Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMatyjustin
Výběr: Bix, Cavalera, Rivka, dablik008, hermit, dream
22. 11. 2001
35
0
7659
Autor
U prostřeného stolu
nedělního oběda
sváteční opium z talířů
A žádná z židlí nechybí
a žádná nepřebývá
Pouhý guest
když zamykáš, odcházíš
a přesto křičíš
abych tě doslechl
ač víš, že odezírám
Hřmíš mi
planeš
v mý chlípnosti
v kapele floorballu
mezi nahatými kluky
stékáš o mně
a
ve sprše
smýváš mastné
prsty
z mýho masa
Nebudu ledový
Miluju tě ostatně taky
Podle muže
jenž rozprostřel
svý objímající ruce
a obnaženého
mě obrátil naruby k tobě
čelem
Jsem zralý tvým tajemstvím
a nezralý svou pravdou
někdy si říkám
že si pouklízím své věci
vrší se do hromádek
na které z nich
je mé ..miluji
nepřebírám
jednou si o ně
přerazím nohy....
tip!
krasa.. mastne prsty z myho masa, v kapele floorballu... asi se jeste dam na milostnou poezii :) *!
za zpracování a zajímavost rozhodně TIP, např. ta drudá sloka se svátečnío opiem, ta je velmi podařená, aspoň dle mého skromného názoru :-)
doufám, že tonení moc hluboká kritika a moc velká troufalost mít připomínku k Tvýmu dílku, ale nakonce bych vyhodil to "a" (a nezralý svou pravdou) ....
Cava, to je prave problem basni, ze kazdy je cteme jinak (nejen ty a ja). A ja mam ve zvyku si basne cist nekolikrat, nejradeji nahlas nebo alespon septem a kazde to a v teto basni je durazem, je vykricnikem pro mne, vykricnikem na zacatku...a proto kazdy jsme nezraly svou pravdou!
(ale neomlouvej se za troufalost, neni nic spatneho na tom rici svuj nazor, jako ho rikam i ja)