Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRůžena
Autor
Gora
byla ráda za déšť
vodu chytala do vědra
děravým okapem
v místnosti svítila
očima koček
volávala - Bubúš – Jutúš – Péééťo!
a - pane - neviděl jste našeho Petra?
kočky olizovaly zaschlé škraloupy
z hromady konzerv od tatry
- nachytejte si brouky a žížaly!
ale pokaždé je vzala na noc k sobě
tam kde párou z hrnce zaháněla zimu
až se na stropě srážela
v kondenzovanou samotu
73 názorů
dobrý sci-fi (pravda, moc nevím o čem to je) ale je to napsáno vcelku dobře
Teď jsem báseň objevil. Vměstnala si do ní Růženu dojemně, stejně jako do povídky.
Musím dodat, že je přímo nádherná, kloubí se v ni vřelost, čistá forma bez jakéhokoliv balastu a sentimentu a spontánní důvěra v téma
Tato báseň mi nějak unikla, je to ten typ, před kterým se skláním a který vychází z tvých zkušeností, ale především z tvé empatie. Moc hezká.
Inko, děkuju, tak trochu biograficky píšu novelu Lánov, chtěla bych ji v řádu měsíců dokončit, a pak nějakou delší ukázku jistě vložím i sem..díky za zájem.
Iri, ta Tvoje dilka postupne oteviraji Tvuj svet... a mozna by byla tajimava ne povidka, ale cela kniha ze Tveho zivota...
Kondenzovaná samota - skvělý obrat! Dodalo to celé básni úplně jinou dimenzi. Mám rád takové závěry.
Irenko. slova jsou jen slova, ale vyzařující asociace při čtení (i nahlas) dává plný prožitek. Kdo se tomu nebrání, získává odměnu.
Dokonalý obraz podzimní atmosféry. Ten tísnivý kondenzát jde až pod kůži, ale autorka ho jemně osvětlila očima Bubuše, Jutuše, Péti a Ruženky. Krásné.
orane, dík, měla jsem obavu, že mne vynecháš...díky za názor, ještě na to kouknu...
Hanko, děkuju, no, nic jiného mi nezbylo, kam by se poděly...díky a zdravím na spřátelené Slovensko:-)
krásna i keď smutná... super, že si ju prichýlila i s mačičkami, si priam rozprávková duša
Evženie Brambůrková
28. 10. 2018Líbí se mi./T
Kočkodane, tak pohlaď čtvero hřbetů, jistě se mají královsky a nemusejí hledat brouky a žížaly, a děkuju...
Jitko, díky, ještě kouknu na děravý okap:-), ale aby vůbec něco zbylo...na očích koček musím trvat...neměla elektřinu...
Dříve mi kočky taky mnoho neříkaly, než jsem adoptovala p.Růženu i s desítkami jejích...
gabi tá istá
28. 10. 2018obzvlášť vydarená*
A mně to zase připomíná mou báseň "kočičí den a kočičí noc". A tu povídku o Růženě si vybavuji taky. Dnes v tak slavný den bys mohla mít vzletnější myšlénky... (nic ve zlém - je to za T*)
Zajíc Březňák
28. 10. 2018Někoho mi to velmi připomíná, takže za připomenutí a za oči koček Tip. Na venkově je ostatně více takových samotářů a samotářek, podivínů a podivínek, samorostů obývajících rozpadlé chalupy... Řekl bych, že jsou na tom o chlup lépe než bezdomovci ve městech, ale jen o chlup... a koček tu je taky dost...
ano, je stálým zdrojem...dožila u nás, jak píšu bixley...něco takového, v čem žila, jsem nikdy neviděla...tedy v současné době...hodně jsme si užili při chytání jejích divokých koček a dopravy na veterinu kvůli kastraci...o tom taky někdy napíšu...
bixley, snad nebude vadit, když napíšu, že Růženu jsem v tom "domku" našla ležet se zápalem plic, kolem asi dvacet koček, a pět let žila pak u nás..umřela v 85 ....díky za přízeň
qí - a právě tím kondenzovaným koncem jsem si jista...po svém způsobu ovšem...to je teď, v tento okamžik....díky, že píšeš popravdě...
Myslím, že o Růženě jsi napsala i povídku. Tentokrát jako báseň. Růžena byla jistě zvláštní žena a zaslouží si to. Moc pěkné. Tip.
st.Rendl - neznám, ale kouknu po tom autorovi...díky, hodně mne to potěšilo i povzbudilo!
V místnosti svítila
očima koček
ale pokaždé je vzala na noc k sobě
tam kde párou z hrnce zaháněla zimu
až se na stropě srážela
v kondenovanou samotu
Pěkná a hodně smutná báseň, vystihující chudobu a samotu. TIP