Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStísněná
Výběr: Krytyk, Markéta, Pacer, Print, a2a2a
13. 12. 2009
37
27
3016
Autor
Nérea
Lavina hlubokého smutku
vydýchané ticho
rozdrcený šelest
prášek vážený na gramy
Série stejných otázek
a určité neodpovědi
Mám
nastavený úsměv
předříkané bonmoty
a navštívenku s cizím jménem
- Spasitel -
obmotá si mne kolem pasu
použije
nespasí
Po kapsách upomínky
na dávné dluhy
rýhy na dveřích
na duši exekuce
Za trochu štěstí…
šla bych krást
27 názorů
Jít krást právě může být pro někoho štěstí. ÷))
Ale vážně: hezkej textík, ta melankónie ÷) je do něj "vpletená" s jemnocitem. *
Adamova Eva
31. 12. 2009Edmund_Broyd
26. 12. 2009Talu ben Kohelet
24. 12. 2009blboun nejapný
20. 12. 2009
S grácií každý veršík a na konci mnohonásobně zvednutá opona! Úklona, ne pukrle!*
Být každá sloka na jedné stránce, tak bych neotočil. Zbytek velmi dobrý až výborný. TV
zvláště druhá polovina a závěr. Z básně je cítit, že autorka docela přesně věděla, co chce vyjádřit... žádné tápání, kruhy, odbočky... závěr tuto tendenci podtrhuje
t,v
obavy, zachmuřenost, ale ne beznaděj - tohle tam vidím a je to pěkně napsané *