Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCoda zakázané lásky
13. 10. 2009
30
34
4191
Autor
sestricka.slunicko1
A tak se vrátil
zahrát mi poslední větu
codu co vynechal
skořicově voněl pro mou lásku
a já bála se rána..
země dotýkali jsme se jen špičkama
valčíkem milenců
co si kroky nemuseli napovídat
tiché trylky po celém těle doznívaly ráno
a pak odešel..
ještě ho cítím mezi prsty
když hraji na piáno
a moknou mi notové listy
když jemu ano
nemohla jsem říci..
34 názorů
sestricka.slunicko1
28. 12. 2009
sestricka.slunicko1:
Člověk si občas musí zablbnout, jinak by se z dnešní doby zbláznil...Kdybych to přepískl, pískni...;o)))
P.S. A u Tebe je fakt fajn..;o)
sestricka.slunicko1
22. 10. 2009
Zakázaného největší krajíc
/šeptám, cpu se jak bláznivý!/,
ještě ne stařík a už ne zajíc,
líbí se mi tón mazlivý...
Skořice vůně i mně je blízká,
dávám si ji i do kafe,
a v očích zas mi vesele blýská,
když přelouskám si verše Tvé§
Vyslanec nebe, andílek něžný,
tak alespoň mi připadáš,
něžňounce bílý zajíček sněžný,
ač někdy ďáblíkem se zdáš!
P.S. Samozřejmě odjinud vím, že už jsi maminka, ale přesto ten dojem něčeho něžně milého přetrvává. Tak krásné a vemlouvavé bývají Tvé veršíky...No, snad jsem Tě těmi svými alespoň trochu pobavil a potěšil! Je to v podstatě ptákovinka, taková reflexní poezie. Chtěl jsem jen vyjádřit, že si chodím na Tvoje stránky pro neopakovatelný pocit něhy, léčím si tu svoje splíny dávkou Tvojí něžnosti...Piš tak dál!;o)))))))))))))))))))