Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKolikrát...
26. 04. 2009
18
17
1652
Autor
woman
déšť padá na rákosí
vidíš ty kruhy na vodě?
a co ptáky
choulící se pod listím?
na co asi myslí
/na co asi myslíš/
říkám
nikdy nepochytáš všechny kapky
a ty mi nevěříš
říkáš
jsi tak hrozně moc krásná
a já ti už nevěřím
kolikrát člověk odcházel
a vracel se zpět
kolikrát člověk miloval
a neměl proč
lidi v tramvajích voní
po cigaretách
a burskejch oříšcích
tak neříkej
že nemáš se proč vracet
proč vracet se
do říše snů…
a vracel se zpět
kolikrát člověk miloval
a neměl proč
lidi v tramvajích voní
po cigaretách
a burskejch oříšcích
tak neříkej
že nemáš se proč vracet
proč vracet se
do říše snů…
pomalý vydechování
do vody
s otevřenejma očima
abych viděla ty velký bubliny
řasy a kameny a ryby a svoje nohy a škeble
abych viděla ticho
který konečně nekřičí
pomalý nadechování
do vody
s otevřenejma očima
abych viděla ty velký bubliny
řasy a kameny a ryby a svoje nohy a škeble
abych viděla ticho
který konečně nekřičí
pomalý nadechování
17 názorů
zblblýptáček
07. 07. 2010nonamebeast
18. 05. 2010Kiwagamo´ag
16. 04. 2010
Ruší mě ty krapet klišoidní momenty (viz začátek první sloky), naopak se mi libí jakože letmý zmínění nedůležitejch věcí, který vnímam jako nejzásadnější.
*
Lucifer`s Angel
28. 04. 2009Nonchalance
27. 04. 2009
tak já nebudu nic říkat, jen si myslet, že je fajn, že woman zase píše (i když vím, že jí asi není fajn...)a i když pomalé, je to pořád nadechování, vždycky je malé malinké zrníčko naděje. a svět má otevřené dvěře. tak jen mít otevřené oči...(alespoň pro psaní to stojí za to)