Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seK sobě blíž
06. 03. 2011
29
23
2540
Autor
Robinia
Po prstech se vracím k našim vyhlídkám
nic
už mne nezastaví
kamenným polem
až k řece
svázaná lanem
vrostlá do úzkých stěn
temné cestičky
vychozené potají
setkáními v hodinách
mezi psem a vlkem
poztrácené tretky
poklady bez ceny
vstupuješ do ticha
do paměti
za horizont
a možná za ním už víc není
jen zachycené poslední vydechnutí
dne
největší poklad v tobě mám...
23 názorů
Ten konec, poslední sloka a poslední verš... to úplně srdénko zaplesá. Díky za to
sestricka.slunicko1
07. 03. 2011blboun nejapný
07. 03. 2011
mám ráda tahle vyznání, která jsou napsaná jen z čisté touhy je napsat. *
Navzdory, že hodina mezi psem a vlkem je dost často ke čtení (malá piha na tváři díla) je to zase jedna z lyrických básní v poloze života viděná nadšenýma očima přes filtr vkusu. *
100Wzarovka
06. 03. 2011
Zase ta hodina mezi psem a vlkem. To je snad všude. Už mě to připadá jako klišé.
Ovšem jinak se ti báseň povedla.