SVÍTÁ (Love Hurts) - 3. kolo SuperStar
SVÍTÁ(LOVE HURTS)Vstáváráno,vůní, kávouz polštářůstín snůsmývák ránuRáno procitá,svůj vzkaz v záclonáchpíše milenkámkřídlem skřivaním:svítá,ooh-ooh,svítáVzácnéchvílezastýláme,po římsáchdech tvůjstékák ránuRáno procitá,svůj vzkaz v záclonáchpíše milenkámkřídlem skřivaním:svítá,ooh-ooh,svítáLásku námzas úsvit vzal,v kalužíchspí prokřehlá,lásce mží, když vstává den,pálí na řasáchRáno procitlélásky rozdělí,píše milenkámsvůj vzkaz deštivý:svítá,ooh-ooh,svítá,ooh-ooh,svítáRáno v ulicíchlásky vyplaší,dotek studený,chladná dláždění,svítá,ooh-ooh,svítá,ooh-ooh,svítá
Melodii lze spustit ZDE:
http://www. youtube. com/watch. v=L2BjJbKQkgc.
Balada o jezu - 2. kolo SuperStar
JEZNa tvář mi spadl první list. Dík za to pohlazení, lásko. Dá se z něj toho tolik číst. A z dálky zvoní Katčin smích.
SRDCE ROBOTA
LUCKY Listopadu kvapem dohořívala svíčka. Sněhové vločky tam někde nahoře už začínaly listovat v módním katalogu a vybíraly z nabídnutých fazonek a střihů, aby stejně jako loni byla každá z nich originální a jedinečná. Lehoučké mžení sotva znatelně hladilo po lících studené kočičí hlavy dláždění náměstí, lemovaného ze všech čtyř stran arkádovým podloubím. Podvečerní stmívání rozžehlo pouliční lampy, přes celý den nedočkavě dychtící po okamžiku, v němž se z nevítaných překážek na chodnících stávají žádanými nositelkami světla a krásy.
Čtvero etap života - 1. kolo SuperStar
JARO Pod bezem taje. Slévá se do krůpějí. Doteky nedočkavépramínek zhlt´. Slavičí hrdlo vzlíná,trylkuje uzarděléčervánčím ránem.
Karel Čapek - SuperStar - předkolo
Je večer, 29. září 2008.
Stmívá se, na okna bubnují zvenčí lehké prstíky dešťovým dálnopisem a meluzína zkouší svou nejnovější. Teskně a naléhavě.
Hvězdy
Setmělo se. Podívej,hvězdy osiřely. Vyšly si hledat měsíc bledý. Světlice.
Jak končívají sny
Zezlátlo listív paprscích mihotavýcha ranní mžení mu v žilách kreslíčáry života. Slunce ho oslepiloa tak teď klesá k zemiv závrati,v zamlklém okouzlení. Je říjen. Podívej -hvězdy popadaly.
Sněženka
Sníh taje do kapiček.
Jen v koutě pod jabloní
sněženka rozespalá
chce ještě snít.
Láska potichu
Odkládám milovánípro molí radovánky,motýlům neposednýmnabízí hřbet,chrání je naftalínu,v objetí nedočkavémzapíjí k molí spásesamo ten jed. V rumovém opojenínoří se do pralinek,maskuje čokoládouandělskou tvář,vteřiny navlékámena pásek od hodinek,zamčení do šuplíkůplníme snář. Krademe zakázanéa mešní vyléváme,lampy si pozhášímepro jednu louč,šátráme v prádelníkupo nicce podvazkové,stovky jich potrhámeosleplí tmou. Sypeme milování do útrob kafemlýnku,na sáčku papírovémzdobíme lem.
NEJHLASITĚJŠÍ LÁSKA
Země si vyšla
v nylonkách k nebi.
A my teď zalévaní
začneme růst.
Co pro mě znamenáš
Na sněhobílou opuku,
jež větrem, deštěm hlazená,
usedl malý skřivánek.
V zobáku žejdlík živé vody,
O naději a lásce
22. kapitola
Jak Matěj s Jakubem utekli z vojny
Bylo nazítří vpodvečer a šeřilo se, až musela máma Vokatá zapálit svíčku, aby Madlenka s Bětuškou viděly na předení. Sama si sedla ke stolu a listovala v herbáři.
"Zazpíváme si," navrhla Madlenka.
Procitnutí
Pod skálou s křídly havraními
peřínám píše epitaf.
Hrst darovaných uschlých růží,
vybledlých jak stará blůza,
Jak Hajánek pomohl probudit jaro
Sluníčko si na nebi mocně zívlo a vyklonilo se z beránčí peřiny, aby dobře vidělo. Zima smutně naposledy zazvonila na rampouchy a pak už se spěchala schovat před sílícím sluncem.
Sedla si do komína a bylo jí všelijak. Za chvíli přijde jaro a ona bude muset jít na rok do hajan.
Vrána
Pod jedličkou stojí vrána
a kráká do korun,
ať sníh je stokrát za zmrzlinu,
zobák si žádá vitamínů,
Račí láska
Na račí stezce strouhou k jezu
pomněnky ráno rozkvetou.
Ty vsadil račí mladík slečně,
když za slib věrné lásky věčné
Cestičce
Cestičko zarostlá bodláčím,
cestičko zarostlá trním,
za růží hlavu tu otáčím,
za trnkou,
Meluzína
Baletka s hlasem uplakaným
naříká teskně v komíně
a v houští
slzy spouští,
Podzimní řeka
Syrové ráno.
Řece halí dotekem mléčné prsty líc.
Kohout se skrčil v mlžném chladu
a stáhlým hrdlem v tichém šeru,
Ospalá láska
Déšť pláče půlnocí
a sílí kantilénou
i můj hlas zjih´
snad zrádnou trémou
Když pláče déštˇ
Když pláče déštˇ
a nebe slzí z šedé tváře
na úsměvy a na polštáře
náručí zralých jeřabin,
Rozpustilé slunce
Slunce mi sedlo na rukáv
a tančí menuet.
Jen atˇ si poutník jdoucí z dáli
své kejkle po libosti válí,
Babí léto
Pod nebem modrým jako šmolka
švestkám se ještě nechce zrát,
v kolíbkách tkaných babím létem
touží se prosluněným světem
Když tají vločky
Na paloučku u studánky
poslední padá tiše sníh.
Jako když sypeš z bílé slánky.
Vločkám se stáhlo na moldánky,
Ukýchané ráno
Jitro dnes kýchlo s pozdravem
a heřmánkem hned voní.
Z plátěných vyšívaných sáčků
sype ho ptákům do zobáčků,
Tam, kde to znám
Za kopcem,
polem vlčích máků,
kde země končí,
sen začíná,
Pampelišky
Slunce si sedlo do trávy
a hoří,
zlatě hoří,
rozlévá proudy žluté lávy
Trest
Zápraží. Zarostlé drnem
rozsypává se pod nohou.
Pavoučí sítě na dveřích
jsou posly pro styk s oblohou.
Ospalé ráno
Ráno nám uslo v záclonách
a nechce rušit v snění,
na okně v mlžných představách
dnes není k probuzení.
Spor
Nad skálou hřmí
a duní mesiáši.
Nanebevzetí se dnes nekoná.
Sluncem se tmí
Stín
Mánes mě kreslí olejem,
jsem něžným horizontem stínů,
jsem obzor kliček prašných cest,
jsem dálka lidem k nakousnutí,
Jarní tání
Jarní tání.
Na římsu slzí ráno
do prázdných květináčů.
Naříká pro mrazíky,
Mý krásný ráno
Podivný zákon
přijal náš stát
podivný zákon
podivný řád
Břízka
Rybník očko.
Mlýn z břehu zpívá
klapotem písně zvesela.
Mlynářku má,
Tajemná noc
Půlnocí temně saténovou
lesní roh táhlým tonem zní.
Ponocný troubí nocí snovou
zhasíná okno poslední.
Propast
Cestička úzká
jde malou vískou
lemem skal kolem roubenou.
Les šumí z dálky,
Pohádka o sněžence
Pomalu přicházelo jaro a tál sníh. Sněhuláci se chystali na prázdniny do chladných krajin, z těch teplých zase zpátky přiletěli skřivani a první čáp. Sluníčko bylo najednou veselejší, a jak se usmívalo, začalo teple hřát. Rozpustile šimralo paprskem ptáčky a větve stromů pod bradou, vlnky ve studánce, kteráprávě vyběhla z ledové skořápky, nestačily uhýbat před zlatými prasátky.
Dostavník
Dostavník
Jezero. Kolem něj cesta
kamením, blátem dlážděná.
Tajemná úzkost
Hrst pošetilých nápadů
Hrst pošetilých nápadů
Mráz zimou dých
úsměv rtů tvých
jak klíčem zamk´
Nemocná láska
Nemocná láska
Na stropě sáně pavoučí
od nich jen alej stromů
jak iluze nám poroučí
Nábřeží
Nábřeží
Toulám se nábřežím
jdu dál a zutá
chladivý polibek
Klidné moře
Klidné moře
Moře - a nic.
Jen jedna vlnka
Jen maják vztyčen na břehu
Láska na kříži
Láska na kříži
Mží hvězdám.
Snímálásce plédy.
Pokorná.