ochranou opouštějí Radkův byt. Radek výhružně diskutuje s policisty a zakopává si o vlastní nohy. Ráno je pokryt podlitinami.

*

Tak jde čas den za dnem, týden za týdnem, ve stejných kolejích, stále stejně bezútěšně.

 

A tehdy jsme se s Katkou rozhodly, že nezbývá, než sáhnout po poslední instanci a naději a použít proti Radkovi magii - i když se to nemá.

Ale to už je další příběh…


58 názorů

Sebastiana
04. 12. 2009
Dát tip
teda, ty máš ale nervy!

Robinia
24. 09. 2009
Dát tip
A po tom všem tě nepřešel humor ?!!!!

Vaud
20. 08. 2009
Dát tip
ty jo - z toho uplne mrazi * taky jsem mel neprizpusobive sousedy alkoholiky, kteri usnuli ozrali ve vane a vytopili byt pod sebou a kdyz si poskozeny soused prisel stezovat, tak ho zmlatili...

Bíša
01. 07. 2009
Dát tip
!!!

Binna
02. 06. 2009
Dát tip
super příběh, skvěle a chytlavě napsaný, a už nebudu nadávat na souseda, že si nahlas pouští hudbu... :D určitě tip

Agnes_witch
16. 04. 2009
Dát tip
Tvá rodina včetně Tebe a kočky prokazuje nesmírnou odolnost a životaschopnost v krizových situacích podmínkách, a proto si zasloužíš * ;)

Puzzle
01. 04. 2009
Dát tip
Výborně napsané!!!

clovrdik
27. 03. 2009
Dát tip
:-)) skvěle napsaný :-)

macecha
27. 03. 2009
Dát tip
bezva napsané. Já zase bydlím v pečovatelském domě a jsou tu skoro samí důchodci. Ale nenávist a nesnášenlivost je mezi nimi ohromná a dělají si takové naschvály, které já bych fakt nevymyslela a to si myslím, že mám hodně bujnou fantazii. K nám policajti nejezdí, ale hasiči často. Občas někdo zapomene zavřít vodu, vypnout plyn, někdy hoří parkety. Líčím několikrát za rok. O zničených věcech nemluvím. Pomluvy nemám ráda, ale slyším je ze všech stran, asi proto, že jsem nestranná a k ničemu se nevyjadřuji.Když mě někdo odchytí na chodbě, poslouchám, kývám hlavou jako osel a jen říkám " to jsou dneska lidi!?" Další komentáře si odpouštím.Každému dám za pravdu, aniž bych jmenovala a utíkám. To jsou prostě paneláky, nebo domy s více byty. Tam si sousedy nevybíráš. Povídka excelentní - už se těším na pokračování. ***

Rani
26. 03. 2009
Dát tip
raz som z lenivosti vyhodila nevyseparovaný odpad do smetiaku, tak mi hneď ráno zvonila aj s mojím vrecom vytiahnutým z koša pri dverách...

Rani
26. 03. 2009
Dát tip
nie........ :D ale vyzerá tak.

čučenka
26. 03. 2009
Dát tip
bachařku? V koncentráku? A to ještě baba žije?

Rani
26. 03. 2009
Dát tip
no... to u nás by bola okamžite zjednaná náprava, lebo naša domovníčka robila bacharku v Buchenwalde.... :D

guy
25. 03. 2009
Dát tip
je to moc bezva! myslím, že jsem v počtu hlasitých rozesmání při četbě jednoho díla právě vytvořil osobní rokord :-)

guy
25. 03. 2009
Dát tip
je to moc bezva! myslím, že jsem v počtu hlasitých rozesmání při četbě jednoho díla právě vytvořil osobní rokord :-)

jejdavilda
24. 03. 2009
Dát tip
co je na archaismech špatného? Kdyby kritici psali dobrá dílka třebas archaicky tak bych je měl rád

martinez
23. 03. 2009
Dát tip
he he - až včil mi došlo - nějaká martinez tu bodrou moravštinou šíří osvětu ohledně češtiny... tož až bude někde něco třeba ke španělský vesnici, zavolejte si mě :oD

čučenka
23. 03. 2009
Dát tip
No dyť jo, hani martinézová, taky jsem to tak používala, ale ten přemoudřelý kritik mě tak zjančil, že jsem od toho upustila, páč jsem se domnívala, že je to již archaismus. :-) A za pochvalu děkuji.

martinez
23. 03. 2009
Dát tip
ste mi tu daly, s češtinou teda - zájména vám nesu, abyste si o- nebo u- nebo prostě věřily... já osobně používám jako pomůcku tvary tě, tebe a tobě dyž su na vážkách esi mě, mne nebo mně :o) a tentam a totam existuje oboje - dyk je to pro různý rody! (aj tatam a tytam a titam... :oD jinak tuten spisek je skvělý (co do zpracování, obsahově to nepřeju nikomu), chcu pokračování :o)

hanaot
22. 03. 2009
Dát tip
checht. no díky..

jejdavilda
22. 03. 2009
Dát tip
hi hi, pro mě za mě, chi chi, piš si, hi hi, jak umíš, chi chi

hanaot
22. 03. 2009
Dát tip
milej Vildo, promiň, ale smát se soukromě neumím. A i kdybych uměla, dělat to nebudu. Těžko se můžu smát soukromě, když se směju něčemu zde řečenému.. vypadá to, že mi asi neporadíš.. Tobě připadá hi hi a chi chi nějak závadný? Znám dost lidí, kteří to taky občas použijou a mě to zas tak moc závadný nepřijde..

jejdavilda
22. 03. 2009
Dát tip
vyjádři to normálně, směj se soukromě a piš veřejně

hanaot
22. 03. 2009
Dát tip
jejdavilda: sorry, jejdo, ale já se často chechtám, tak poraď, jak to literárně vyjádřit bez smajlíků?? Kromě toho jsem opravdu psala z ústavu.. tedy až dnes - psala jsem z práce a to je skoro ústav.. :-(

jejdavilda
22. 03. 2009
Dát tip
Tedy žádám. Předpokládám , že na mé překlepy si již většina zvykla

jejdavilda
22. 03. 2009
Dát tip
řádám hanaot aby nepoužívala hi hi a chi chi neboť to vypadá, že píše z ústavu

Onna
22. 03. 2009
Dát tip
jj - super, to následující je to, co bych asi taky potřebovala - alespoň občas - vždyť víš!

připomí ná to film "je třeba zabít Sekala" :o) ještě že bydlíme na samotě...

hanaot
22. 03. 2009
Dát tip
totem je tentam? :-)) tak to pak bude asi tamtam...-))))

hanaot
22. 03. 2009
Dát tip
hi hi.. mně se to taky líbí, já mám ostravštinu ráda, ale mi tady vyčítali, že říkám tentam a ne totam a že prej se má psát spisovně.. :-)))

hanaot
21. 03. 2009
Dát tip
chi chi.. proč by nemělo existovat? jistěže existuje je to 3. pád zájmena já. Má dva tvary mi a mně. Máš pravdu, že důraz je na tom "já", ale "Mi je špatně." se normálně česky říct opravdu nedá.. http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=j%C3%A1_1&ref=j%C3%A1

čučenka
21. 03. 2009
Dát tip
hanaot: to jsem si myslela taky, kdysi nás to tak učili, ale kterýsi kritik mě tu poučil - slovo mně už neexistuje, ostatně koukni se do pravidel on line, fakt tam není. Nemůžu napsat je mi špatně, protože důraz je na slovo mi. Věta - kočka je nepříčetná a je mi špatně - zní fakt nesmyslně. Řekla bych tedy, že se nejedná o ostravštinu. Jinak všem moc děkuji za milá slova a dočtení do konce :-)

Vaud
21. 03. 2009
Dát tip
ještě se k tomu vrátím až bude chvilka ale těším se!

Tak tohle je opravdu znamenité. Jako autor rosteš rychlostí lesního požáru. Přestávám tě obdivovat a začínám ti závidět.

hanaot
21. 03. 2009
Dát tip
prima napínavé.. kdysi jsem si podobné individuum nastěhovala do baráku (já v něm tehdy ještě nebydlela) za účelem rekonstrukce.. Už navždy máme některé zdi nakřivo a taky moje pověst ve vsi, kam jsem se měla přistěhovat má od té doby stálé šrámy.. jenom: "Kočka je z toho pachu nepříčetná a mi je špatně." buď "je mi špatně" nebo "mně je špatně" "mi je špatně" je velmi milá ostravština, ale protože to není celé napsané v nářečí, tak se to moc nehodí.. :-))))

damaxy
21. 03. 2009
Dát tip
smutné, bezútešné a skutočné

Janina6
21. 03. 2009
Dát tip
Dobré! Nejen, že si člověk při četbě uvědomí, jak jeho vlastní starosti jsou malicherné... :-) ale především je to dobře napsané.*

jejdavilda
21. 03. 2009
Dát tip
Já ? Agresívní? Jsem jak beránek. jen nemám rád lidi co si furt stěžuji na nepodstatné věci. Ale chápu, že to chce vývoj, člověk nadává na chřipku, ale když nedejbože ochrne, tak s láskou vzpomíná na chřipku. Ostatně vagan to pochopil

kunka
21. 03. 2009
Dát tip
klasika v našich končinách, bývalý sused, ktorý býval nad nami(na dvojke)lozil domov po bleskozvode, lebo furt stratil kľúče, potom ho stade drblo a všetci ho zachraňovali :-)

Hesiona
21. 03. 2009
Dát tip
Jejdavildo, nejsi nějakej agresivní?!? To abych se tě bála potkat! :o)))

Impresse
21. 03. 2009
Dát tip
fakt dobrý...*

jejdavilda
21. 03. 2009
Dát tip
jednoznačně nejlepší tvé dílko. Čtenáři píšící uskuhrané veršíky či prozu (viz Octopusovo srcervoucí motto-" Život je pakáreň ´) by se měli zamyslit, na co si vlastně stěžují ( to nemluvím o zhoubnývh chorobách a tragických umrtích blízkých). Když už jim nemůžeš dát facku k tomu, aby se probudili, přestali skučet a začli dělat co je baví, tak snad aspoň takovéto dílka jim časem pomůžou prozřít. **************************

čučenka
20. 03. 2009
Dát tip
Díky, Johanne, jsi hrdina - číst něco tak dlouhého a v češtině :-)

Výborné...opäť som prečítal dokonca a priznávam,že by som si poviedky pod tvojou hlavičkou dokonca aj kúpil a to je už čo povedať od zaritého neprajnika prózy. Takže tip

čučenka
20. 03. 2009
Dát tip
díky, tos mě potěšil - já jsem to zkracovala a zkracovala, aby to vůbec někdo dočetl až do konce - mám těch zážitků fakt mraky.. :-)

čučenka
20. 03. 2009
Dát tip
Díky, viki, že bych někdy trumfovala Novu, to mě nikdy nenapadlo :-))

čučenka
20. 03. 2009
Dát tip
No, my se chtěli stěhovat všichni, ale nebylo kam.. :-)

čučenka
20. 03. 2009
Dát tip
Dozvíš, neboj - ale já to nemohla nacpat do jednoho příběhu, bylo by to dlouhé k nepřečtení :-)

Hesiona
20. 03. 2009
Dát tip
Jé... já jsem se těšila, kdy se dozvím, jak to dopadlo. :o(

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru