Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmutek
22. 10. 2010
40
68
4127
Autor
baronka
Jaká by to byla země
kdybych nemohla svobodně
si zvolit
zda věřit nebo nevěřit
v Boha
Z chrámu by se neslo
bučení ustájených krav
jako kdysi v Kostelní Bříze
Jaká by to byla země
za ostnem drátu
pevná hráz zvůle
za pár let
z památek jen zažloutlé snímky
Jaká by to byla země
v níž básníci stavějí most
a jejich knihy hoří
do noci
68 názorů
* Jaká by to byla země, kde nelze postavit se proti zlu a vybrat si cestu?
Stařec_007
20. 02. 2011
Takovou zemi jsem znal. Říkali jí honosně ČSSR. A i když se už tak dávno znovu přerodila v zemi normální, i když vím, že ono SS už v jejím názvu není, pokaždé, když se tam domů vracím, navzdory tomu, co mé oči vidí a uši slyší, nemohu uvěřit, že se to opravdu stalo. Tak dlouho nám dětem a mladým vtloukali do hlavy, že to druhé S je na věčné časy, až jsme tomu uvěřili.
Po lit. stránce žádné výhrady.
T. :-)
Edvin1
Mluvíš o zděděném
i tak se dá věřit
kdykoliv se postavit proti
a vybrat si cestu
Jak to - "!jaká by to byla země..."? Kdo déle pobude za hranicemi, při návratu má dojem, že taková země je tady, v Čechách. Kostely, kláštery, zámky, hsitorická centra i jednotlivé budovy se proměnily v ruiny a jen část se podařilo po více než čtyřicetileté devastaci zachránit. A co zpustošené krajiny, co zabetonované, zaasfaltované louky a vykácené, otrávené lesy? To vše je tady. Co otrávený vzdyúch , co otrávené řeky a jezera?
Jaká by to byla země? Jaká to JE země???
Jen ta svoboda pro básníky zde je - utlačovaná už ne cenzurou. Zato dušená hnojem komerční produkce a zvrhlým vkusem lidí...
Jen těch pár potrlých idealistů, třeba i zde na Písmáků, mi dává naději, že není vše úplně nanic.
patřím k těm, který tu dobu trochu okusil a současně v ní zaznamenával úlomky štěstí i slušnosti. Stejně jako dnes, kdy sice nehoří knihy a v kostelech nejsou sklady munice, ale
těm slušným často zbývá jen útěcha, že přece jen nejde o život. A těm nemohoucím přiznáváme důstojnost stále hlasitěji, jako by hluk měl pohltit jejich strach.
Možná je to tak dobře, když sami od sebe nejsme schopni pochopit, že přece je jen něco v našich možnostech. Nemít dluhy vůči svědomí.
Není to vážná kritika, jen se o svůj častý pocit chtěl podělit.
Tak ráda bych na tu dobu zapomněla! Ale nejde to a nebylo by to ani správné. Takže díky za to smutné připomenutí ***
vindal drámo
22. 10. 2010blboun nejapný
22. 10. 2010sestricka.slunicko1
22. 10. 2010
100Wzarovka
Někdy stojí hodně námahy
i Slov
aby se zasazené ujalo
Děkuji
100Wzarovka
22. 10. 2010nevím,neznám
22. 10. 2010
mám ráda Hemingwae, mám ráda špenát a jsem pro svobodnou volbu, báseň a její námět se mi líbí *
sepotvkorunachstromu
22. 10. 2010sepotvkorunachstromu
22. 10. 2010
Nejhorší jsou ti,
kteří se nikdy pro nic nenadchnou
a než by poznali krásu bolesti,
pokácejí celý les
pro zrádné slatiny,
v nichž lze utonout
a pro pichlavé keře,
keré rozdrásají...
Nikdy neporozumí písni kořenů a koruny,
té harmonii protikladů,
bez nichž by nebylo čím se kochat
a čím se trápit...
Marek
Obvykle tě čtu moc ráda, ale tohle mi nějak nesedí. Ne, že by to nebylo fajné, ale nesedí mi to k tobě... Ale stejně díky za počtení.