Nespavost

V noci jsem nemohl spát. Byl jsem zpocený a byla mi střídavě zima a vedro. Světelné hodiny ve tmě ukazovaly 2:34. Tma. A to ticho. Jenom žena vedle mě tiše oddechovala. Záviděl jsem jí ten její spokojený spánek. Mrcha. Ať jde do hajzlu, copak já taky nemám právo na to trochu se vyspat ? Navíc zase to hučení v mé hlavě. Doktoři si s tím neví rady, a mám pocit, že si o mě myslí, že jsem simulant. Vždycky když odcházím slyším jak si šeptají. To jsou taky svině. Člověku nepomůžou a ještě z něho dělají idiota. Ale já to mám už odmalička. Čertví co to je. Ale můj praděda to měl taky. Říkal tomu rozhlas z pekla. A fakt to tak někdy vypadá. Člověka to vždycky obstoupí, hluk začne sílit a sílit a stává se hlubším a hlubším, až člověku celá hlava resonuje a má pocit, že mu každou chvilku musí prasknout. Je to svinstvo. Když mě takhle bolí hlava vůbec se nemůžu soutředit. Asi už dneska neusnu. Ale vstát taky nemůžu, to bych probudil svou ženu. A to nechci. Čím míň spolu mluvíme, tím líp. Jako by slyšela mé myšlenky, zavrtěla se a šťouchla mě rukou do obličeje. Kráva jedna. Taky zestárla. Občas mě napadá, že bych ji mohl zabít. Mohlo by to vypadat jako nehoda, nějaké neštěstí. Viděl jsem dost filmů. Ale asi na to nemám. Nejsem dost chytrý. Ti hajzlové by mě určitě vypátrali. Určitě bych někde nechal nedopalek cigára nebo otisk prstu, kapesník nebo něco a oni by mě podle toho vystopovali. Navíc bych byl asi hlavní podezřelý tak jako tak. Kdybych se s ní rozvedl, tak se z dluhů nevyhrabu, to by nešlo. Navíc byt je psaný na ni. Leda bych si někoho najal. Ale na to zas nemám prachy. Doprdele to je situace. Aspoň milenku bych si mohl pořídit. Jestli mě nějaká bude chtít. Bez peněz to asi nepude. Milenky chtějí dárky. Šperky a kožichy a takový ty věci. Bylo to v bedně. Možná kdybych svou ženu zaříznul sám, a svedl to na zkratové jednání a na to hučení v hlavě, třeba bych se z toho nějak vyvlíknul. A kdyby mě zavřeli někam do sanatoria, to by bylo v pohodě. Teplé jídlo třikrát denně, vstávání v osm a každou neděli zákusek. A měl bych svůj klid. Ale kdyby mi to nezbaštili, tak bych asi šel natvrdo sedět. To by asi nebylo ono, kdoví, koho bych vyfasoval do cely. Ještě to budu muset promyslet.