Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFénix
21. 06. 2003
34
0
2959
Autor
Elyanne
Znala jsem příběh o ptáku rudém,
jenž žhnul a planul s noblesou
Za sto let shoří, a co z něj zbude,
podzimní větry roznesou.
Když se však popel do vzduchu vznese,
v šedivém mračnu pod mraky
v plameni bílém zas vylíhne se
Fénix, co věří v zázraky.
Zpola jsem Fénix, snad se jím stanu,
nic jiného bych nechtěla.
Ačkoli uvnitř hořím a planu,
stále jsem hromádkou popela.
Je to úžasně přesné ...... až je mi z toho trpko, jak dobře mi to sedne - asi proto, že to není konfekce :-))))
A tip nelze nedat .....
Je to perfektně napsáno, nevím co jiného ještě dodat... snad jedině * :)
silné,
pomíjivost snad není absolutní... zbývá věřit, každodenně vírou vstávat z popela
*
cekanka_ucekana
22. 06. 2003
Obcas se citim velmi podobne jako ten tvuj fenix.horim a jsem jen hromadkou popela
jenž žhnul -- krkolomne;
mračnu pod mraky -- snad zamer, ale nelibi se mi;
obcasne kolisani rytmu
Pointa je ovsem skvela... za nadhernou posledni strofu pravem *
trošku jako At a Kr .... ale když si přečtu víckrát a nechám splynout své pocity s tvými, tak už nevadí ***