Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMalování
Výběr: Milly
25. 05. 2006
19
40
9139
Autor
Lakrov
Úryvek z knižné vydané povídky Namaluj mi dráty
Mžourám do ranní záře oken protějšího činžáku. Holky za nimi vstávají, svlékají noc a oblékají den. Přicházejí. Rostou. Odcházejí. Střídají se. Jako ona. Pár měsíců už je to za námi. Přebírám, co zbylo. Barvy, obrázky. Pozůstalost. Taky e-mailová schránka, kterou už nikdo nebude používat. Je v některých případech možné získat od správce heslo?
Na mrazivé, tmavnoucí večerní obloze se z rudých záblesků Marsu snažím vyčíst pár slov básně. Překládám z morse-kódu /-../../-/./ Hvězdy vidíš (Mars je planeta, tuším). Puškina jsi četla... A dál to nejspíš znáš sama. Kvůli tomu nepíšu. (A kvůli čemu vlastně? Má snad smysl předstírat, že korespondence s dívkou může mít ještě jiný důvod, než je pokus o penetraci nehluboké, designově jistě velmi zdařilé jeskyňky?) ...
A ještě pár dalších vět. Začalo to spíš jako obhroublý žert. Pokus o... O co vlastně? Odesláno do - řekněme do jedné e-mailové konference. Nezajímá snad někoho do které. Nečekal jsem odpověď. Jen jsem žertoval.
Máte 1 novou zprávu, překvapilo mě po chvíli. Odesílatel Golondrina-šnek-něco.cz. Na šneka docela rychlá odpověď, řekl bych. Šnek se říkalo zavináči, symbolu rodícího se způsobu komunikace. Golondrina - Golondrina mi neříkalo nic. Hezké slovo; na pohled. Zatahalo za oči. Stejně jako koncovky sloves, popisujících minulost. Potvrzovaly tušení. K tomu ta kapalinou posílená fantazie. V práci jsme předtím něco slavili. I ona zřejmě žertovala, když odpověděla:
Hvězdy vídám zřídka. Jen prolétám. Mars je ta čokoládová? Morse-kód je morseovka? To jsme hráli na táboře, ještě když jsem... dávno. Puškina jsem nečetla a dál to neznám. Pentetrace - to je něco, co se leje na střechy? Jeskyňky rodí malé draky?
Bez podpisu. Nejspíš mladá holka bez... zbytečných starostí. Nebo se nakazila ode mne? Taky jsem se předtím nepodepsal. A v další odpovědi jsem to nenapravil.
Morseovka nebo penetrace? Obojí je povětšinou jenom hra. Bezpečná hra, skýtající nebezpečná tajemství... Nevěř nikomu nad dvacet. Unavené oči, oslazené čokoládou z Marsu, se posílily o přídavné optické členy. Ani přes ně však nedohlédnou tak hluboko, jak by zamýšlely. Kolik očí má moje Marťanka?
Odesláno. Už jsem se tím chtěl přestat zabývat. Ještě uklidit, a domů. Před odchodem mě zvědavost vrátila do židle. Jakpak asi může odpovědět na tak hloupou otázku?
> Kolik očí má moje Marťanka?Jo ták...?! Nejsem žádná Tvoje! Marťanka. Oči mám dvě. Černý, co trochu zelenaj. Každý je teď sice pro někoho jinýho, ale i tak vidí, že ty nejseš to, co ze sebe děláš. Fakt je ti dvacet? Zdáš se být takový smutný, unavený, jako by ti bylo spíš padesát. Ale to není špatně. Proč si hraješ na horšího, než jsi? Někdo ti ubližuje?
Ráda bych Ti nějak pomohla. Jenže tys už na cestě z Marsu, zatímco já teprv jednomu na Zemi jen vyprávěla o Venuši. Četl bys dál, i kdybych psala polohlasem? Slibuju, že až mi naroste třetí oko, bude jen pro tebe, ty můj Čtyřoký.
Zpočátku péče, jak kdyby mi psala moje starší sestra. Ke konci ji to zřejmě přestalo bavit. Jenže právě v tu chvíli to mě bavit začalo. Dostal jsem chuť zeptat se, kde bude ono třetí oko: Na punčoše? Jak to vlastně myslela s tím Čtyřokým? Musí být ten, kdo nosí brýle, starý? Zkusil jsem počítat. Nemusí, pokud je ovšem nepoužívá tak dlouho jako já. Svět přes brýle se mi vysmívá od první třídy a teď chodím do... třicáté deváté. Ji, tedy Golondrínu, jsem znal pár minut a začalo mi připadat, že bych za ni své brýle klidně vyměnil. A hned jsem se taky zeptal:
Čípak ty seš, krásná Marťanko?
Odpovědi jsem se nedočkal. To slovo, které bych si přál zahlédnout, jsem si mohl jen nechat zdát.
Kolem cesty z práce, na šedých betonových zdech zpestřených místy nečitelným výlevem citů, taková slova taky napsaná nebývají. Jedna z těch čmáranic se mi zazdála něčím povědomá.
„...nebo pořád ještě nemáš rozum?“
„ - !“
„To je jedno, že na obyčejný beton. Neříkej mi, že...“
Prásknutí dveřmi přišlo dřív, než jsem dokončil větu. To mě umí vždycky nejvíc dožrat. Jako by to ani nebyl můj potomek, ale nějaký spratek z ulice. Člověk se z nich snaží něco vychovat a jim ani nestojí za to, aby počkali, až domluví. Vlastní dítě! Od cizího by to tak neranilo. Proč to bolí vždycky jen jednoho ze zúčastněných? Nezasloužil by ten druhý něco, co by taky pořádně zabolelo? A nejspíš dvakrát za sebou. Jenže s tím se mělo začít dřív.
Více viz Dívej se opatrně
40 názorů
DavidPetrik
11. 01. 2012
Pro čučenka:
> ...proč všichni píšou, že to je strašně dlouhé? Tys něco smazala, nebo to je jinde...
V současné době už je tu vystavený už jen úryvek z této povídky. Zbytek je k přečtení v avizované knize. 'Z papíru' se text téhle délky čte lépe než z obrazovky :-)
Děkuji za návštěvu
Já tomu nerozumím...prokousala jsem se i vetšinou kritiky, ale nechápu, proč všichni píšou, že to je strašně dlouhé? Tys něco smazala, nebo to je jinde? To jsem blázen..
Pro mylenka:
Děkuji za návštěvu, trpělivost při (do)čtení a zhodnocení.
Vlaštovky z okna nevyhazuji. Nechávám je sedět na drátech, dokud nezmrznou.
Marcela.K.
10. 01. 2009
Pro Pohádkářka z pomerančových květů:
> Některé příběhy přímo svádějí k určitému konci, že?
V tomhle případě to k takovému konci začalo svádět ještě před zahájením psaní :-)
Pro Pohádkářka z pomerančových květů:
> líto, když se dostane na konec...
On ten konec je takový 'sladkobolný' (když bylo potřeba to pro kontrolu celé asi desetkrát přečíst a upravovat, vždycky se mi chtělo na konci brečet :-) ) ale neumím si jiný konec představit.
Pro Pohádkářka z pomerančových květů:
Nenapadlo mě, že by tohle ještě někdy někdo dočetl do konce, takžes mě moc potěšila, a navíc tím, že se ti to docela líbilo (našli se i takovi, co nadávali).
Je to (nebo není?) náhoda, žes narazila zrovna na tuhle povídku. S tou Tvou, na kterou jsi mě upozornila včera (tedy už dávno, ale včera na ni došlo :-) ) je opravdu v základních rysech stejná. Mít ve své bľízkosti lidi, se ktertými se máš ráda (rád) a nevědět o tom. V případě Té mojí se to komplikuje hledáním citu a porozumění 'jinde - nikde' a spoustou zbytečných okrajových epizod, z nichž mi některé byly vyčítány. Nedám! (žádnou pryč :-) )
Avízo pro Pohádkářka z pomerančových květů:
Nebo tuhle (ale je možná ještě delší, než ta předchozí avizovaná)
Pro aramis:
Děkuji. Možná se dočkám dne, kdy součet časů, strávených čtenáři nad touto povídkou, dosáhne času, spotřebovaného k jejímu napsání a dodatečným úpravám.
Ked som v prologu videl ze minimalne polhodina casu, tak som si to naschval stopol :)
Aj napriek pokrocilej dennej dobe mi to trvalo nieco cez 32 minut. Citalo sa to skvelo, "na jedno nadychnutie", ocenujem obrovksy kus prace, ktory sa skryva za napisanim tak "citatelneho" diela, ktory je navyse tak siroky po stranke formalnej...
Dobre stravenych 32 minut.
Pro Milly:
A čtou to? :-)
On je ten text (pro čtení z obrazovky) opravdu dost dlouhý. Mně se jej z ní číst taky nechtělo.
Dík za propagaci.
ach to bylo počteníčko. já nikdy moc nevyčítám, jak by to kdo mohl napsat, co by mohl zlepšit. Raději se nechám unést autorem, když to jde. prostě LenkA KoR. píše skvěle a na témata, která(mě)oslovují. típ.
Pro avox:
nyní je vložena poslední verze. Od té předchozí se liší asi jen tím, že je odstraněna většina drobných(?) gramatických chyb. Stejně vždycky najdu další :-)
Doufám, že se tím postupným vkládáním čtyřech bloků nevnesly do textu nějaké nespojitosti. Potěší mě jakékoli upozornění, týkající se technických (i jiných) nedostatků.
Pro avox:
Upravená verze je sice v .pdf formátu, ale zároveň s ní se mi doufám povedlo udržet aktuální i tuhle textovou verzi, ze které může vzniknou .html podoba, publikovatelná na písmáku.
Už si ani nepamatuji, jestli ta verze, co je tady je ta úplně původní nebo stav po některých úpravách. Na obsahu se ale v zásadě nezměnilo nic. Všechno je to jen 'kosmetika'.
Momoent podívám se a za chvíli ji tady zaktualizuji.
Někdy tak začátkem druhé třetiny mne napadlo, že by to mohla být dcera... to snad je problém dnešní doby, že spolu lidé nedovedou otevřeně promluvit a preferují anonymní písmenkování... takhle v "ich formě" je to napsáno velice působivě. včetně vnitřního rozporu vypravěče - je víc otec nebo muž? A manželka a matka jako kdyby ani nebyla... zajímavé čtení, dost námětů k přemýšlení, ale řešení žádné. Kde je k vidění ta upravená verze? */
Pro těša:
To, že se Ti smazala dlouhá kritika, je škoda. To máš z toho, že si je nepíšeš někde vedle a spoléháš na spolehlivost Písmáka :-) A já se teď nic nedozvím :-(
Ona se tahle povídka možná strefila do vkusu více lidem; snad proto, že je trochu sladká, sna proto, že je trochu vymyšlená, snad proto, že je trochu opravdová.
Hlavně že kvůli ní nikdo nepláče.
Červené nebo bílé?
Díky za návrat
lízátko tohle by se ti mělo líbit, ne(?) jestli ne takpromiň, je to dlouhý, ale podle mě je to fakt dílo s velkym d.
právě se mi smazala obsáhlá "kritika", ale to je celkem jedno, tady neni co dodat, jenom že ses mi absolutně trefil do vkusu; je to jedna z nejvíc prožitých povídek nejen na písmáku, přčtená jedním dechem, že jsem si ani nestačil dolívat víno, což se mi u víc než jedný stránky snad ještě nestalo.
Tuhle jste mi včera připomněli...
Sorrow., kdyby se Ti chtělo číst...........
> no ano.. ta druha.. (rádobysebevražda)
Když ona je tam hlavně kvůli těm trpaslíkům :-)
no ano.. ta druha.. cili vidis.. poznala..:-)) nemam rada.. dyz lidi ublizujou schvalne druhejm.. i dyz enem z blbosti.. mno..
Děkuji za uznání. Jádrem a pohnutkou k napsání byla skutečně netová korespondence. Snad to je z textu znát. A ještě otázka: Která z těch dvou 'rádobysebevražd' je ta, co Ti 'nepřiša na chuť'? Já mám zpětně trochu výčitky z té 'plné vany krve' a tobě možná vadí spíš ta druhá... nějak to z komentáře neumím poznat. Moje vina :-)
mno.. mi se tahlencta povidka libila.. ze pro styl psani.. sak to je jasny. pac sem to docetla do konce.. Ze to byla jeho cera.. je pravda.. bylo znat us wod te pulki... le mi to tak nak nevadilo.. mozna sem spis cekala.. ze to zjisteni k necemu prispeje.. le tak.. ja sem vjecnej woptymysta.. proto mi neprislo na chut ta scenka s tou radobysebevrazdou.. ja tohle proste nemam rada.. le tak to neznamena, ze to bylo spatne popsane.. naopak.. bylo to popsane tak dobre.. ze sem se z teho mracila..:-)) a ju.. anonymni korepondentse.. netova.. tam se skova ouplne secko.. jedno je jasny.. znas secki jeji aspekty.. anonymitou pocinaje.. zafislosti konce.. A pac i ja ji znam.. a dle meho si ji popsala prevelice dobre... taaaak se usmeju..:-)*
Lakrov, rádo se stalo, nepamatuju se, že by mě tu něco tahalo.., ale tak mi ji pošli! :o)
Děkuji za uznání, Milly. Trochu mě mrzí, že verze povídky, zveřejněná zde na Písmáku, není z pohledu řady úprav tou poslední. Postupně došlo ještě k vyladění gramatických nepřesností a spolu s tím doznaly změn i některé slovní obraty. Změnil se i název. Povídka se nyní jmenuje 'Namaluj mi dráty'. Podstata zůstala pochopitelně stejná a domnívám se, že většina čtenářů by si při druhém přečtení provedených úprav stejně nevšimla. Pokud tě tedy některé slovo nepříjemně zatahalo za oči, je možné, že ve mnou favorizované verzi... by tě zatahalo zase nějaké jiné.
Tak on si tuhle 'mamutí povídku' ještě více než dva týdny po zveřejnění někdo přečte? To mě těší a zároveň děsí. (Co kdyby si někdo přečetl i některé mé starší poklesky...)
Děkuji Čumáčku. Slibovat Ti, že Ti to oplatím, by vypadalo jako nadržování. A to
nás asi, ani jednoho, netýká.
Omlouvám se za avízo. Vím, je to drzost. Pátrám po někom dalším, kdo by mi ještě mohl vynadat.
vidíš, a mně zase přijde, že právě v těch mailech je hlubších myšlenek ažaž...... :-)
Jen jsem si říkala, jak může bý t tak slepý, že si její osobu nespojí se Sněhurkou.......
A dlouhý to není.....- kratší, než většina románů.. (i když bych taky radši četla v knížce-.. ;-)).
Pro reka:
Varování před délkou textu bylo uvedeno hned v prologu :-)
Velice`s mě potěšil tím, že`s povídku, přes její nemožnou délku (33 normostran), dočetl do konce. To, že se Ti to podařilo dočíst kvůli slohu, mou radost jen umocňuje. S délkou textu je vždy potíž (ještě mi 20KB zbylo :-) ). S tou průhlednou pointou a její postupným naznačovánim je to asi tak, že 'On-zaslepený je ten poslední, kdo to zjistí'.
> nekdy si rozumime lip, kdyz se nezname, nez kdyz jsme si blizko
Díky. Vystihl`s jednou větou to co já třiceti stranami.
Je to jen taková 'hrana city'. Hlubší myšlenky jdou mimo mne, tak proč předstírat, že je dokážu sdělit ostatním.
mas dobrej sloh, umis psat prijemne a nenucene, a nektery metafory hezky plynou, ale cely je to straaasssnnnneee dlouhy; opravdu strasne; zvlast kdyz si zpetne proberu, jak malo se tam toho stalo; a to se musim priznat, ze nektere pasaze s mailovou korespondenci jsem preskakoval; podle me by tahle povidka byla mnohem lepsi, kdyby byla polovicni; pointa s tim, ze je autorkou dcera... no, nevim; zhruba tak od poloviny je to naznacovano docela okate, takze zadne prekvapeni; zase, kdyby byla povidka zkracena, mozna by to zapusobilo vic;
a celkova pointa - nekdy si rozumime lip, kdyz se nezname, nez kdyz jsme si blizko (aspon to pro me byla celkova pointa) - jako napad dobry, ale vyuzit k tomu anonymni mailovou korespondenci mi prislo trochu ohrany...
vlastne jsem to docetl hlavne kvuli tvymu slohu; a taky se mi libilo, jak si psala tucne "Mate 1 novou zpravu" - pripomnelo mi to, jakou obcas muzu mit z podobny informace radost; ale to zna asi kazdy
Děkuji za ohlasy.
Pro Vzdálený_hlas_moře:
není to povinné :-) ale potěšíš mě.
Pro guy:
................. to není kolonka pro vepsání čísla účtu :-) Je to několik vteřin mého času, který se Ti touhle formou snažím poslat jako odškodnění. Děkuji i za případné další ztráty času.
Pro Mola:
A nemáš ještě hlad? Třeba později, po půlnoci, kdy se z polospánku samy otevírají... bílé skříňky na potraviny :-) . Mám ještě něco na přidání.
Pro vesuvanka:
Děkuji za uznání.
Vzdálený_hlas_moře
28. 05. 2006
fakt rád jsem si to přečetl, a nelituju toho času, i když mi možná bude někde scházet :-)
sice jsem dost brzy začal tušit, jak by to mohlo být, ale nijak mě to moc nerušilo, ta forma je bezvadná, a je v tom hodně takový tý poetiky, která je mi hrozně blízká, opravdu moc fajn zážitek .. a dávám si osobní předsevzetí, že jakmile mi to situace trochu dovolí, budu se snažit "umazávat" dluhy vůči písmáckým povídkářům .. u tebe učitě .. :-)*
bola to dlhá večera, hodinová, ale cítim sa po nej akosi ... spokojne. vďaka.
> A co za to, když se přiznám? ;-)
Raději soukromě :-) (///////)
Počítáš dobře.
A co za to, když se přiznám? ;-)
jsem říkala, že tu lidi budou číst..! :o)
to bylo 1. avízo, co jsem kdy Abyss poslala... :-)
......................................................
úplně jsem nebrečela, nicméně téměř k tomu došlo...,
jak to, že tady není všechen materiál k povídce? Teda fuj, takhle nás ochuzovat..!!! :-( .-)
Děkuji za dočtení (jemuž předcházela jistě strastiplná manipulace s hardwérem a spotřebním materiálem). :-) Doufám, že nelituješ.
Děkuji za uznání/hodnocení.
Stvn má občas pravdu. To mu nelze upřít a jeho názor beru (tak, jako mnoho jiných) na vědomí. Prvotní pohnutkou k jeho kritikám ovšem není zhodnotit, nýbrž zranit, urazit, nasrat (každý nechť si vybere formulaci nejbližší svému cítění váhy slov).
Postavu Golondriny už asi s nikým jiným, než se Sněhurkou stotožnit nelze. Lze jen napsat další variantu několika posledních kapitol. Zrovna ten (Tebou navrhovaný) incest, zní velice 'lákavě' :-) Něco podobného už ovšem v jedné povídce mám. Skoro se divím, že 'Malování' nekdo nenařknul z toho, že je pokračováním 'Berušky'
Přemýšlím, kterou z těch tří hlavních postav hlouběji přiblížit. Snad jedině 'živou' Sněhurku. Druhé dvě hlavní postavy představují 'život v síti' a ten je právě tak povrchní, jako když si teď mi dva píšeme. Co o tobě vím? A co Ty o mně?
JJD. -L.
Přecejen jsem četl dál, ale do konce jsem nedočetl. Postavit povídku na emailové korespondenci a několika takřka filmových střizích, které jsou místy až zbytečné - třeba ta scéna s léky - je slabé. Zrovna tady na netu asi každý zná tyhle pocity a ví, jak to chodí, když si s někým rozumí a čeká na nové zprávy. Na tak dlouhém textu bych čekal hlubší přiblížení aspoň hlavní postavy, ale vše je takové schematické.
Pro StvN:
Děkuji za přečtení prvních tří kapitol. Že je text dlouhý, pro mě není nic nového.
V jedné z mých reakcí už to zaznělo:
Přijímám návrhy na lepší konec :-) Slosuji, dopíšu a závěr opatřím 'rozhodovacím blokem'. A to hlavní: výherce nemine odměna! (Dostane TiP).
Pochlubte se, snílkové :-)
Popravdě, je to dlouhý. Dobře napsaný, docela poutavě, při delším textu začíná nuda. Proto jsem se před kapitolou Ypsilon a Ů podíval na kritiky a jsem rád, že mi Fluidum potvrdil domněnku, že to bude jeho dcera. Popravdě, říkal jsem si, že ty tak hloupá nebudeš, ale stalo se. On tomu člověk neodolá a musí to napsat, jenže tohle je tak ohraný téma, který navíc nikdy nebylo zábavný a nikdy nic neřešilo. Mě osobně to mrzí a nevím, jestli budu číst dál a musim říct, že jsem uvažoval i o výběru, protože píšeš dobře, ovšem dobrej sloh neni všechno.
zatím jsem si přečetla část, zaujala mě... ještě se vrátím :-)))
díky za avi
Všem vám děkuji. Tak nebývalý zájem mě vskutku překvapil. (Přiznejte se, kdo v tom máte prsty?)
Pro Zuzulinku:
Ta věta, na kterou upozorňuješ (Věř, že mne jednou najdeš tam, kde to nejmíň čekáš), byla původně delší. Předcházelo jí ještě 'Zůstaň jaký jseš' a vůbec toho všeho bylo víc (mám ještě 22KB poznámek :-) )
Pru Mynu: (smí se to takhle skloňovat?)
Je-li to otázka, je položena podloženě, leč předčasně :-)
Pro Fungus2:
Obdivuji trpělivost každého, kdo dočetl do konce. Nejvíce pak těch, kteří ještě našli sílu k napsání názoru.
Pro Abyss:
Ty`s mi zbyla nakonec ale ne pro 'bezvýznamnost'. Je to přesně naopak. Očekávat zde Tvoji Výsost by mě ani ve snu nenapadlo. Avíza Ti nikdo neposílá, neboť se obává, aby Tě neurazil všedností předhazovaného. Jestli Ty napíšeš 'Líbí' (a třeba i s malým 'l') pak mi nezbývá, než se několikrát zhluboka nadechnout (neboj, vydechovat mezi tím nezapomenu :-) ) A důvodem nebude pýcha. Kvůli té se obvykle oči nelesknou.
Tak mě napadá (to už je zas pro všechny): bulil někdo, zasmál se někdo něčemu, naštvalo někoho něco? No, asi už mě máte dost, ale kdyby se komukoli přece jen chtělo na některou z otázek odpovědět, bylo by to pro mě poučné.
Díky a (zájemcům) pusu. (Po drátech jde (skoro) všechno :-) )
tak jsem se vrátila. přečetla a poklona, stálo to za to...dost dobré, ba přímo skvělé...najdeš mě jednou tam, kde to nčekáš*
to se musí vytisknout
děkuji za avízo
(ja sem rada moc me jich nechodi :))
jůů..já spěchám cvičit, ale vrátím se...mě to chytlo...přečetla jsem jen kousek...dočtu někdy:-)...snad
Sakryš, jaký poklesek? Tohle je tu pro mě jedna z nejlepších povídek široko daleko...
A škoda, že je tu prozrazený konce- lidi se asi kouknou nejdřív na kritiky a přijdou o napětí... :-(
a že tu budou číst! :-)
taky jsem doufala...........
ovšem nejhezčí je Pohádka o Sněhurce..! :-))
máš v sobě hodně smutku
Sakryš, jaký poklesek? Tohle je tu pro mě jedna z nejlepších povídek široko daleko...
A škoda, že je tu prozrazený konce- lidi se asi kouknou nejdřív na kritiky a přijdou o napětí... :-(
a že tu budou číst! :-)
taky jsem doufala...........
ovšem nejhezčí je Pohádka o Sněhurce..! :-))
máš v sobě hodně smutku
Milí Fluide, milá Milly,
velmi jste mě potěšili :-)
Zvláště proto, že jste možná jedinými čtenáři tohoto grafomanského poklesku. Vaše reakce je třeba jedinou odměnou za desítky hodin práce (která mě ovšem nesmírně bavila, i kdyby to bylo jen tak 'do šuplíku'). Proro přemýšlím, jak se vám odvděčit. S Milly si popravdě řečeno nevím rady. Pro Fluidum mě napadá, napsat na požádání jiný konec, když ho tuten tolik otrávil. :-)
Fluide: Přej si... a bude Ti slíbeno :-)
Děkuji a přijímám návrhy.
Krucinál, celou dobu čtení jsem se modlil, aby se neukázalo, že to je jeho dcera. A vono jo. Tak to mě otrávilo šíleně. Jinak je to opravdu napínavé čtení, nedá se od toho odtrhnout. Některé "korespondenční" dialogy jsou opravdu poetické, nečekané, velmi zvláštní. Až na ten závěr, bože, ten závěr.
čtu hodinu.....
koukni zatím nahoru na info o dílu.
avi- snad nevadí.... Tohle si nemůžu nechat pro sebe. Prosím, napište mi reakci...
-t-
k