Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seS mrtvou Klárou v posteli
Výběr: So_what, Lorwen, sidonia
23. 12. 2005
22
4
4257
Autor
vrah
„Myslíš, že tě zabíjím?“
„Myslim, žes mě už zabil,“ řekla a hned potom usnula.
Vadilo mi, že tak lehce spí. Možná mi to vadilo víc, než pocit vraha.
Klára mi od začátku našeho vztahu říkala „Miluju tě, miluješ mě taky?“
Říkala mi to často a mně po čase došly všechny vtipy, kterými jsem se bránil. Řekl jsem jí „Ne,“ i když jsem to chtěl tajit. Je dobrý, když vás někdo miluje.
Klára spala vážně tiše. Pozoroval jsem ji a občas se zamyslel, jestli není mrtvá. Šťouchl jsem do ní. Nereagovala. Šťouchl jsem více:
„Nejsem žádná děvka,“ řekla ospale, jakoby ze snu. Přemýšlel jsem, co se jí asi tak zdálo.
Přemýšlel jsem dlouho a přitom hleděl na Klárčino mrtvé tělo.
Jednou se mi zdálo, že souložím s mrtvolou. Byl to divný sen.
Čím déle jsem civěl na studené tělo Kláry, tím větší chuť jsem na ni měl.
Nemilovali jsme se týden, ale až teď mě skutečně vzrušovala.
Tu noc jsem neusnul. Jen jsem sledoval měsíční odraz slunce na jejím těle. S měsícem byla ještě mrtvolnější. Dlouho jsem ji neviděl tak uvolněnou jako dnešní noc. Nehýbala se. A zpod peřiny bylo vidět její obnažené stehno.
Vyšlo slunce. Vzbudila se a koukla na mě. Dělal jsem, že spím. „Měla jsem divný sen. Zdálo se mi, že se milujeme.“
Pořád jsem dělal, že spím, i když mi bylo jasný, že mě prokoukla. Ona vůbec všechno hned poznala. Jen že ji nemiluji, Kláře nějak uniklo.
„Byl to vážně hrozný sen, protože jsme byli oba mrtvý. Přesto jsme se ale milovali. Strašný sen,“ řekla a šla si uvařit kafe.
„Něco takového se může zdát jen tobě,“ a šel jsem si uvařit čaj.
Mezi slazením kafe a mazáním chleba medem jsem si uvědomil, že už spolu nechodíme. Nemáme vztah. Jen jsme ve stejném pokoji. Opravdu byla pro mě mrtvá.
„Měli bychom si některé věci ujasnit, Kláro,“ v životě jsem ji tak odtažitě neoslovil – bylo to odměřené, až mi ten chlad slov projel po zádech.
„Vim, o co ti jde,“ řekla Klára a usmála se na mě. No, usmála. Spíš se ironicky ušklíbla.
„To jsem rád, že v tom máme jasno.“
Klára vstala, svlékla se a natočila boky ke mně. Pořád držela chléb namazaný medem v ruce. Ještě si nekousla.
„Myslim, žes mě už zabil,“ řekla a hned potom usnula.
Vadilo mi, že tak lehce spí. Možná mi to vadilo víc, než pocit vraha.
Klára mi od začátku našeho vztahu říkala „Miluju tě, miluješ mě taky?“
Říkala mi to často a mně po čase došly všechny vtipy, kterými jsem se bránil. Řekl jsem jí „Ne,“ i když jsem to chtěl tajit. Je dobrý, když vás někdo miluje.
Klára spala vážně tiše. Pozoroval jsem ji a občas se zamyslel, jestli není mrtvá. Šťouchl jsem do ní. Nereagovala. Šťouchl jsem více:
„Nejsem žádná děvka,“ řekla ospale, jakoby ze snu. Přemýšlel jsem, co se jí asi tak zdálo.
Přemýšlel jsem dlouho a přitom hleděl na Klárčino mrtvé tělo.
Jednou se mi zdálo, že souložím s mrtvolou. Byl to divný sen.
Čím déle jsem civěl na studené tělo Kláry, tím větší chuť jsem na ni měl.
Nemilovali jsme se týden, ale až teď mě skutečně vzrušovala.
Tu noc jsem neusnul. Jen jsem sledoval měsíční odraz slunce na jejím těle. S měsícem byla ještě mrtvolnější. Dlouho jsem ji neviděl tak uvolněnou jako dnešní noc. Nehýbala se. A zpod peřiny bylo vidět její obnažené stehno.
Vyšlo slunce. Vzbudila se a koukla na mě. Dělal jsem, že spím. „Měla jsem divný sen. Zdálo se mi, že se milujeme.“
Pořád jsem dělal, že spím, i když mi bylo jasný, že mě prokoukla. Ona vůbec všechno hned poznala. Jen že ji nemiluji, Kláře nějak uniklo.
„Byl to vážně hrozný sen, protože jsme byli oba mrtvý. Přesto jsme se ale milovali. Strašný sen,“ řekla a šla si uvařit kafe.
„Něco takového se může zdát jen tobě,“ a šel jsem si uvařit čaj.
Mezi slazením kafe a mazáním chleba medem jsem si uvědomil, že už spolu nechodíme. Nemáme vztah. Jen jsme ve stejném pokoji. Opravdu byla pro mě mrtvá.
„Měli bychom si některé věci ujasnit, Kláro,“ v životě jsem ji tak odtažitě neoslovil – bylo to odměřené, až mi ten chlad slov projel po zádech.
„Vim, o co ti jde,“ řekla Klára a usmála se na mě. No, usmála. Spíš se ironicky ušklíbla.
„To jsem rád, že v tom máme jasno.“
Klára vstala, svlékla se a natočila boky ke mně. Pořád držela chléb namazaný medem v ruce. Ještě si nekousla.
4 názory
dobře ti tak ;)
09. 06. 2007
příběh je jednoduchý, ba žádný
ve skutečnosti ani on neni nijak popsán
vlastně jsem vůbec nepsal o nich, ale o tom, co je mezi nimi
mrtvolnost nebo způsob zabití je ústřední motiv
víc jsem nechtěl, než vzbudit známý pocity
jako bys po celou dobu příběhu konstatoval, že kláru už nemiluješ. od začátku do konce. klára, to jaká je, je vlastně vedlejší. bez ní by to však nešlo. takže tam až na to konstatování, které je líbivě syrové, není nic, co by povídku udělalo nečím neobyčejným, nečím, co by zasáhlo dovnitř..
ne, nebyl jsi vtažen
nenapadlo tě napsat zprávu? to chceš mít veřejně?
vihara jsem už vyhodil
povídka musí mít zápletku? a že o tom nevim
něco jako zápletku tu klidně najdu
vihare: bejt osobní na internetu může jen blbec
nedívej se na dílo jako písmák, ale jako autor a čtenář
napsal jsem, co jsem chtěl
přidávat stránky je hloupost
kdybych chtěl úspěšnost, napíšu to pod jinej nick
kecy který se netýkaj povídky mě nezajímaj
nechápu: vrah nastavuje zrcadlo - ještě může bejt sranda
díky
teď píšeš jak stvn... :)
zvláštní hra jsou tyhle putovní nicky...skoro lepší než alternicky, nebo výměny nicků mezi autory :o)
Kdybych měl povídku hodnotit školním způsobem, tak průměr - 3
dvojku plus za zpracování a nápad, jedna mínus za pravopis, čtyřku za plytkost myšlenek, úpravu a jazykovou hloubku... celkově tři až tři mínus...
tři výběry a sedmnáct tipů je vysoce nadhodnocený stav
(nikoliv překvapivý)
jako autora se mě dotklo, že dílo, na které jsem po dvou hodinách již zcela zapomněl, je zde několikanásobně kolektivem přeceněno, než podhodnocená díla vlastní i cizí, jejichž účinek a přínos je soudě dle kritik mnohem hlubší a trvalejší
z pohledu náročnějšího čtenáře ve mne dílko nezanechalo žádných trvalých stop - jen troška prázdnoty a neuspokojení
jako konzument jásám a utíkám pod další bobulku - musím jich takových pro pouhé přežití dnes sezobat a ohvězdičkovat ještě celou kopu... (jejich výživná hodnota bývá totiž velmi nízká)
tohle neni vážná kritika, to jsou bláboly zhrzenýho uživatele
najdi si ve slovníku, co je kritika
a už jsem ti psal, že mě kecy netýkajících se povídky nezajímaj - nedělal jsem si srandu, myslel jsem to vážně
dvakrát měř, jednou řež
/vrah/
Hele proč držkuješ?
odstavce z pohledu čtenáře a autora jsi si vyžádal
a hodnocení není součást kririky?
Proč se mám v tom dál šťourat? Psát něco o chytlavých klišé tu a tam, a neméně chytlavých a osvěčených, ustálených šablonách, frázích, otřepaných jinotajích, pasážích sesbíraných tu a onde a poskládaných do další v nekonečné řadě poněkud unylých mozaik s povrchností a dokonalým make upem z komerčních časáků?
Jediné, co oceňuju, je vyvážená zručnost z citlivostí pro zdejší prostředí.
Pokud je povídka psaná účelově, je velmi dobrá až vynikající
Pokud je psaná ze srdce a s potřebou něco sdělit, je středně podprůměrná.
Proč, to už jsem napsal několikrát výše...
kririku mi sem netahej
a já ty tvý dlouhý odezvy nečtu, napiš to někomu, koho to zajímá
A tohle jsi někdy četl?
(cituji:)
Milá autorko / Milý autore,
....Je zde nepsaným pravidlem, že pokud chceš názory (kritiky) na svá díla přijímat, měl(a) bys je i ty sám(a) psát.
Vzhledem k velkému objemu děl které jsou zde publikována se právě svým názorem pod díly zapíšeš do podvědomí ostatních autorů kteří tě tak budou nadále jistě spíše číst.
Kritika neznamená jen fundovaný rozbor díla, ale i poznámku o tom jak na tebe text zapůsobil, co se ti líbilo, či nelíbilo.
vihare, já vim, že je to těžký
a l e m ě t o n e z a j í m á
votravuj stvna
Vihar: avi moc nechápu, vložíš sem větu, kterou jsem psal jinam a pak na to upozorňuješ? No, budiž, beru to jako slušnost, jako upozornění, že se někde o mně bavíš a nechceš, aby to bylo beze mne, potud díky. Nicméně - ačkoliv jsem si říkal, že na Tebe už nebudu reagovat, tentokrát prostě budu.
>>mě fascinuje ta vaše klika, jak se vzájemě podporuje a snaží se uzpůsobit celý písmák, nebo aspoň oblast prózy k obrazu svému (stejně jako Lyryk, Vella/Sonatina a hafo zdejších klanů) <<
Nejsem se STVN, ani Katugirem a ani s nikým jiným členem žádného klanu. Ke STVN mám poměrně velké výhrady, tedy k tomu jak se v kritikách a připomínkách profiluje - osobně si myslím, že by to šlo méně hulvátsky, ale je to jeho věc - nejsme ve vztahu, kdy bych ho mohl/měl usměrňovat. Katugira i STVN jsem viděl jednou v životě na srazu a povídali jsme si všhovsšudy maximálně dvě hodiny, ale nikdy mezi náma třema nevznikl žádný "podporovací klan", není to pravda. Jen jsem Ti napsal příklad autorů, kteří IMHO píší dobré (na Písmácký poměr) povídky a o psaní technicky něco vědí. To je celé. Na celém Písmáku mám jen tří kamarády, které znám osobně: Kovi, Swandrow (ta se už zase smazala), MiKeeho (hrajeme spolu v kapele) a pak jednoho, kterého považuju za kamaráda, ale nikdy jsem jej neviděl face to face a to je Rimmer. V kritikách k jejich dílům může z mé strany docházet k pozitivní deformaci názoru. Btw, Rimmera si určitě přečti - jeho povídky jsou naprosto super zábava.
Tak, doufám, že tímto máme jasno. Na Písmáku funguji jako jediná isntance a nehodlám na tom nic měnit. Nepíšu (až na jednu vyjímku prózu, protože na to (zatím?) nemám), takže nechápu jak můžu být osočován z toho, že si snažím "uzpůsobit písmák k obrazu svému" - není to pravda. Prostě rád a intenzivně čtu, a dříve více dnes méně i něco sám tvořím a proto jsme zde. Pokud mi tohle nevěříš, nebo pokud máš pocit, že lžu sám sobě, ignoruj mou osobu prosím. Neřeš má véčka ani tipy a dej mi prostě pokoj, prosím. Na Tebe jsem narazil náhodou, protože jsem záměrně hledal delší povídku, nechtěj abych toho začal litovat, prosím.
vrah: omlouvám se, vím, že sem toto v podstatě nepatří, ale byl jsem sem vtažen Viharem a rozhodl se reagovat. K Tvé povídce asi toto - pro mne je nejdůležitější tato věta:
"Mezi slazením kafe a mazáním chleba medem jsem si uvědomil, že už spolu nechodíme. Nemáme vztah. Jen jsme ve stejném pokoji"
- je to pocitovka, bohužel v dobré povídce by měla být zajímavá zápletka nebo pointa. Takhle je to pro mne spíše "jen" o pocitu. Ale, to "jen" patří do velikých uvozovek, protože k čemu by byla literatura (v jakékoliv podobě či formě) bez emocí?
Lasy
to StvN
Nepřipadá ti trapný, že tady doporučuješ svý alternicky ubožejší než ty sám coby "mistry" prózy?
Ty nikdy nevybředneš z upoceného, vyvzdorovaného a přesnaživého průměru, ve kterém se už léta plácáš, nebo snad až tehdy, když přestaneš se svou tlupou účelově napadat lidi, co napíšou něco lépe než ty. Nenávist totiž otravuje v tobě i ty chabé tvůrčí záchvěvy, které se v tobě občas objeví.
A také když v sobě rozvineš empatii a nadhled.
Chováš se pod díly jak vzteklej chromej pes - jen cákance jedovatých slin tu po tobě zůstávaj napříč celým písmákem.
Skoro bych si tipl, že dílko napsal(a) illias, jeden z alternicků co ti leží v žaludku...
-------------------------
K dílu:
Je vidět, že se autor vyzná v písmáckých poměrech. Počínaje názvem, přes styl, obsah a konče vypočítanou délkou přesně na plochu jedné obrazovky monitoru. Copak bylo účelem napsání takovéhoto díla? Pouhopouhý lov tipů a výběrů? Provokace? Zrcadlo? Nebo se nám vedle toho snaží autor něco sdělit? Na poněkud stísněné ploše vytyčené písmáky se snaží do co největší hloubky popsat směsku nejrozličnějších sekundárních pocitů provázejících rozpad vztahu mezi pohlavími? Nevím.
Uvítal bych, kdyby autor dílo rozvinul tak na deset, patnáct stran při zachování současného spádu a hloubky. Patřím k těm několika málo písmákům, kteří by ocenili.
Přesto jsem rád, že jsem tě čirou náhodou (přes souhrnný seznam kritik) našel...dík
45rpm není jeden ze tvých alternicků?
nebo "vrah" je tvůj alternick a celá přestřelka v kritikách je divadlo?
30.01.2006 Lasy [Redaktor] [Výběr]
StvN je často jako slon v porcelánu, ale myslím, že za ním stojí poměrně slušná řádka povídek, které patří skutečne k nejlepším co jsem tady četl.
--------------------------
mě fascinuje ta vaše klika, jak se vzájemě podporuje a snaží se uzpůsobit celý písmák, nebo aspoň oblast prózy k obrazu svému (stejně jako Lyryk, Vella/Sonatina a hafo zdejších klanů)
vy už tu pakárnu kole sebe nevidíte, protože jste tu už moc dlouho, zapadli jste do ní, stali jste se její součástí a zároveň jejími aktivními spolutvůrci... já tu jsem stěží půl roku a už mě to pohluje taky (jenže narozdíl od vás si to uvědomuju a považuju takové přizpůsobení se za úchylné a škodlivé sobě i jiným
)
Co neodpovídá a nechce se podřídit vašemu vkusu, je špatné již touto skutečností.
synergie, semknutost a vytrvalost jistě přináší vytoužené plody ale nezvyšuje jakost tvorby
sestra moje se jmenuje klára.... ale-spis bych ji videla lip v pozici chladnyho cynickyho vraha:))
No hele, na díle je vidět, že je psané pro písmák. Je neoriginální. Alternick zplodil alterdílo. Vypadá to, že ti nezabralo víc než půl hodiny. Děláš si z nás legraci. Už ses dívala na 45rpm?
Pořád si mi to nevysvětlil blíže...
Trochu... jsou tam miniatury, který nezaberou víc jak čtvrt hodiny
A to ti to mam rozebrat větu po větě?
Například tuhle blbost?
- Vadilo mi, že tak lehce spí. Možná mi to vadilo víc, než pocit vraha.
Nebo snaha vrazit do díla celou minulost vztahu.
- Klára mi od začátku našeho vztahu říkala
Motáš dohromady povídku s románem. Ale já se nchci hádat, protože mi stejně nevěříš. Co chceš vysvětlit blíž? Že sis s tim nedala práci? To musíš ty vědět nejlíp.
:)
Mě nevyprovokuješ.
Co takhle přečíst si něco ode mě? Že se někdo narodí jako neznamená, že bude na druhý jenom hulákat.
Na můj vkus nezajímavej. Je těžký snažit se hledat, co na dílu chybí, to je vlastně nemožný a nesmyslný.
Vzhledem k celkové nezajímavosti stylu a vlastně i naznačené situace jsem čekal pointu.
poslednísklenička
25. 12. 2005poslednísklenička
25. 12. 2005poslednísklenička
25. 12. 2005
Řekla bych, že všichni tipovali za umně syrově vyjádřený pocit neutuchajícího chtíče "s cizí ženou v cizím pokoji". To je realita, je to dobrý, ale mám ráda jiný zpracování.
Jsem větu po větě, odstavec po odstavci čekal, až se dočtu tam, za co všichni ti lidi tipovali, avšak ničeho takového jsem se nedočkal. Mohla bys bějt učedník mistra 45rpm.
slonovina2
23. 12. 2005poslednísklenička
23. 12. 2005poslednísklenička
23. 12. 2005
jak elegantní :o)
fakt dobrý... nemám na nějaký dlouhý stylizovaný kritiky, ale tohle mě dostalo
sklenička: klára je mrtvá
teda...vymyšlená jsem chtěl říct
hrobaři: bez tebe by to ani nešlo
sue: mně se zdá spousty prasáren...hlavně o vánocích
Kytiii: klidně se rozepiš
díky