Písmák Come as you are
Come as you are
(Prolog)
Pojď ke mně, prosím.
Buď tu se mnou, buď tu pro mě.
Moje sexy trenky
Sedím doma a přemýšlím. O čem. Přeci o jídle.
Víte, co je ta největší pochoutka na světě.
Vášeň a fotbal
Vášeň a fotbal
Námět na celovečerní film (případně několika set dílný seriál) znudy napsali Petr Pour a Štěpán Feik. Látka zde zmíněná je čistě preromantického ražení a jsou jí podřízeny jak počáteční, tak koncové podmínky. Pro plné vychutnání textu je třeba se ponořit na preromantickou vlnu, kdy hlavním hrdinou je člověk pronásledovaný a drcený životem, neštěstí je jeho poduškou, bída jeho chlebem. Čtenář se však nemusí vnitřně vracet do časů, kdy byly podobné blbosti vmódě – vyprávění je umístěno do současného světa (a ukazuje se, že i tam je mu dobře) – nezbývá proto, než dodat: Všem fanynkám a fanouškům dobrého fotbalu a přidané romantiky přejeme hezké čtení.
Promluvím jí do duše
Promluvím jí do duše
Když padne vPraze sníh, je to vždycky událost. Ačkoli na něj mají moji pražští známí nutkání nadávat, přišlo mi vtu chvíli, že ty drobné bílé flíčky halí Prahu do krásného hávu, že všechno zjemňují.
Napřed jsou to ty malé nesmělé vločky, které se během vteřiny rozpustí na dlažbě, později, když země zmrzne a sníh se udrží, člověk nakoukne přes řeku a uvidí zasněžené Hradčany. Nádhera.
Zlaté hodinky
Najdete ho na každé fakultě - nenáviděného blbce. Člověka, kterým všichni pohrdají, každý se mu vysmívá a nikdo se sním nebaví. Nevděčná úloha blbce není ve většině případů to, co si tito lidé zvolili jako svůj úděl, jsou ktomu tak trochu donuceni okolnostmi a nemají mnoho na výběr. Ale neprotestují, tiše přijímají svoji roli a nakonec z ní své svaté poslání udělají.
Pár nečitelných očí
Pár nečitelných očí
Říkala, že je hodná.
Je.
Říkala, že je nesmělá.
Kázání nad hrobem
Kázání nad hrobem
Generál začal přicházet ksobě. Trochu jsem ho kopnul, aby mu to netrvalo celý den. Ohnal se rukou, ale já byl rychlejší. Uhnul jsem se a kopnul ho zdruhé strany.
Jak se nudí princezny
Asi jsem se narodila do špatného století. Ne, oprava – určitě jsem se narodila do špatného století. Narodila jsem se do naprosto debilní doby, kdy lidé místo rozumu zapojují fantasii. A upřímně řečeno, to není zrovna nejšťastnější kombinace.
Krize a já, já a krize
Krize a já, já a krize
„Tak co. Už. “
Stál jsem před zrcadlem a ptal se sám sebe. Rychle jsem mrknul na hodinky a trochu se mi při tom třásly ruce.
Maturitní ples
Maturitní ples
„Život je náhoda, jejíž realizace spočívá ve sledu různých náhod. “
-velká a bezvýznamná chvilka v životě velkého a bezvýznamného filosofa
Život se někdy chová hrozně zvláštně. Nevysvětlitelně. Příšerně.
Záhadný rybář děda Bureš
Už je to docela dlouho, co jsem jezdíval na návštěvy k jednomu známému do Bystříčka v Orlických horách. Ten známý se jmenoval Jaromír a byl to rybář tělem i duší. Obýval takový malý baráček u silnice a nenáviděl pořádek. Nad postelí měl Jaromír mapu povodí Orlice, ve skříni hned vedle saka visel neoprenový oblek a potapěčské vybavení.
Adam a Eva u veterináře
Adam a Eva u veterináře
Stalo se to jednoho parného letního odpoledne.
Adam Troska se vrátil domů z práce velice unaven. Vstoupil do obývacího pokoje, rozhlédl se kolem sebe a když uviděl, jak jeho žena Eva sedí v křesle a plete ponožtičky pro vnoučátka, raději si lehl na pohovku zavřel oči.
A s těma zavřenýma očima pohnul hlavou směrem, kde seděla Eva a povídal jí:
Dva supi
Dva supi
Tereza. Tereza. Tereza.
Zatímco kolem mě probíhal jeden z nejkrásnějších podzimů, já se nemohl na nic soustředit.
Jak jsme upálili Mistra Jana Husa
PZV – Scénář – 8. A – verze 1. 05
Dějství prvé
(na jevišti několik židlí po pravé straně, uprostřed jedna židle, na levém kraji stůl a židle)
(u stolu spí císař Zikmund Lucemburský)
jak Jura našel ve sklepě Kozla
Jak Jura našel ve sklepě Kozla
Stalo se to jedné obzvláště tmavé noci, že se sedláku Jurovi zdál zvláštní sen. V tom snu se mu zjevil samotný bůh a řekl mu, ať sejde ihned do svého sklepa a začne kopat v nejzadnějším rohu. Odměnou mu měl býti poklad ze všech nejvzácnější.
Jura se zpocený probudil, nemeškal a hned šel do sklepa kopat.
Praha - město čarokrásné
Praha – město čarokrásné
Vystoupil jsem na Černém mostě z autobusu a hned mi zasvítilo slunce zprudka přímo do očí. Trochu poníženě jsem před ním sklonil zrak a zhluboka se nadechl: jsem v Praze. První velký krok v mém životě, a já ho zvládl. Jsem v Praze, budu tady bydlet, budu tady studovat a budu tady potom žít.
Osvobození - malé nahlédnutí do duše autora
Osvobození – malé nahlédnutí do duše autora
Úvod – slovo autora
Tento text vznikal velmi dlouhou dobu a provázely ho dva záchvaty zlosti. Ten prvý vedl ke vzniku samotného textu a ten druhý k úpravě konečného poselství textu. Po prvém i druhém záchvatu vzteku (jehož příčiny raději nehodlám objasňovat) však následovalo i období klidu, jež textu významně prospělo a učinilo z něj to, co je, než stačil přijít záchvat třetí, který by patrně text zničil.
Prosím tímto vás, čtenáře, aby jste nezaměřovali na autobiografičnost textu (připouštím však, že tu v jisté formě je), ale na text samotný a na jeho formu pak neméně.
Vinný blbec
Vinný blbec
Letos na Boží hod se mi přihodila zajímavá příhoda. Vlastně není ani tak zajímavá, jako spíš poučná. Chtěl bych se s vámi o ni podělit.
Jak jsem již říkal, stalo se to na Boží hod.
Kdo má víc času
Kdo má víc času
Lékařská věda v 20. a 21. století pokročila natolik, že na světě již není zdravého člověka. Každý z nás přeci jen tu a tam navštíví svého lékaře žádajíce tu předpis, tu radu, tu papírek na vyšetření.
Adam a Eva na dovolené
Adam a Eva na dovolené
Kdesi v Tunisu, v jedné malé chatičce, za deště.
„Adame. “
Nic.
Rozhovor před smrtí
Rozhovor před smrtí
Na dřevěném stolku pokrytém novinami stál telefon. Klasický černý telefon. Vybavený spirálovým vytáčením a stříbrnými číslicemi. Stál tam na stole a vzbuzoval pocity bezmoci, beznaděje a zároveň vzkazoval světu: Budu to já, kdo rozhodne.