Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLabuť
Autor
Zbora
Na druhém břehu už skrze šero
nevidíš, jestli to je zlomený kmen, kus
sloupu nebo postava. V tomto odbytém
kraji tam možná někdo krmí labuť.
Labuť tam je, není to kus sněhu, ale
postava se nehýbe. Na okamžik
zapochybuješ. Pak zavoláš přátelsky
přes proud „haló, krmíte tam labuť?“
Kmen se pohne, o překot sype obsah
sáčku do vody a spěšně se ztrácí,
sežehnut plamenem ozvěny.
23 názorů
Vysvetlenie nemáme, došly, zeptejte se příští týden.
Ale díky za čtení a zamyšlení :)
Celá „úvodná“ scéna ma vtiahla, ale tá záverečná metafora na mňa pôsobí dajako okázalo a vôbec nepatrične. A, pravdupovediac, ani som jej neporozumel. Neuspokojil som sa. Žiadam vysvetlenie! :)
kouzelná_květinka
18. 07. 2013baf! :-)
se taky přidám troškou do hlubin...
poslední řádek neee
jinak je to skvost :-)
jejdavilda
07. 05. 2013a děcka v Africe nemají co jíst