Zlomkobraní /14/

chuť bych měl, ale síly se nedostává... všeobecně díky, pukrle a zítra napíšu... nebo pozítří, jen co se trochu srovnám s hodinama, spánkovým deficitem a sám se sebou...

a taky "samota, promodralé ticho" ***

dnes se nemám chuť v ničem rejpat...tohle je skvělý "šlahouny vkládají prsty do úst mrtvým - prosí se za úrodu, nový život, sůl a hřbitov je fialový trh s levandulí" a vůbec - v*

Jo, stylistika je vymazlená

*

Klídek, o malou smrt ani zde není nouze zatím, vždyť jaký by bez ní byl život - a po nás potopa. Pásmo tvoje je jako celek působivé nadmíru, stejně jako ve svých jednotlivostech... *

NASTUP V TE PRVNI JE VYNIKAJICI!!!!

Recykluješ sebe sám. I to všechno dobře znám. Nu což: i tak taková ňáká sinusoidní *. ÷)

úsporné, srozumitelné, silné...***

*

žádná z řek nedodrží, co slíbila břehům....*

ještě tomáš: teď si mi s tou třetí nasadil brouka... při mém obsedantním trvání na "správném" čtení mých popisků je pomyšlení, že termín malá smrt je v česku možná mnohem méně známý než jsem čekal, vcelku frustrující... teda věšet se kvůli tomu nebudu... ale mám jich v notesu z provence celkem dost a je v nich zakukleno dost reálií... a to jsem prosím zcela sám od sebe zavrhl slovní hříčky v lenga d'òc! asi bude třeba čistit... :-)

jinovata: jen v rychlosti, u první souhlasím, zatím jsem nepřišel na způsob jak to dohladit aniž bych psal něco jiného než myslím... u druhé to za polopatismus nepovažuji, pokud by tam nebyly výtky mohl by se leckdo (a myslím, že prakticky všichni) domnívat, že se jedná o výčitky a pro mě jsou to dvě rozdílné věci... a v třetí je patrně problém, podle tvé reakce soudím, že možná nevíš, čemu se ve francii říká "la petite mort" a je dost možné, že nejsi sám... ono jaksi krom toho, že se v textu vyskytuje hřbitov a mrtví... to se smrtí nemá co dělat... :-) díky za tvoji důkladnost... j.

Ke každé mám výhrady, to se mi ale u tebe stává pořád. Buv tom vidím strojenost, nebo v lepším případě pokaženou genialitu. Tedy samozřejmě máš i dobré kousky bez výhrad. Tentokrát je to ten druhý případ, pokažená genialita. První se hroutí nepřirozeností přechodu od mlčení nad plátnem k efektní, ale vykloubené chuti slova. A plynulo to tak snadno a slibně. Druhá je téměř perfektní, ale nepochopím, proč tm je ta genitivní vazba "výtek". Stačilo by škrtnout, je to totiž navíc i polopatismus - ze třetího řádku lze potřebné daleko silněji domyslet. No a třetí - je podivně omaštěná prvními dvěma řádky. Jsou tak trochu na nic. Vazba kolik - tolik nijak zvlášť obrazná není, spíš ruší. Navíc to o metafoře smrti, které potom přichází, nic moc neříká - snad jen že jakože smrtí je chápáno lopocení se živého s dýcháním, rovná se životem, což je pouze autentizující klišé, které si zbytek básně nezaslouží. Ty šlahouny v ústech jsou úžasné, připomnělo mi to gotfrieda benna. Výběr za kontroverzní kvalitu.

pacer: díky džordži, já to furt všude říkám, ty máš prostě skvělej vkus! .-)

správně kytí! :-)

báječné! t

*

*

krása*

hey*

*

já držím basu s R.L.!

bilanční kontemplace intelektuála s přesahem do poezie.. o zralém cenění velkého Tedˇ, bezva

Příteli, tady nelze jinak. Dík, i k mé dnešní náladě

velmi hezké, pro mě asi ta první nejvíc *

...neznam je uz, Smeto?...v kazdym pripade poctenicko, jejejejejejeje..)))***